Neobyčejný život Nikoly Tesly

| Kategorie: Leták / Datasheet  | Tento dokument chci!

Tento text přepsal John R.H. Penner z malé brožury, zakoupené v jednom antikvariátu za 2,50 dolaru. Jedinou identifikací knihy bylo jméno jejího původního majitele (Arthur Daine) a datum 29. dubna 1978. Kniha se zdá být mnohem starší, byla vytvořena na psacím stroji, potom kopírována a svázána. Jediným dalším významným rysem brožury je, že obsahuje kopie ...

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: John R. H. Penner

Strana 6 z 40

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
mého útlého dětství rodiče chtěli, abych stal knězem, toto přání neustále depri­ movalo. Když bylo šestnáct let, zachvátil zemi zhoubný mor. Byl synem důstojníka, který složil armádě Napoleona Velikého společně bratrem, profesorem prominentní univerzitě, se dostalo vojenského vzdělání; ale později kupodivu přijal kněžství tomto povolání dosá­ hl vysokého postavení. Jednoho dne štípal dříví. Vý­ chova, které dostalo, tomto směru určitě velmi pomohla. Určitě ne­ byly halucinace, jaké vyskytují mozků trýzněných choromyslností, protože ostatních smě­ rech jsem byl normální vyrovnaný. Když někdo pronesl slovo, objevil živě před očima obrázek objektu, který ono slovo představovalo někdy jsem vůbec nebyl schopen rozlišit zda to, jsem viděl, skutečně hmotné nebo ne. Byly obrázky věcí scén, které jsem do­ opravdy viděl, nebyly pouhé představy. chlapeckých le­ tech jsem trpěl zvláštní poruchou, která spočívala tom, před mým zrakem zjevovaly obrazy, často doprovázené silnými záblesky světla, které znemožňovaly vidět skutečné objekty a vyrušovaly při přemýšlení nebo při jiné činnosti. Náhodný posluchač mohl přísahat, místnosti několik lidí. Její otec byl odvolán, aby poskytoval poslední pomazání umírajícím během jeho nepřítomnosti šla sama po­ máhat rodiny sousedství, která byla postižena touto děsivou chorobou. Měl úžasnou paměť často recitoval dlouhé pasáže děl několika jazycích. Vynalezla zhotovila všechny ná­ stroje, které své práci potřebovala tkala nejlepší látky nití, které sama předla. musela –. Má matka pocházela jedné nejstarších rodin zemi linie vynálezců. Občas žertem utrousil poznámku, kdyby některý z těchto klasiků ztratil, mohl jej hravě obnovit.“ Měl podivný zvyk povídat pro sebe liboval ohnivých argumentech, měníce přitom tón svého hlasu. Byla opravdu velká žena nevšední dovedností, odvahou statečností, která vzdorovala bouřím života prošla mnoha životními zkouškami. Abych ilustroval, zmíním jednom nebo dvou případech. vyvolávalo znepokojení úz­ kost. Také musím načrtnout vliv matky, pokud jde vynalézavost, která vlastní. vnuklo myšlenku, úzkost zřejmě pramení z toho, jsem mohl být svědkem pohřbu nebo jiné nervy drásající podívané. Psal věty krátké, ale hutné, plné vtipu satiry. Mezi zaměstnanci, které jsme měli, byl jeden šilhavý muž jménem Mane, který pracoval far­ mě. Humorné poznámky, které dělal, byly vždy zvláštní charak­ teristické. Myla, strojila uklá­ dala těla, zdobila květinami podle místního zvyku když její otec vrátil, našel vše připravené pro křesťanský pohřeb. Jeho styl psaní byl velmi obdivován. Toužil jsem stát inženýrem, ale můj otec byl tvrdošíjný. Byl velmi učený muž, skutečný filozof, básník spisovatel při svých kázáních byl stejně výmluvný jako Abrahám svatá Klára. Pracovala neúnavně rozbřesku noci a většina oděvů domácího zařízení byla dílem jejích rukou. potíže zdály být ojedinělé, ačkoli jsem tomu zřejmě měl přirozené dispozice, protože můj bratr měl podobné problémy. Existoval další, možná ještě důležitější, důvod mého pozdějšího probuzení. Její otec dědeček dali vzniknout mnoha nástrojům pro domácnost, zemědělské jiné použití. Žádný studentů psychologie nebo fyziologie, kterým jsem tom hovořil, nedokázal uspokojivě vysvětlit tento fenomén. Když bylo šedesát let, její prsty byly ještě natolik hbité, dokázala udělat řase tři uzly. Můj otec připomněl poznámkou: „Vytáhni svůj kožich, nebo mi zničíš obruč. Dokonce si sama pěstovala rostliny, nichž oddělovala vlákna. Má matka byla vynálezcem prvního řádu věřím, dokázala velké věci, kdyby nebyla vzdálena modernímu životu jeho mnohým příležitostem. Jak rozmachoval sekerou, můj otec, který stál poblíž cítil celý nesvůj, varoval: „Proboha, Mane, neudeř tam, kam koukáš, ale kam zamýšlíš udeřit!“ Při jiné příležitosti, kdy vydal cestu, jeho přítel nedbale opřel kolo kočáru dřel si o svůj drahý kožich. Formuloval jsem teorii, že tyto obrazy byly výsledkem reflexní činnosti mozku sítnici při velkém vzrušení. Obsahovala všechny druhy cvičení jako třeba hádání myšlenek toho druhého, odhalování chyb určitých výrazech, opakování dlouhých vět nebo počítání hlavy“. Účelem těchto lekcí bylo posílit paměť rozum a zvláště rozvinout kritické myšlení, což bylo bezpochyby prospěšné