Tento text přepsal John R.H. Penner z malé brožury, zakoupené v jednom antikvariátu za 2,50 dolaru. Jedinou identifikací knihy bylo jméno jejího původního majitele (Arthur Daine) a datum 29. dubna 1978. Kniha se zdá být mnohem starší, byla vytvořena na psacím stroji, potom kopírována a svázána. Jediným dalším významným rysem brožury je, že obsahuje kopie ...
Cokoli jsem udělal chvályhodného, způsobilo, moji rodiče cítili svoji
ztrátu ještě pronikavěji.“
–. Když jsem prohlédl jejich tváře, ukázal jsem
na jednu nich zamyšleně řekl: „Tahle není tak ošklivá jako druhá. Když matka jednou držela
v náruči, tety zeptaly, která nich hezčí.“
Povídala legrační historka. Jednoho dne městští radní přecházeli ulici, kde jsem hrál spolu ostatními
chlapci. Avšak, pokud budeme práci definovat jako určitý výkon
po určitou dobu podle pevných pravidel, potom jsem možná největší lenoch. Měl jsem dvě tety vrásčitými tvářemi, jedna nich měla
zuby, které vyčnívaly jako sloní kly, jež zapichovala tváře, kdykoli líbala.KAPITOLA MOJE MLÁDÍ
Vývoj rozvoj člověka životně závislý vynálezech. Zatímco jsem natahoval ruku, abych dostal kýženou minci, mému zděšení
řekl: „Ne, ode nedostaneš nic.
Každé úsilí pod nátlakem vyžaduje oběť životní energie. prvé, měl jsem bratra, který měl dar neobyčejné in
teligence; jeden těch řídkých fenoménů mentalit, jejichž biologické vysvětlení selhává.
Můj otec byl jedné zimní noci povolán vykonat jistou naléhavou povinnost zatímco překra
čoval hory, byl napaden vlčí smečkou. Kůň vylekal, shodil mého otce zem utekl. Tento kůň dokonce jednou, pozoruhodných okolností, zachránil mému
drahému otci život. Ale pro něho bohatou kompenzací jeho radost vý
znamného objevu vědomí vlastní síly toho, jedním vyvolených, bez nichž lidská rasa
zahynula hořkém boji nelítostnými živly.“ Setkal jsem jeho
upřeným pohledem. Byl jsem svědkem této tragické scény ačkoli této události uply
nulo tolik let, vybavuji velice živě. Nic nedě
silo víc než vyhlídka něžnosti mých neatraktivních příbuzných. Tento kůň byl zodpovědný zranění mého brat
ra, jehož následky zemřel.) Vlastnili jsme koně, kterého nám daroval jeden našich milých přátel. Tak jsem vyrůstal malou sebedůvěrou. (Svoji poznámku „pozemských rodičích“
vysvětlím později. Toto obtížný úkol pro vynálezce, který často nepochopen
a nedostane zasloužené odměny. Skutečně nyní cítím, jsem pochopil kul
tivoval, místo abych potlačil, čímž jsem dodal podstatnou hodnotu svému odkazu světu. Naše první úsilí jsou čistě instinktivní, intuitivní nediscipli
nované pokusy. Šel mě, náhle zastavil řekl: „Podívej očí. Mluvím-li sobě, měl jsem víc než plnou míru této
skvělé radosti; tak velkou, celý můj dlouhý život zdál být jedno nepřerušované vytržení. Naopak, vždy dařilo díky mým myšlenkám.
Ale zdaleka jsem nebyl považován hlupáka, pokud mohu soudit příhody, kterou dosud
dobře pamatuji. Přiběhl
domů vyčerpaný zkrvavený, ale jakmile způsobil poplach, vyrazil zpátky místo, kde opustil
mého otce. Vzpomínka jeho vědomosti činila každé úsilí hlou
pým porovnání jeho. Nikdy jsem nemusel platit takovou
cenu. Konečným účelem úplná vláda rozumu nad materiálním světem, zapřa
žení sil přírody pro potřeby lidstva. Ale až
potom, jsem stal dospělým, jsem uvědomil, jsem vynálezcem. Vynález nejdůležitějším produktem
jeho tvořivého mozku. Ale tyto rané impulsy, ačkoli nejsou přímo produktivní, jsou největším
momentem mohou formovat náš další osud.
Bylo způsobeno několika příčinami. Nejstarší těchto ctihodných mužů, bohatý občan, zastavil, aby dal každému nás
stříbrnou minci.
Mám pověst jednoho nejpracovitějších lidí možná jím skutečně jsem, protože jsem téměř vše
chen čas, kromě spánku, věnoval práci. Jak dospíváme, uplatňuje stále více náš rozum stáváme systematičtější
mi konstruktivnějšími. Skupina lidí, kteří šli hledat mého otce, který několik hodin ležel sněhu, aniž to
uvědomoval, jej přivedla vědomí zachránila. Jeho
předčasná smrt pozemské rodiče nesmírně zdrtila. Pokud mám věrně vylíčit svůj životní pří
běh své aktivity, musím obšírně, nerad, zabývat vlivy mého mládí, okolnostmi událostmi,
které napomohly životní dráze. Jsi příliš bystrý. Bylo to
nádherné zvíře arabského plemene, vybavené téměř lidskou inteligencí, něž pečovala které
hýčkala celá rodina
