Neobyčejný život Nikoly Tesly

| Kategorie: Leták / Datasheet  | Tento dokument chci!

Tento text přepsal John R.H. Penner z malé brožury, zakoupené v jednom antikvariátu za 2,50 dolaru. Jedinou identifikací knihy bylo jméno jejího původního majitele (Arthur Daine) a datum 29. dubna 1978. Kniha se zdá být mnohem starší, byla vytvořena na psacím stroji, potom kopírována a svázána. Jediným dalším významným rysem brožury je, že obsahuje kopie ...

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: John R. H. Penner

Strana 5 z 40

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
“ Povídala legrační historka. Toto obtížný úkol pro vynálezce, který často nepochopen a nedostane zasloužené odměny. Bylo to nádherné zvíře arabského plemene, vybavené téměř lidskou inteligencí, něž pečovala které hýčkala celá rodina. Ale až potom, jsem stal dospělým, jsem uvědomil, jsem vynálezcem. Měl jsem dvě tety vrásčitými tvářemi, jedna nich měla zuby, které vyčnívaly jako sloní kly, jež zapichovala tváře, kdykoli líbala. Vynález nejdůležitějším produktem jeho tvořivého mozku. Jeho předčasná smrt pozemské rodiče nesmírně zdrtila. prvé, měl jsem bratra, který měl dar neobyčejné in­ teligence; jeden těch řídkých fenoménů mentalit, jejichž biologické vysvětlení selhává. Cokoli jsem udělal chvályhodného, způsobilo, moji rodiče cítili svoji ztrátu ještě pronikavěji. Jednoho dne městští radní přecházeli ulici, kde jsem hrál spolu ostatními chlapci. (Svoji poznámku „pozemských rodičích“ vysvětlím později. Avšak, pokud budeme práci definovat jako určitý výkon po určitou dobu podle pevných pravidel, potom jsem možná největší lenoch. Kůň vylekal, shodil mého otce zem utekl. Můj otec byl jedné zimní noci povolán vykonat jistou naléhavou povinnost zatímco překra­ čoval hory, byl napaden vlčí smečkou. Nic nedě­ silo víc než vyhlídka něžnosti mých neatraktivních příbuzných. Ale zdaleka jsem nebyl považován hlupáka, pokud mohu soudit příhody, kterou dosud dobře pamatuji.“ Setkal jsem jeho upřeným pohledem. Konečným účelem úplná vláda rozumu nad materiálním světem, zapřa­ žení sil přírody pro potřeby lidstva. Mluvím-li sobě, měl jsem víc než plnou míru této skvělé radosti; tak velkou, celý můj dlouhý život zdál být jedno nepřerušované vytržení. Nejstarší těchto ctihodných mužů, bohatý občan, zastavil, aby dal každému nás stříbrnou minci. Mám pověst jednoho nejpracovitějších lidí možná jím skutečně jsem, protože jsem téměř vše­ chen čas, kromě spánku, věnoval práci. Skupina lidí, kteří šli hledat mého otce, který několik hodin ležel sněhu, aniž to uvědomoval, jej přivedla vědomí zachránila. Naše první úsilí jsou čistě instinktivní, intuitivní nediscipli­ nované pokusy. Jsi příliš bystrý. Šel mě, náhle zastavil řekl: „Podívej očí.) Vlastnili jsme koně, kterého nám daroval jeden našich milých přátel. Skutečně nyní cítím, jsem pochopil kul­ tivoval, místo abych potlačil, čímž jsem dodal podstatnou hodnotu svému odkazu světu.KAPITOLA MOJE MLÁDÍ Vývoj rozvoj člověka životně závislý vynálezech. Bylo způsobeno několika příčinami. Každé úsilí pod nátlakem vyžaduje oběť životní energie. Naopak, vždy dařilo díky mým myšlenkám. Tento kůň dokonce jednou, pozoruhodných okolností, zachránil mému drahému otci život. Když jsem prohlédl jejich tváře, ukázal jsem na jednu nich zamyšleně řekl: „Tahle není tak ošklivá jako druhá. Zatímco jsem natahoval ruku, abych dostal kýženou minci, mému zděšení řekl: „Ne, ode nedostaneš nic. Přiběhl domů vyčerpaný zkrvavený, ale jakmile způsobil poplach, vyrazil zpátky místo, kde opustil mého otce. Ale pro něho bohatou kompenzací jeho radost vý­ znamného objevu vědomí vlastní síly toho, jedním vyvolených, bez nichž lidská rasa zahynula hořkém boji nelítostnými živly. Byl jsem svědkem této tragické scény ačkoli této události uply­ nulo tolik let, vybavuji velice živě. Ale tyto rané impulsy, ačkoli nejsou přímo produktivní, jsou největším momentem mohou formovat náš další osud.“ –. Tak jsem vyrůstal malou sebedůvěrou. Pokud mám věrně vylíčit svůj životní pří­ běh své aktivity, musím obšírně, nerad, zabývat vlivy mého mládí, okolnostmi událostmi, které napomohly životní dráze. Nikdy jsem nemusel platit takovou cenu. Když matka jednou držela v náruči, tety zeptaly, která nich hezčí. Jak dospíváme, uplatňuje stále více náš rozum stáváme systematičtější­ mi konstruktivnějšími. Vzpomínka jeho vědomosti činila každé úsilí hlou­ pým porovnání jeho. Tento kůň byl zodpovědný zranění mého brat­ ra, jehož následky zemřel