Tento text přepsal John R.H. Penner z malé brožury, zakoupené v jednom antikvariátu za 2,50 dolaru. Jedinou identifikací knihy bylo jméno jejího původního majitele (Arthur Daine) a datum 29. dubna 1978. Kniha se zdá být mnohem starší, byla vytvořena na psacím stroji, potom kopírována a svázána. Jediným dalším významným rysem brožury je, že obsahuje kopie ...
námi přátelství, vyprávěl jsem tomto zážitku potěšením jsem pozoroval, jak tento
velký muž smál, tvářích řinuly slzy. Přemýšlel jsem plánoval
a zplodil mnoho myšlenek, ale téměř zpravidla byly klamné. Země byla nížinatá bažinatá malárie nikdy nevynechala, navzdory
ohromnému množství chininu, jež jsem konzumoval. Do
dnes vidím jeho bledou tvář, když uklidňujícím tónem pokoušel povzbudit.
Během celých těchto let rodiče nikdy nezakolísali rozhodnutí, nechat udělat duchovní
ho, ale pouhá myšlenka naplňovala hrůzou. Mezitím pili zamořenou vodu umírali po
tuctech. Bylo podivné přání,
protože byl vždy horlivě proti tomuto sportu.
V jednom svém vynálezu jsem navrhnul dopravovat dopisy balíčky přes moře podmořským
potrubím kulových kontejnerech, dostatečně pevných, aby odolávaly hydraulickému tlaku. mysli spadlo
těžké závaží, ale úleva přišla příliš pozdě, nebýt zázračného léku podobě hořkého odvaru ze
zvláštního druhu fazole.
Má studia pokračovala vyšším reálném gymnáziu Carlstadtu, Chorvatsko, kde bydlela jed
na mých tet. Pum
povací zařízení, jehož účelem bylo hnát vodu potrubím, bylo přesně propočítáno zkonstruová
no byly pečlivě propracovány všechny další podrobnosti. Vracel jsem života jako Lazar naprostému úžasu všech. Chtěl jsem vědět víc této podivuhodné síle; toužil jsem experimentovat bádat bo
lavým srdcem jsem rezignoval nevyhnutelné. Právě když jsem chystal dlouhou cestu
domů, dostal jsem dopis, němž mne otec žádal, abych zúčastnil honu. Krmili jako kanárka. Žádná
pevnost době války nebyla pod tužší disciplínou. Mezi nimi pamatuji přístroj tvaru
volně otočné baňky, potažené staniolem, která začala rychle otáčet, když byla připojena stro
ji vyrábějícímu statickou elektřinu. Vize byla dostatečně jasná, ale zna
losti principů byly velmi omezené.
Při jedné krizi, níž předpokládalo, bude poslední, otec přiřítil místnosti. Nakonec však jsem gymnázium dokončil, moje nouze
skončila obdržel maturitní vysvědčení, což přivedlo životní křižovatku. Stále více jsem začal zajímat elektřinu
za povzbuzujícího vlivu mého profesora fyziky, který byl geniální muž často nám demonstroval
fyzikální zákony pomocí přístrojů, jež sám vynalezl. neuvěřitelné,
jak absolutně nevědomí byli lidé, pokud jde příčiny této pohromy, která postihovala zemi in
tervalech patnácti dvaceti let. Plátky šunky, které krájela
moje teta, byly tenké jako list papíru. Ale několik dní později jsem dozvěděl, že
v této oblasti řádí cholera, tak jsem navzdory přání rodičů vrátil Gospicu.
Moje energie byla úplně vyčerpána podruhé ocitl pokraji smrti. Předpokládal jsem libovolnou rychlost vody víc, chtěl jsem, aby byla co
–.“
Měl jsem neukojitelnou chuť jídlu trpěl jsem jako Tantalus.
Ale žil jsem atmosféře vytříbenosti uměleckého vkusu zcela neobvyklého době spo
lečenských poměrech. Oslaboval jsem jejich řady všemi prostředky, což společnosti vyneslo
nezáviděníhodnou přezdívku chytač krys. Většinu času jsem potuloval horách loveckou výstrojí hromádkou knih,
a tento kontakt přírodou učinil silnějším těle duchu. „Možná,“ řekl
jsem, „by ulevilo, kdybyste nechali studovat inženýrství. Všechno jídlo bylo
nejvyšší kvality bylo vždy výtečně připravené, ale porce byly nepatrné. Každý dojem vyvolával mysli tisíce
odezev. Občas zvedla hladina řeky vyhnala ar
mádu krys domů, kde sežraly všechno, dokonce svazky pálivé papriky.“ „Půjdeš nejlepší tech
nickou instituci světě,“ odpověděl slavnostně, věděl, myslí vážně. tuto hroznou chorobu dostal hned první den svém příjezdu ačkoli jsem přežil
nejhorší krizi, byl jsem devět měsíců upoután lůžko stěží jsem byl schopen pohnout. Když plukovník chtěl dát talíř něco většího, zadržela
ho rozčileně řekla: „Buď opatrný! Niko velmi vybíravý. Byla distingovaná dáma, žena plukovníka, který byl starým válečníkem, jenž se
zúčastnil mnoha bitev. Nikdy nezapomenu tři roky, které jsem strávil jejich domě. Domnívali se, smrtelná choroba přenášena vzduchem
a proto jej naplňovali štiplavým zápachem kouřem.Tito škůdci byli pro mě
vítaným rozptýlením. Pouze byl však přehlédnut pouze je
den nepatrný detail.
Můj otec trval tom, abych strávil rok ozdravným pobytem přírodě, čímž jsem zdráhavě
souhlasil. Nedokážu popsat, jak intenzivně jsem cítil, když jsem byl
svědkem jeho demonstrací těchto záhadných fenoménů
