Zatímco hlavním emisním zdrojem oxidovaných
forem jsou veškeré spalovací procesy, emisním zdrojem
redukovaných forem především zemědělská činnost. 2013; Simpson et
al.
Jeho přemíra prostředí však může být stejně problematic-
ká jako jeho nedostatek. Jako součást aminokyselin bíl-
kovin základním stavebním kamenem živé hmoty pro-
střednictvím DNA podílí přenosu dědičné informace.
Nejsnadněji možné kvantifikovat depozici mokrou, kte-
rá spojena padajícími srážkami, tedy deštěm sněhem. ÚVOD
V přírodě dusík velmi hojným prvkem, většina jeho
zásob však vyskytuje chemicky stabilní, nereaktivní,
nevyužitelné formě, jako plynný N2, tvořící atmosféry. 2010). The time trends the individual measuring sites were assessed using the
Mann-Kendal test. 2007). 2011), odběr typu throu-
ghfall, někdy používá jako spodní odhad depozice
dusíku porostu (Lovett, Lindberg 1993), pokládán za
nerelevantní pro odhad celkové depozice dusíku důvo-
du komplikované výměny dusíku mezi korunami stromů,
podrostem ovzduším (Flechard al. 2016).m−2
. 2014) neposlední řadě při-
náší zajímavou informaci environmentálních vlivech Nr. 2011). biogeoche-
mii lesa významnou úlohu (Galloway al. 2013).
Dusík základní živinou nepostradatelným prvkem
účastnícím mnoha reakcí živých buňkách (Bruce al. Our results indicate that the N–NH4
+
/N–NO3
–
ratio precipitation has been slowly changing favour of
NH4
+
as many other regions.
To vede rozsáhlému narušení globálního cyklu dusíku
(Elser 2011) zřejmým přesahem následky budoucnos-
ti (Canfield al. současnosti pozorována extrémně
vysoká depozice dusíku jihovýchodní Asii, zejména Číně
a Indii, souvislosti rychlým nárůstem počtu obyvatelstva,
intenzitou zemědělství, průmyslu dopravy (Lü, Tian 2007;
Vet al.
Zvýšení atmosférické depozice dusíku nejvýraznější
v rozvinutých regionech severní polokoule. 2007):
(1) některé sloučeniny dusíku jsou jak emitovány, tak depono-
vány obousměrném výměnném procesu, přičemž převlá-
dající čistý depoziční tok dán relativní koncentrací dané
látky porostu ovzduší nad porostem (Fowler al. mnoha ekosys-
témech jsou totiž druhy adaptovány nízkou dostupnost Nr,
a mohou tedy dobře prosperovat pouze tehdy, pokud jeho
depozice nízká (Aerts, Chapin 2000).
1989; Pilegaard 2013). 2013). Antropogenní činnos-
tí dnes ovzduší uvolňováno množství reaktivního dusí-
ku srovnatelné přírodními zdroji odhaduje se, globální
cyklus oproti minulosti více než zdvojnásobil (Sutton et
al. Na
mokré atmosférické depozici dusíku podílejí jednak dusič-
nany neboli nitráty (dále NO3
−
) amonné ionty (dále NH4
+
),
vznikající prekursorů oxidů dusíku (NOx), resp. 2008), depozice dusíku lesních porostech
se pohybuje rozmezí 0,5–6,0 g.
2013);
(2) pouze některé sloučeniny dusíku jsou pravidelně měřeny;
(3) rozdíl síry (Hůnová al.
Kvantifikace depozice dusíku řady důvodů poměrně
obtížnou záležitostí (Sutton al. 2010). 2011). Depozice NH4
+
ve srovnání
s depozicí NO3
−
více ovlivňuje snižování biodiverzity více
vegetaci poškozuje (Erisman al. amonia-
ku (NH3).
2016; van den Berg al. velmi mobilní, protože jeho vznik rychlej-
ší než přeměna nereaktivní formu N2, kumuluje pro-
středí mnoha oblastech (Erisman al. 2010; Dirnböck al. Dávky zůstávají Evropě vyso-
ké (Lorenz al.108 Meteorologické Zprávy, 69, 2016
1. 2014). This may have implications for ecosystems as, according the latest knowledge, not the
nitrogen load but rather its form, whether reduced oxidized, that matters most.r−1
a asi dvakrát vyš-
ší než depozice otevřené krajině, protože koruny stromů
účinně „vyčesávají“ ovzduší částice plyny (Fowler al.
KLÍČOVÁ SLOVA: depozice atmosférická dusík anorganický dusík reaktivní srážky atmosférické
KEYWORDS: atmospheric deposition inorganic nitrogen reactive nitrogen precipitation
. 2004; 2008). století monitorovací sítě na
ATMOSFÉRICKÁ DEPOZICE DUSÍKU ČESKÝCH
LESÍCH: ZMĚNA POMĚRU N−NH4
+
/N−NO3
−
V ATMOSFÉRICKÝCH SRÁŽKÁCH
Iva Hůnová, Pavel Kurfürst, Vojtěch Stráník, Miloslav Modlík, Český hydrometeorologický ústav,
Na Šabatce 2050/17, 143 Praha 412-Komořany, hunova@chmi. 2014).
1995). Evropu konti-
nentální USA ovlivňují chronické stále zvyšující dáv-
ky již doby průmyslové revoluce (Holland al.
Pro sledování mokré atmosférické depozice, níž kro-
mě řady jiných parametrů sledují koncentrace NH4
+
a NO3
−
,
byly zřízeny souvislosti sledováním acidifikace ekosysté-
mů již sedmdesátých letech 20. 2005).cz
Nitrogen deposition Czech forests: Change N–NH4
+
/N–NO3
–
ratio precipitation.
V poslední době totiž ukazuje, nezávisle absolut-
ní dávce mají redukované oxidované formy dusíku na
vegetaci odlišný vliv (Britto, Konzucker 2013; Paulissen al.
2014; Canfield al. výše uvedených
důvodů tedy žádoucí poměrem NH4
+
/ NO3
−
zabývat. řady studií známo, nadby-
tek vede eutrofizaci, acidifikaci ztrátě biodiverzity
(Bobbink al.
Za reaktivní dusík (Nr) pokládají všechny jeho biologicky,
radiačně a/nebo fotochemicky aktivní formy (Galloway al. Nejdůležitější jsou:
(1) oxidy dusíku (NOx) amoniak (NH3), hrající významnou
úlohu chemii troposféry;
(2) nitráty (NO3
−
) amonné ionty (NH4
+
), převládající formy
N, které jsou využívány organizmy;
(3) oxid dusný (N2O), důležitý skleníkový plyn, který ve
stratosféře katalyzátorem destrukce O3;
(4) kyselina dusičná (HNO3), zejména tam, kde suché kli-
ma (Paoletti al. present the time trends and
spatial changes the N–NH4
+
/N–NO3
–
ratio precipitation reflecting changing atmospheric chemistry due shifts the
relative contributions NOx and NH3 emissions. Poměr
NH4
+
/NO3
−
v atmosférických srážkách důležitým indikáto-
rem atmosférické chemie určitého regionu, odráží zastoupe-
ní emisních zdrojů (Du al
