Neobyčejný život Nikoly Tesly

| Kategorie: Leták / Datasheet  | Tento dokument chci!

Tento text přepsal John R.H. Penner z malé brožury, zakoupené v jednom antikvariátu za 2,50 dolaru. Jedinou identifikací knihy bylo jméno jejího původního majitele (Arthur Daine) a datum 29. dubna 1978. Kniha se zdá být mnohem starší, byla vytvořena na psacím stroji, potom kopírována a svázána. Jediným dalším významným rysem brožury je, že obsahuje kopie ...

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: John R. H. Penner

Strana 6 z 40

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jeho styl psaní byl velmi obdivován. Můj otec připomněl poznámkou: „Vytáhni svůj kožich, nebo mi zničíš obruč. Byla opravdu velká žena nevšední dovedností, odvahou statečností, která vzdorovala bouřím života prošla mnoha životními zkouškami. Její otec dědeček dali vzniknout mnoha nástrojům pro domácnost, zemědělské jiné použití. Jednoho dne štípal dříví. Určitě ne­ byly halucinace, jaké vyskytují mozků trýzněných choromyslností, protože ostatních smě­ rech jsem byl normální vyrovnaný. Formuloval jsem teorii, že tyto obrazy byly výsledkem reflexní činnosti mozku sítnici při velkém vzrušení. Byl velmi učený muž, skutečný filozof, básník spisovatel při svých kázáních byl stejně výmluvný jako Abrahám svatá Klára. potíže zdály být ojedinělé, ačkoli jsem tomu zřejmě měl přirozené dispozice, protože můj bratr měl podobné problémy. Měl úžasnou paměť často recitoval dlouhé pasáže děl několika jazycích. Když někdo pronesl slovo, objevil živě před očima obrázek objektu, který ono slovo představovalo někdy jsem vůbec nebyl schopen rozlišit zda to, jsem viděl, skutečně hmotné nebo ne. Žádný studentů psychologie nebo fyziologie, kterým jsem tom hovořil, nedokázal uspokojivě vysvětlit tento fenomén. vyvolávalo znepokojení úz­ kost. vnuklo myšlenku, úzkost zřejmě pramení z toho, jsem mohl být svědkem pohřbu nebo jiné nervy drásající podívané. Abych ilustroval, zmíním jednom nebo dvou případech. Má matka pocházela jedné nejstarších rodin zemi linie vynálezců. Také musím načrtnout vliv matky, pokud jde vynalézavost, která vlastní. Obsahovala všechny druhy cvičení jako třeba hádání myšlenek toho druhého, odhalování chyb určitých výrazech, opakování dlouhých vět nebo počítání hlavy“. chlapeckých le­ tech jsem trpěl zvláštní poruchou, která spočívala tom, před mým zrakem zjevovaly obrazy, často doprovázené silnými záblesky světla, které znemožňovaly vidět skutečné objekty a vyrušovaly při přemýšlení nebo při jiné činnosti. Pracovala neúnavně rozbřesku noci a většina oděvů domácího zařízení byla dílem jejích rukou. Toužil jsem stát inženýrem, ale můj otec byl tvrdošíjný. Účelem těchto lekcí bylo posílit paměť rozum a zvláště rozvinout kritické myšlení, což bylo bezpochyby prospěšné. Existoval další, možná ještě důležitější, důvod mého pozdějšího probuzení. musela –. Byl synem důstojníka, který složil armádě Napoleona Velikého společně bratrem, profesorem prominentní univerzitě, se dostalo vojenského vzdělání; ale později kupodivu přijal kněžství tomto povolání dosá­ hl vysokého postavení. Mezi zaměstnanci, které jsme měli, byl jeden šilhavý muž jménem Mane, který pracoval far­ mě. Občas žertem utrousil poznámku, kdyby některý z těchto klasiků ztratil, mohl jej hravě obnovit. Má matka byla vynálezcem prvního řádu věřím, dokázala velké věci, kdyby nebyla vzdálena modernímu životu jeho mnohým příležitostem. Humorné poznámky, které dělal, byly vždy zvláštní charak­ teristické. Když bylo šestnáct let, zachvátil zemi zhoubný mor. Jak rozmachoval sekerou, můj otec, který stál poblíž cítil celý nesvůj, varoval: „Proboha, Mane, neudeř tam, kam koukáš, ale kam zamýšlíš udeřit!“ Při jiné příležitosti, kdy vydal cestu, jeho přítel nedbale opřel kolo kočáru dřel si o svůj drahý kožich. Byly obrázky věcí scén, které jsem do­ opravdy viděl, nebyly pouhé představy. Psal věty krátké, ale hutné, plné vtipu satiry. Náhodný posluchač mohl přísahat, místnosti několik lidí. Dokonce si sama pěstovala rostliny, nichž oddělovala vlákna. Vynalezla zhotovila všechny ná­ stroje, které své práci potřebovala tkala nejlepší látky nití, které sama předla. Když bylo šedesát let, její prsty byly ještě natolik hbité, dokázala udělat řase tři uzly.“ Měl podivný zvyk povídat pro sebe liboval ohnivých argumentech, měníce přitom tón svého hlasu. Vý­ chova, které dostalo, tomto směru určitě velmi pomohla. Myla, strojila uklá­ dala těla, zdobila květinami podle místního zvyku když její otec vrátil, našel vše připravené pro křesťanský pohřeb. Její otec byl odvolán, aby poskytoval poslední pomazání umírajícím během jeho nepřítomnosti šla sama po­ máhat rodiny sousedství, která byla postižena touto děsivou chorobou.mého útlého dětství rodiče chtěli, abych stal knězem, toto přání neustále depri­ movalo