METEOROLOGICKÉ ZPRÁVY 2019-4

| Kategorie: Firemní tiskovina  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno

Strana 30 z 36

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
124 Meteorologické Zprávy, 69, 2016 Teplice, Ústí nad Labem-Vaňov. 44,19 17,74 4,52 1,61 32,90 7,74 1,29 0,00 II. Při jižním nebo jihovýchodním proudění často stává, že stanice Frýdlant Hejnice Frýdlantském výběžku mají výrazně vyšší noční teplotu než jiné stanice, pravděpodobně v důsledku závětrných efektů Jizerskými horami. 3,8 3,4 11,7 3,5 3,2 8,6 Tab. Měsíc Relativní četnosti překročení rozmezí denních teplotních minim [%] Relativní četnosti překročení rozmezí denních teplotních maxim [%] 4 °C I. tehdy šlo anticyklonální inverzní situaci, střední Evropy zasa- hoval západu výběžek vyššího tlaku postupně ustupoval k jihu, jeho severní straně zesilovala teplá advekce zápa- du teplý vzduch zřejmě nejdříve zasáhl stanice západě kraje. konečně nejvyšší maxi- mum měly naopak nejčastěji stanice nízko položené nejví- ce Doksany 390 dnech. 4,1 3,8 10,0 3,9 3,7 10,5 VI. Nejvyšší maximum téměř vyhý- bá stanici Ústí nad Labem-Kočkov, tato stanice byla let pouze dnech nejteplejší sledovaných stanic hledis- ka teplotního maxima, stanice Smolnice měla nejvyšší maxi- mum dnech. 43,67 12,00 1,67 1,00 33,33 0,67 0,00 0,00 X. 58,33 26,00 6,67 1,00 34,33 2,33 0,00 0,00 V. 4. 3,7 3,3 8,7 3,7 3,4 12,0 XII. 33,33 6,00 0,67 0,00 23,67 5,33 1,67 0,67 XII. stanice Varnsdorf leží východně ostat- ních stanic Lužickými horami, a při teplé advekci západu se tam teplý vzduch západu dostá- val pomaleji. Průměr, medián maximální hodnota rozmezí teplotních minim maxim nižších polohách Ústeckého kraje jednotlivých měsících roce. 47,10 16,77 4,19 0,65 41,29 7,42 0,00 0,00 IV. 2010, kdy minimální teplota stani- ci Varnsdorf dosáhla –19,7 °C, na stanici Děčín –18,4 stani- ci Doksany –17,8 naopak na stanici Strojetice jen –8,0 na stanici Tušimice –8,8 °C. října 2012, kdy maximální teplota Varnsdorfu byla naměřena 20,8 Ústí nad Labem-Kočkově 9,5 °C. 4,1 3,9 10,0 4,1 3,9 11,3 XI. 12. 3,6 3,5 8,6 3,9 3,8 6,5 IX. Druhý největší rozdíl 11,3 byl zazna- menán 20. listopadu 2011, kdy maximální teplota byla Doksanech –1,2 ve Varnsdorfu +10,8 °C. Největší rozdíl mezi maximální teplotou nejteplej- ší nejchladnější stanice dosáhl 12,0 °C, 14. 45,04 11,70 2,84 0,35 34,04 6,03 1,06 0,35 III. 4,8 4,5 11,2 3,8 3,7 8,0 V. 4,1 3,7 11,2 3,8 3,6 6,4 X. 4,2 3,7 13,6 3,8 3,4 9,6 II. 36,13 9,68 2,90 0,97 23,55 5,16 0,97 0,00 . Tehdy, předchozím studeném počasí, přecházel přes území ČR výrazný frontální systém zápa- du, který některých místech již rozrušil teplotní inverzi, jinde ještě ne. Výrazný rozdíl byl namě- řen také například 16. 39,67 6,00 0,00 0,00 37,67 1,67 0,33 0,00 VII. 4,3 3,9 11,5 3,9 3,8 7,2 IV. Vytvoření a setrvání teplotní inverze záleží orografii kombinaci se směrem rychlostí větru zimě také výskytu sněhové pokrývky. 4,0 3,6 10,9 3,9 3,6 10,4 III. 3,8 3,5 9,2 3,9 3,8 6,5 VIII. Table Average, median and maximum values minimum and maximum temperature ranges the lower elevations the Ústí nad Labem Region during individual months the year. 36,45 6,77 0,65 0,00 40,97 1,29 0,00 0,00 VIII. 43,87 11,61 2,58 0,00 33,55 4,19 0,65 0,65 VI. 36,13 3,55 0,32 0,00 34,83 1,94 0,00 0,00 IX. Někdy se tento efekt jisté míry projevuje Šluknovském výběžku Tab. 3,8 3,6 7,2 3,8 3,8 8,2 VII. Četnosti překročení hodnot rozmezí teplotních minim maxim jednotlivých měsících roce. Jak je vidět mapky obr. Table Frequencies exceedance the minimum and maximum temperature ranges during individual months the year. Třetí největší rozdíl dosáhl 12,1 °C, dne 29. led- na 2013, toho dne minimální tep- lota dosáhla Doksanech hodno- ty –9,9 Tušimicích +2,2 °C. Měsíc Rozmezí denních teplotních minim [°C] Rozmezí denních teplotních maxim [°C] Průměr Medián Maximum Průměr Medián Maximum I. Tyto dny ležel nad střední Evropou pás vysokého tlaku mezi Velkou Británií Ukrajinou postupně začínala teplá advekce zápa- du; teplotní rozdíly souvisely s teplotní inverzí jejím nerov- noměrným rozpouštěním. Výraznější místní rozdíly teploty podle všeho souvi- sí větší části výskytem teplotních inverzí, čemž svěd- čí to, rovnoměrnější zastoupení jak nejteplejší, tak nej- chladnější teploty vyskytuje teplotních minim, která jsou častěji ovlivněna inverzí, zatímco teplotních maxim je výskyt nejteplejších nejchladnějších stanic více uspořádán zejména podle nadmořské výšky, hlavně letní polovině roku, kdy celodenní inverze téměř nevyskytují. 46,45 11,61 1,29 0,00 43,23 9,35 0,97 0,32 XI. MOŽNÉ PŘÍČINY TEPLOTNÍCH ROZDÍLŮ Jak již bylo uvedeno, nej- větší rozdíl mezi minimální tep- lotou nejteplejší nejchladněj- ší stanice sledovaného soubo- ru byl 13,6 °C, ledna 2009, kdy stanice Strojetice naměři- la minimum –8,8 stanice Varnsdorf –22,4 °C. V obou případech jednalo anticyklonální počasí slabou jižní složkou proudění, kdy Šluknovském výběžku přes den inverze rozpustila, zatímco Polabí udržela celý den. Druhý nej- větší rozdíl byl den dříve, led- na 2009, kdy stanice Strojetice naměřila rovněž –8,8 stani- ce Doksany Varnsdorf –21,3 °C