Neobyčejný život Nikoly Tesly

| Kategorie: Leták / Datasheet  | Tento dokument chci!

Tento text přepsal John R.H. Penner z malé brožury, zakoupené v jednom antikvariátu za 2,50 dolaru. Jedinou identifikací knihy bylo jméno jejího původního majitele (Arthur Daine) a datum 29. dubna 1978. Kniha se zdá být mnohem starší, byla vytvořena na psacím stroji, potom kopírována a svázána. Jediným dalším významným rysem brožury je, že obsahuje kopie ...

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: John R. H. Penner

Strana 19 z 40

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Věděl jsem, že bych zemřel, kdybych selhal. Obrázky, které jsem viděl, byly podivuhodně ostré jasné měly pevnost kovu kamene, jsem řekl: „Podívej můj motor zde; dívej mě, jak obrá­ tím chod.. Pigmalion, dívající svoji oživlou sochu, nemohl být hlouběji pohnut. Jednou nich byl Goethův „Faust“. Mocná touha životě pokračování práci podpora oddaného přítele, at­ leta, vykonaly zázraky. zdraví vrátilo ním svěží mysl. Oh, dall kein Flugel mich vom Boden hebt Ihr nach und immer nach streben! Ein schöner Traum in­ dessen sie entweicht, Ach, des Geistes Flingein wird leicht Kein korperlicher Flugel sich ge­ sellen!“ Jakmile jsem vyslovil tato inspirující slova, napadla myšlenka jako záblesk světla a okamžitě byla odhalena pravda. Pro byla svatá přísaha, otázka života smrti.. Když jsem pochopil, mým úkolem, nebylo roz­ hodnutí, jaké muži často činí. tomto věku jsem znal nazpamět celé knihy, slovo od slova. Když tento problém opět zaútočil, téměř jsem litoval, boj byl tak brzy skončen. –. Nyní jsem cítil bitva byla vyhraná.“ Nedokážu popsat své pohnutí. Mu­ sel jsem mít nastřádáno hodně energie. Hůlkou jsem písku nakreslil schéma, které jsem šest let později ukázal publiku při přednášce před American Institute Electrical Engineers, jenž můj společník dokonale pochopil.můj případ. Kdesi hluboko mém mozku bylo ukryto řešení, ale nemohl jsem ještě dát svým myšlenkám vnější vyjádření. Jednoho odpoledne, něž dosud živě pamatuji, jsem těšil procházky svým přítelem v městském parku recitováním poezie. Slunce právě zapadalo připomnělo slavnou pasáž: „Sie ruckt und weicht, der Tag ist überlebt, Dort eilt sie hin und foldert neues Leben. Tisíc tajemství přírody, něž bych náhodou zakopnul, bych dal jediné, které jsem vypáčil navzdory všem protivenstvím nebezpečím existence