Elektronické střídavé voltmetry mají frekvenčně kompenzované vstupní děliče měřicí
zesilovače jsou tedy frekvenčně nezávislé běžně desítek stovek kHz. Hlavní
problém spočíval tom, veličiny jako napětí, proud odpor jsou typickými analogovými
veličinami. obrázku (obr. byl velký krok kupředu, protože velmi zjednodušil dosavadní
konstrukce číslicového voltmetru, ampérmetru ohmmetru.
Obr. Zapojení voltmetru obvodu
Počátky digitálních měřicích přístrojů pro měření napětí proudu nebyly jednoduché. Vznikl požadavek
rychlého současně přesného zjištění měřené hodnoty, její vyhodnocení také následné
předání dalším obvodům. Avšak nespokojenost
s jejich malou přesností vedla vzniku digitálních přístrojů. Obsahovaly mnoho
integrovaných logických obvodů nízké integrace údaj četl digitronech.
Bylo tedy nutné nejprve převést analogové údaje digitální, což není jednoduché. Znamená to, jejich hodnota mění plynule, což nevyhovuje digitálnímu
způsobu zpracování.Obr. levnějších
.78) máme
zapojení voltmetru obvodu. měření střídavého napětí hraje roli kmitočet (frekvence). Ten požaduje informace podobě jednotlivých bitů.
Konstrukce vyznačovaly složitostí často těžkopádností. Průběhy napětí závislosti čase jim odpovídající měřicí metody
Digitálním měřicím přístrojům tedy předcházely přístroje analogové. Také vadilo to, muselo
rozlišovat, jakou hodnotu který dílek stupnici při určitém rozsahu. Zásadní
obrat nastal koncem osmdesátých let, kdy byl zkonstruován analogově digitální převodník,
označovaný jako A/D
