mnoha ekosys-
témech jsou totiž druhy adaptovány nízkou dostupnost Nr,
a mohou tedy dobře prosperovat pouze tehdy, pokud jeho
depozice nízká (Aerts, Chapin 2000).
Dusík základní živinou nepostradatelným prvkem
účastnícím mnoha reakcí živých buňkách (Bruce al.
2016; van den Berg al. Antropogenní činnos-
tí dnes ovzduší uvolňováno množství reaktivního dusí-
ku srovnatelné přírodními zdroji odhaduje se, globální
cyklus oproti minulosti více než zdvojnásobil (Sutton et
al.
2013);
(2) pouze některé sloučeniny dusíku jsou pravidelně měřeny;
(3) rozdíl síry (Hůnová al. 2013). Dávky zůstávají Evropě vyso-
ké (Lorenz al. Zatímco hlavním emisním zdrojem oxidovaných
forem jsou veškeré spalovací procesy, emisním zdrojem
redukovaných forem především zemědělská činnost. 2007):
(1) některé sloučeniny dusíku jsou jak emitovány, tak depono-
vány obousměrném výměnném procesu, přičemž převlá-
dající čistý depoziční tok dán relativní koncentrací dané
látky porostu ovzduší nad porostem (Fowler al. 2014). ÚVOD
V přírodě dusík velmi hojným prvkem, většina jeho
zásob však vyskytuje chemicky stabilní, nereaktivní,
nevyužitelné formě, jako plynný N2, tvořící atmosféry. amonia-
ku (NH3). 2010). Depozice NH4
+
ve srovnání
s depozicí NO3
−
více ovlivňuje snižování biodiverzity více
vegetaci poškozuje (Erisman al.
Nejsnadněji možné kvantifikovat depozici mokrou, kte-
rá spojena padajícími srážkami, tedy deštěm sněhem. 2013; Simpson et
al.
2014; Canfield al. 2005).
1989; Pilegaard 2013). present the time trends and
spatial changes the N–NH4
+
/N–NO3
–
ratio precipitation reflecting changing atmospheric chemistry due shifts the
relative contributions NOx and NH3 emissions.
Za reaktivní dusík (Nr) pokládají všechny jeho biologicky,
radiačně a/nebo fotochemicky aktivní formy (Galloway al.cz
Nitrogen deposition Czech forests: Change N–NH4
+
/N–NO3
–
ratio precipitation.
To vede rozsáhlému narušení globálního cyklu dusíku
(Elser 2011) zřejmým přesahem následky budoucnos-
ti (Canfield al. současnosti pozorována extrémně
vysoká depozice dusíku jihovýchodní Asii, zejména Číně
a Indii, souvislosti rychlým nárůstem počtu obyvatelstva,
intenzitou zemědělství, průmyslu dopravy (Lü, Tian 2007;
Vet al. 2007). Jako součást aminokyselin bíl-
kovin základním stavebním kamenem živé hmoty pro-
střednictvím DNA podílí přenosu dědičné informace.
KLÍČOVÁ SLOVA: depozice atmosférická dusík anorganický dusík reaktivní srážky atmosférické
KEYWORDS: atmospheric deposition inorganic nitrogen reactive nitrogen precipitation
. 2014).
Kvantifikace depozice dusíku řady důvodů poměrně
obtížnou záležitostí (Sutton al. století monitorovací sítě na
ATMOSFÉRICKÁ DEPOZICE DUSÍKU ČESKÝCH
LESÍCH: ZMĚNA POMĚRU N−NH4
+
/N−NO3
−
V ATMOSFÉRICKÝCH SRÁŽKÁCH
Iva Hůnová, Pavel Kurfürst, Vojtěch Stráník, Miloslav Modlík, Český hydrometeorologický ústav,
Na Šabatce 2050/17, 143 Praha 412-Komořany, hunova@chmi. 2014) neposlední řadě při-
náší zajímavou informaci environmentálních vlivech Nr. Poměr
NH4
+
/NO3
−
v atmosférických srážkách důležitým indikáto-
rem atmosférické chemie určitého regionu, odráží zastoupe-
ní emisních zdrojů (Du al. Evropu konti-
nentální USA ovlivňují chronické stále zvyšující dáv-
ky již doby průmyslové revoluce (Holland al. Nejdůležitější jsou:
(1) oxidy dusíku (NOx) amoniak (NH3), hrající významnou
úlohu chemii troposféry;
(2) nitráty (NO3
−
) amonné ionty (NH4
+
), převládající formy
N, které jsou využívány organizmy;
(3) oxid dusný (N2O), důležitý skleníkový plyn, který ve
stratosféře katalyzátorem destrukce O3;
(4) kyselina dusičná (HNO3), zejména tam, kde suché kli-
ma (Paoletti al. 2013). 2011). 2008), depozice dusíku lesních porostech
se pohybuje rozmezí 0,5–6,0 g.m−2
. 2011), odběr typu throu-
ghfall, někdy používá jako spodní odhad depozice
dusíku porostu (Lovett, Lindberg 1993), pokládán za
nerelevantní pro odhad celkové depozice dusíku důvo-
du komplikované výměny dusíku mezi korunami stromů,
podrostem ovzduším (Flechard al. výše uvedených
důvodů tedy žádoucí poměrem NH4
+
/ NO3
−
zabývat.108 Meteorologické Zprávy, 69, 2016
1. 2011).
Jeho přemíra prostředí však může být stejně problematic-
ká jako jeho nedostatek. This may have implications for ecosystems as, according the latest knowledge, not the
nitrogen load but rather its form, whether reduced oxidized, that matters most.
V poslední době totiž ukazuje, nezávisle absolut-
ní dávce mají redukované oxidované formy dusíku na
vegetaci odlišný vliv (Britto, Konzucker 2013; Paulissen al. The time trends the individual measuring sites were assessed using the
Mann-Kendal test. 2016).
Zvýšení atmosférické depozice dusíku nejvýraznější
v rozvinutých regionech severní polokoule. 2010). 2010; Dirnböck al.r−1
a asi dvakrát vyš-
ší než depozice otevřené krajině, protože koruny stromů
účinně „vyčesávají“ ovzduší částice plyny (Fowler al.
Pro sledování mokré atmosférické depozice, níž kro-
mě řady jiných parametrů sledují koncentrace NH4
+
a NO3
−
,
byly zřízeny souvislosti sledováním acidifikace ekosysté-
mů již sedmdesátých letech 20. biogeoche-
mii lesa významnou úlohu (Galloway al. 2004; 2008). Na
mokré atmosférické depozici dusíku podílejí jednak dusič-
nany neboli nitráty (dále NO3
−
) amonné ionty (dále NH4
+
),
vznikající prekursorů oxidů dusíku (NOx), resp.
1995). Our results indicate that the N–NH4
+
/N–NO3
–
ratio precipitation has been slowly changing favour of
NH4
+
as many other regions. řady studií známo, nadby-
tek vede eutrofizaci, acidifikaci ztrátě biodiverzity
(Bobbink al. velmi mobilní, protože jeho vznik rychlej-
ší než přeměna nereaktivní formu N2, kumuluje pro-
středí mnoha oblastech (Erisman al
