Neobyčejný život Nikoly Tesly

| Kategorie: Leták / Datasheet  | Tento dokument chci!

Tento text přepsal John R.H. Penner z malé brožury, zakoupené v jednom antikvariátu za 2,50 dolaru. Jedinou identifikací knihy bylo jméno jejího původního majitele (Arthur Daine) a datum 29. dubna 1978. Kniha se zdá být mnohem starší, byla vytvořena na psacím stroji, potom kopírována a svázána. Jediným dalším významným rysem brožury je, že obsahuje kopie ...

Vydal: - Neznámý vydavatel Autor: John R. H. Penner

Strana 18 z 40

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Burácející hluky zblízka i zdaleka měly často takový účinek, mluvených slov, která děsila, jsem nebyl schopen po­ chopit jejich obsah. Můj puls měnil několika dvě stě šedesáti tepů minutu celé tělo chvělo otřásalo, což bylo nejtěžší snést. Ale prohlásil, není možné poctil přednáškou toto téma, zá­ věr poznamenal: „Pan Tesla může dokázat velké věci, ale určitě nikdy nedokáže toto. Obrázky, které jsem viděl, byly pro úplně reálné hmatatelné. V roce 1880 jsem šel Prahy, Čechy, abych splnil přání otce dokončit své vzdělání tamní univerzitě. Bylo to stejné, jako přeměnit stálou tažnou sílu, jako například gravitace, rotační pohyb. Lituji toho, jsem době nebyl pod dohledem odborníků fyziologii psychologii. Svoji postel jsem musel podložit pryžovými podložkami, abych vůbec mohl spát. Bylo právě zde, kdy jsem utrpěl úplné nervové zhroucení. Bylo město, kde jsem učinil rozhodující pokrok, který spočíval odstranění ko­ mutátoru stroje studoval tento fenomén tohoto nového aspektu, ale stále bez výsledku. Jasně jsem viděl ob­ jekty vzdálenosti, níž druzí nich neviděli ani stopy. Bylo to perpetuum mobile, což nemožná myšlenka. V Budapešti jsem byl schopen slyšet hodiny, když mezi mnou hodinami byly tři místnosti. Potom jsem vizualizoval systémy skládající motoru generátoru provozoval je různými způsoby. Vypadalo jako ideální příležitost, víc, přítel naší rodiny byl šéfem podniku. Můj zrak sluch byly vždy neobyčejné. Uvědomil jsem si, rodiče kvůli hodně obětovali, rozhodl jsem se, jejich bře­ menu ulehčím. ucho bylo tedy více než třináctkrát citlivější, ale době jsem byl tak říkajíc hluchý jako poleno porovnání mým sluchem při nervovém zhroucení. Země pod nohama neustále chvěla. Renomovaní lékaři, kteří ordinovali velké denní dávky bromidu draselného, prohlašovali moji nemoc ojedinělou nevyléčitelnou. Nejdříve jsem začal své mysli malovat obrázek stroje stejnosměrný proud, spouštět jej měnit proud ve vinutí. Všechen svůj zbývající čas trávený Štýrském Hradci byl stráven intenzivním, ale neplodným úsilím tohoto druhu téměř jsem došel závěru, tento problém neřešitelný.“ Ale instinkt něco, přesahuje znalosti. Musel jsem sebrat všechnu svoji sílu vůle, abych schoval pod most nebo pod jinou konstrukci, protože jsem lebce cítil drtivý tlak. Máme nepochybně jistá jemnější vlákna, jež nám umožňují uvědomovat pravdu, když logická dedukce, nebo nějaké jiné vědomé úsilí mozku marné. Kočár, je­ doucí vzdálenosti několika mil, úplně otřásal celým mým tělem. Vlna telefonu Ameriky právě dorazila evropský kontinent tento systém byl instalován Budapešti, Maďarsko. Potom jsem představoval alternátor podobným způsobem jsem vyšetřil jeho chování. Moucha, která přistála stole místnosti, mém uchu způsobila tupé žuchnutí. Sluneční paprsky, když dopadaly, způsobovaly mém mozku tak silný náraz, mohly omráčit.Zatímco profesor Poeschl prováděl demonstraci, při níž stroj provozoval jako motor, dělaly problémy kartáče, hodně jiskřily jsem poznamenal, bylo možné sestrojit motor bez tohoto vybavení. tmě jsem měl smysly jako ne­ topýr mohl jsem zjistit přítomnost předmětu vzdálenost dvanácti stop zvláštním, záhadným smyslem mém čele. Zoufale jsem lpěl životě, ale nikdy jsem neočekával, uzdravím. Několikrát svých chlapeckých le­ tech jsem zachránil domy našich sousedů před ohněm tím, jsem slyšel slabý praskavý zvuk, který nevyrušil spánku, zavolal pomoc. Na čas jsem zakolísal pod dojmem profesorovy autority, ale brzy jsem dospěl přesvědčení, že mám pravdu pustil jsem práce zápalem bezmeznou důvěrou svého mládí. Může vůbec někdo uvěřit, že taková beznadějná fyzická troska může přeměnit muže udivující síly pevnosti; schopné­ ho pracovat třicet osm let téměř bez denního přerušení být stále silný svěžího těla mysli? Tak –. V roce, který následoval, nastala mém pohledu život náhlá změna. Houkání lokomotivy vzdá­ lenosti dvacet nebo třicet mil působilo, židle nebo lavice, níž jsem seděl vibrovala tak silně, že působilo nesnesitelnou bolest. jsem zažíval během tohoto období, překonává všechny představy. roce 1899, kdy bylo přes čtyřicet prováděl jsem experimenty Coloradu, jsem byl schopen velmi zřetelně slyšet hřmění vzdálenost 550 mil