. odchylka naměřené hodnoty měřené
veličiny správné hodnoty měřené veličiny. získá měřením pomocí přesnějšího
přístroje nebo přesnější metody .
Vyjadřuje jako absolutní chyba nebo relativní chyba.
Konstantní citlivost (nezávislou hodnotě měřené veličiny) mají lineární převodníky.
Citlivost měřicího přístroje nebo zařízení poměr změny výstupní veličiny (údaje přístroje)
ke změně vstupní (měřené) veličiny. Příliš malá citlivost může zhoršit přesnost měření.
Ovlivňující veličina veličina, která sice není předmětem měření, avšak která ovlivňuje údaj
měřidla. poloha ručky
na stupnici).
Přesnost měření míra těsnosti, kterou výsledek měření vyjadřuje správnou hodnotu
měřené veličiny. dílek nebo polovinu dílku stupnice u
analogového přístroje nebo změnu posledního místa číslicového zobrazovače jedničku u
číslicových přístrojů).
Chyba měření charakterizuje přesnost měření.
Měřicí převodník transformuje vstupní veličinu (elektrickou nebo neelektrickou) podle určité
zákonitosti výstupní veličinu (zpravidla elektrickou).
Měřicí rozsah přístroje nebo převodníku vyjadřuje meze hodnot, kterých může
pohybovat měřená veličina, aby byla měřena zaručovanou přesností. Zcela přesnou hodnotu měřené veličiny nikdy nezměříme. První člen měřicího řetězce, který
bezprostředně působí měřená veličina, nazývá snímač (čidlo, senzor). Číslicový měřicí přístroj poskytuje měřenou hodnotu číslicovém tvaru (číslo
na displeji zvolené jednotce). Jejími částmi jsou velikost znaménko.
Rozlišovací schopnost (rozlišení) nejmenší změna měřené veličiny, která vyvolá
detekovatelnou změnu údaje přístroje (např. Série měřicích členů, kterými
prochází měřený signál, nazývá měřicí řetězec.Údaj analogovém měřicím přístroji spojitou funkcí měřené veličiny (např. Místo ní
pracujeme tzv. konvenčně pravou hodnotou
