Měření v elektronice

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Po prostudováni budete schopni· Objasnit pojmy: merení, elektrické merení, mericí prístroje, presnost merení, analogový a digitální merící prístroj, citlivost mericího prístroje, rozlišovací schopnost, mericí rozsah, chyba merení, prímé a neprímé merící metody.· Popsat správný postup pri merení univerzálními mericími prístroji.· Objasnit postup pri merení techto velicin: elektrické napetí, elektrický proud, elektrický odpor, kapacita kondensátoru.· Vysvetlit funkci osciloskopu.· Vysvetlit merení diod, tranzistoru, tyristoru a triaku. Nakreslit príslušná zapojení pro merení.

Vydal: MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Autor: Josef Pecina, Pavel Pecina

Strana 11 z 24

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Šířka tohoto intervalu rovna dvojnásobku absolutní hodnoty největší možné absolutní chyby měření korekci systematické chyby. . Jsou hodnoty použitých součástek sice nepřesné, ale časově stálé, lze určit výslednou systematickou chybu experimentálně korigovat při výrobě. Tak lze vyrábět velmi přesné složité přístroje (např. totiž velmi malá pravděpodobnost, všechny součástí mají chyby téhož znaménka největší hodnoty. Pokud ale měříme teplotu okolí známe teplotní koeficienty měřicího zařízení, je chyba vlivem změn teploty chybou systematickou tedy korigovatelnou. 1. Aby byly hodnoty /∆maxX/ nebo /δmaxX/ nalezené, z tolerancí náhodných chyb opravdu největšími možnými chybami měření, nutno korigovat systematickou chybu. Číslicové měřicí přístroje zaokrouhlují výsledek samočinně.4. Neurčitost měření V praxi většinou nespokojujeme chybou jednotlivého měření, ale zajímá nás meze intervalu, mezi kterými leží skutečná hodnota měřené veličiny. Tolerance jsou dány pouze jako absolutní hodnoty /∆maxX/ nebo /δmaxX/. Neurčitost měření (absolutní hodnota největší možné chyby měření nebo tolerance měření) dána chybami přístrojů, tolerancemi rezistorů, kondenzátorů cívek užívaných měřeních (většinou tzv. • Zaokrouhlování výsledků měření, případě analogového měřicího přístroje zaokrouhlování provádí pozorovatel nejbližší dílek nebo jeho část. Jejich znaménko neznáme. Při hledání neurčitosti měření postupujeme jinak případě přímých měření jinak případě nepřímých měření. etalonů dekád), náhodnými chybami (krajní chybou) a vnějšími rušivými vlivy.Příčiny náhodných chyb jsou různé: • Šumy • Neznámé změny podmínek měření (teplota, vlhkost, rušivá elektromagnetická pole). číslicových přístrojů tento druh chyb nazývá kvantizační šum. digitální voltmetry) méně přesných ale časově stabilních dílů. Pro měřicí systém nebo měřicí přístroj, který zkládá z velkého počtu součástí určení maximální možné chyby tolerancí všech součástí nereálné