digitální voltmetry) méně přesných ale
časově stabilních dílů.
Při hledání neurčitosti měření postupujeme jinak případě přímých měření jinak případě
nepřímých měření. Jejich znaménko neznáme.
Pokud ale měříme teplotu okolí známe teplotní koeficienty měřicího zařízení, je
chyba vlivem změn teploty chybou systematickou tedy korigovatelnou.4.
• Zaokrouhlování výsledků měření, případě analogového měřicího přístroje
zaokrouhlování provádí pozorovatel nejbližší dílek nebo jeho část. číslicových přístrojů tento druh chyb
nazývá kvantizační šum. Šířka tohoto intervalu rovna
dvojnásobku absolutní hodnoty největší možné absolutní chyby měření korekci
systematické chyby. Tak
lze vyrábět velmi přesné složité přístroje (např.
1. Tolerance jsou dány pouze jako absolutní hodnoty /∆maxX/ nebo
/δmaxX/. Pro měřicí systém nebo měřicí přístroj, který zkládá
z velkého počtu součástí určení maximální možné chyby tolerancí všech součástí
nereálné. Jsou hodnoty použitých součástek sice nepřesné, ale časově
stálé, lze určit výslednou systematickou chybu experimentálně korigovat při výrobě. Neurčitost měření
V praxi většinou nespokojujeme chybou jednotlivého měření, ale zajímá nás meze
intervalu, mezi kterými leží skutečná hodnota měřené veličiny.Příčiny náhodných chyb jsou různé:
• Šumy
• Neznámé změny podmínek měření (teplota, vlhkost, rušivá elektromagnetická pole). Neurčitost měření (absolutní hodnota největší možné chyby měření nebo
tolerance měření) dána chybami přístrojů, tolerancemi rezistorů, kondenzátorů cívek
užívaných měřeních (většinou tzv. totiž velmi malá pravděpodobnost, všechny součástí mají chyby téhož
znaménka největší hodnoty. Aby byly hodnoty /∆maxX/ nebo /δmaxX/ nalezené,
z tolerancí náhodných chyb opravdu největšími možnými chybami měření, nutno
korigovat systematickou chybu. Číslicové měřicí
přístroje zaokrouhlují výsledek samočinně.
. etalonů dekád), náhodnými chybami (krajní chybou) a
vnějšími rušivými vlivy
