více než dnů rozmezí denních teplotních
minim nevejde ani osmistupňového intervalu, průměru
dvakrát roka přesahuje °C. případě teplotních maxim
je rozptyl hodnot menší, ale nich více než třetině dnů
rozmezí nevejde čtyřstupňového intervalu. Map showing the locations meteorological stations the lower elevations the Ústí nad Labem Region, taken from the Czech
Hydrometeorological Institute’s website.
Přitom ukazuje, jak maxim, tak minim roli
nejteplejší nejchladnější stanice vystřídaly všechny stanice
ve výběru, takže ani nedá říci, některá stanice měla
nějakou trvalou systematickou odchylku ostatních stanic. období bez inverze, tedy při výrazně cyklonálním poča-
sí, předpokládat, teplota její rozdíly závisejí zejmé-
na nadmořské výšce. červnu kromě těch-
to dvou stanic nikdy neměla nejnižší maximum ani stanice
Kopisty, Teplice Žatec.
Předpovídaná teplota může být dále upřesněna rozčleněna
podle nadmořské výšky nebo podle krajů regionů, buď
přímo rámci celostátní předpovědi, nebo formě samostat-
ně vydávaných regionálních předpovědí. Když výběr stanic omezíme pouze niž-
ší polohy pouze Ústeckého kraje, pak rozmezí denních teplot-
ních minim více než dnů větší než °C, měsíci
dubnu dokonce více než polovině dnů dnů) roz-
mezí denních teplotních minim překračuje uvedené rozme-
zí °C.
Např.126 Meteorologické Zprávy, 69, 2016
se vyskytují hlavně zimě, proto závislost četnosti výskytu
nejvyšších nejnižších maxim výraznější letním období. ZÁVĚR
Ve všeobecných předpovědích počasí uvádí předpo-
věď teploty vzduchu většinou čtyřstupňovém rozmezí.
.
Fig. Jak však ukazuje,
i při omezení zkoumané oblasti pouze nižší polohy jediné-
ho kraje nezřídka naměřené rozmezí teploty větší než uve-
dené čtyřstupňové. nejníže položené stanice Doksany Ústí nad Labem-
Vaňov letní období dubna září ani jednou nebyly nej-
chladnější stanicí, zatímco lednu měl Vaňov nejnižší maxi-
mum čtrnáctkrát Doksany osmkrát. Převzata webu ČHMÚ.
Dá tedy konstatovat, rozmezí zejména denních teplot-
ních minim, ale teplotních maxim významné části dnů
Obr. Mapka rozmístění meteorologických stanic nižších polohách Ústeckého kraje.
5.
Na základě uvedených zjištění konstatovat, za
teplotní rozdíly nižších polohách Ústeckého kraje nejčastě-
ji může výskyt teplotní inverze, která bývá ovlivněna konfigu-
rací terénu, zejména minimální teploty, menším, ale
nezanedbatelném počtu případů také advekce přechod fron-
ty. Naopak nejvyšší maximum dub-
na července nikdy neměla stanice Tušimice, zatímco
v zimě občas ano
