Poznámky redaktora
36,13 9,68 2,90 0,97 23,55 5,16 0,97 0,00
. 2010,
kdy minimální teplota stani-
ci Varnsdorf dosáhla –19,7 °C, na
stanici Děčín –18,4 stani-
ci Doksany –17,8 naopak na
stanici Strojetice jen –8,0 na
stanici Tušimice –8,8 °C.
Měsíc
Rozmezí denních
teplotních minim [°C]
Rozmezí denních
teplotních maxim [°C]
Průměr Medián Maximum Průměr Medián Maximum
I.
Table Frequencies exceedance the minimum and maximum temperature ranges during individual
months the year.
Měsíc
Relativní četnosti překročení rozmezí denních
teplotních minim [%]
Relativní četnosti překročení rozmezí denních
teplotních maxim [%]
4 °C
I. led-
na 2013, toho dne minimální tep-
lota dosáhla Doksanech hodno-
ty –9,9 Tušimicích +2,2 °C. stanice
Varnsdorf leží východně ostat-
ních stanic Lužickými horami,
a při teplé advekci západu se
tam teplý vzduch západu dostá-
val pomaleji. 46,45 11,61 1,29 0,00 43,23 9,35 0,97 0,32
XI.
V obou případech jednalo anticyklonální počasí slabou
jižní složkou proudění, kdy Šluknovském výběžku přes
den inverze rozpustila, zatímco Polabí udržela celý
den. Druhý nej-
větší rozdíl byl den dříve, led-
na 2009, kdy stanice Strojetice
naměřila rovněž –8,8 stani-
ce Doksany Varnsdorf –21,3 °C. 3,6 3,5 8,6 3,9 3,8 6,5
IX. 3,7 3,3 8,7 3,7 3,4 12,0
XII. Nejvyšší maximum téměř vyhý-
bá stanici Ústí nad Labem-Kočkov, tato stanice byla let
pouze dnech nejteplejší sledovaných stanic hledis-
ka teplotního maxima, stanice Smolnice měla nejvyšší maxi-
mum dnech.124 Meteorologické Zprávy, 69, 2016
Teplice, Ústí nad Labem-Vaňov. 4,1 3,9 10,0 4,1 3,9 11,3
XI. Jak je
vidět mapky obr. Třetí největší rozdíl
dosáhl 12,1 °C, dne 29. konečně nejvyšší maxi-
mum měly naopak nejčastěji stanice nízko položené nejví-
ce Doksany 390 dnech. 43,87 11,61 2,58 0,00 33,55 4,19 0,65 0,65
VI. Průměr, medián maximální hodnota rozmezí teplotních minim maxim nižších polohách
Ústeckého kraje jednotlivých měsících roce. tehdy
šlo anticyklonální inverzní situaci, střední Evropy zasa-
hoval západu výběžek vyššího tlaku postupně ustupoval
k jihu, jeho severní straně zesilovala teplá advekce zápa-
du teplý vzduch zřejmě nejdříve zasáhl stanice západě
kraje. 44,19 17,74 4,52 1,61 32,90 7,74 1,29 0,00
II. 3,8 3,5 9,2 3,9 3,8 6,5
VIII. 36,45 6,77 0,65 0,00 40,97 1,29 0,00 0,00
VIII. Při jižním nebo jihovýchodním proudění často stává,
že stanice Frýdlant Hejnice Frýdlantském výběžku mají
výrazně vyšší noční teplotu než jiné stanice, pravděpodobně
v důsledku závětrných efektů Jizerskými horami. 4,8 4,5 11,2 3,8 3,7 8,0
V.
4.
Tyto dny ležel nad střední Evropou
pás vysokého tlaku mezi Velkou
Británií Ukrajinou postupně
začínala teplá advekce zápa-
du; teplotní rozdíly souvisely
s teplotní inverzí jejím nerov-
noměrným rozpouštěním. 4,1 3,7 11,2 3,8 3,6 6,4
X. 4,3 3,9 11,5 3,9 3,8 7,2
IV. 4,0 3,6 10,9 3,9 3,6 10,4
III. října 2012, kdy maximální teplota Varnsdorfu
byla naměřena 20,8 Ústí nad Labem-Kočkově 9,5 °C. listopadu
2011, kdy maximální teplota byla Doksanech –1,2 ve
Varnsdorfu +10,8 °C.
Table Average, median and maximum values minimum and maximum temperature ranges the lower
elevations the Ústí nad Labem Region during individual months the year. 45,04 11,70 2,84 0,35 34,04 6,03 1,06 0,35
III. 3,8 3,4 11,7 3,5 3,2 8,6
Tab. 39,67 6,00 0,00 0,00 37,67 1,67 0,33 0,00
VII.
Největší rozdíl mezi maximální teplotou nejteplej-
ší nejchladnější stanice dosáhl 12,0 °C, 14. 3,8 3,6 7,2 3,8 3,8 8,2
VII. Četnosti překročení hodnot rozmezí teplotních minim maxim jednotlivých měsících roce. Někdy se
tento efekt jisté míry projevuje Šluknovském výběžku
Tab. MOŽNÉ PŘÍČINY
TEPLOTNÍCH ROZDÍLŮ
Jak již bylo uvedeno, nej-
větší rozdíl mezi minimální tep-
lotou nejteplejší nejchladněj-
ší stanice sledovaného soubo-
ru byl 13,6 °C, ledna 2009,
kdy stanice Strojetice naměři-
la minimum –8,8 stanice
Varnsdorf –22,4 °C. 4,1 3,8 10,0 3,9 3,7 10,5
VI. 36,13 3,55 0,32 0,00 34,83 1,94 0,00 0,00
IX.
Výraznější místní rozdíly teploty podle všeho souvi-
sí větší části výskytem teplotních inverzí, čemž svěd-
čí to, rovnoměrnější zastoupení jak nejteplejší, tak nej-
chladnější teploty vyskytuje teplotních minim, která
jsou častěji ovlivněna inverzí, zatímco teplotních maxim je
výskyt nejteplejších nejchladnějších stanic více uspořádán
zejména podle nadmořské výšky, hlavně letní polovině
roku, kdy celodenní inverze téměř nevyskytují. 12. 43,67 12,00 1,67 1,00 33,33 0,67 0,00 0,00
X. Vytvoření
a setrvání teplotní inverze záleží orografii kombinaci se
směrem rychlostí větru zimě také výskytu sněhové
pokrývky. 58,33 26,00 6,67 1,00 34,33 2,33 0,00 0,00
V. 33,33 6,00 0,67 0,00 23,67 5,33 1,67 0,67
XII. Druhý největší rozdíl 11,3 byl zazna-
menán 20. 47,10 16,77 4,19 0,65 41,29 7,42 0,00 0,00
IV.
Tehdy, předchozím studeném
počasí, přecházel přes území ČR
výrazný frontální systém zápa-
du, který některých místech již
rozrušil teplotní inverzi, jinde
ještě ne. 4,2 3,7 13,6 3,8 3,4 9,6
II. Výrazný rozdíl byl namě-
řen také například 16
