Tento text přepsal John R.H. Penner z malé brožury, zakoupené v jednom antikvariátu za 2,50 dolaru. Jedinou identifikací knihy bylo jméno jejího původního majitele (Arthur Daine) a datum 29. dubna 1978. Kniha se zdá být mnohem starší, byla vytvořena na psacím stroji, potom kopírována a svázána. Jediným dalším významným rysem brožury je, že obsahuje kopie ...
Konečným účelem úplná vláda rozumu nad materiálním světem, zapřa
žení sil přírody pro potřeby lidstva.“
Povídala legrační historka. Měl jsem dvě tety vrásčitými tvářemi, jedna nich měla
zuby, které vyčnívaly jako sloní kly, jež zapichovala tváře, kdykoli líbala. Pokud mám věrně vylíčit svůj životní pří
běh své aktivity, musím obšírně, nerad, zabývat vlivy mého mládí, okolnostmi událostmi,
které napomohly životní dráze. Bylo to
nádherné zvíře arabského plemene, vybavené téměř lidskou inteligencí, něž pečovala které
hýčkala celá rodina. Mluvím-li sobě, měl jsem víc než plnou míru této
skvělé radosti; tak velkou, celý můj dlouhý život zdál být jedno nepřerušované vytržení.
Ale zdaleka jsem nebyl považován hlupáka, pokud mohu soudit příhody, kterou dosud
dobře pamatuji. Cokoli jsem udělal chvályhodného, způsobilo, moji rodiče cítili svoji
ztrátu ještě pronikavěji. Ale až
potom, jsem stal dospělým, jsem uvědomil, jsem vynálezcem. Skupina lidí, kteří šli hledat mého otce, který několik hodin ležel sněhu, aniž to
uvědomoval, jej přivedla vědomí zachránila. Naopak, vždy dařilo díky mým myšlenkám. Tento kůň dokonce jednou, pozoruhodných okolností, zachránil mému
drahému otci život.“ Setkal jsem jeho
upřeným pohledem. Šel mě, náhle zastavil řekl: „Podívej očí. Tento kůň byl zodpovědný zranění mého brat
ra, jehož následky zemřel. Jeho
předčasná smrt pozemské rodiče nesmírně zdrtila.“
–. Jak dospíváme, uplatňuje stále více náš rozum stáváme systematičtější
mi konstruktivnějšími. Když matka jednou držela
v náruči, tety zeptaly, která nich hezčí. Toto obtížný úkol pro vynálezce, který často nepochopen
a nedostane zasloužené odměny. Naše první úsilí jsou čistě instinktivní, intuitivní nediscipli
nované pokusy. Kůň vylekal, shodil mého otce zem utekl. Když jsem prohlédl jejich tváře, ukázal jsem
na jednu nich zamyšleně řekl: „Tahle není tak ošklivá jako druhá.
Každé úsilí pod nátlakem vyžaduje oběť životní energie. Skutečně nyní cítím, jsem pochopil kul
tivoval, místo abych potlačil, čímž jsem dodal podstatnou hodnotu svému odkazu světu.
Můj otec byl jedné zimní noci povolán vykonat jistou naléhavou povinnost zatímco překra
čoval hory, byl napaden vlčí smečkou. Nikdy jsem nemusel platit takovou
cenu.KAPITOLA MOJE MLÁDÍ
Vývoj rozvoj člověka životně závislý vynálezech. Ale tyto rané impulsy, ačkoli nejsou přímo produktivní, jsou největším
momentem mohou formovat náš další osud. Jsi příliš bystrý. Jednoho dne městští radní přecházeli ulici, kde jsem hrál spolu ostatními
chlapci.
Bylo způsobeno několika příčinami. Avšak, pokud budeme práci definovat jako určitý výkon
po určitou dobu podle pevných pravidel, potom jsem možná největší lenoch. Zatímco jsem natahoval ruku, abych dostal kýženou minci, mému zděšení
řekl: „Ne, ode nedostaneš nic. Přiběhl
domů vyčerpaný zkrvavený, ale jakmile způsobil poplach, vyrazil zpátky místo, kde opustil
mého otce.
Mám pověst jednoho nejpracovitějších lidí možná jím skutečně jsem, protože jsem téměř vše
chen čas, kromě spánku, věnoval práci. Tak jsem vyrůstal malou sebedůvěrou. Ale pro něho bohatou kompenzací jeho radost vý
znamného objevu vědomí vlastní síly toho, jedním vyvolených, bez nichž lidská rasa
zahynula hořkém boji nelítostnými živly.) Vlastnili jsme koně, kterého nám daroval jeden našich milých přátel. Vynález nejdůležitějším produktem
jeho tvořivého mozku. Nic nedě
silo víc než vyhlídka něžnosti mých neatraktivních příbuzných. Vzpomínka jeho vědomosti činila každé úsilí hlou
pým porovnání jeho. Byl jsem svědkem této tragické scény ačkoli této události uply
nulo tolik let, vybavuji velice živě. prvé, měl jsem bratra, který měl dar neobyčejné in
teligence; jeden těch řídkých fenoménů mentalit, jejichž biologické vysvětlení selhává. Nejstarší těchto ctihodných mužů, bohatý občan, zastavil, aby dal každému nás
stříbrnou minci. (Svoji poznámku „pozemských rodičích“
vysvětlím později
