Proto distributor
při zapojení odběratele požaduje splnění určité hodnoty účiníku, aby mohl redukovat provozní
náklady minimum.
Dle simulací byly následně navrhnuty celkem čtyři modely. Její největší nevýhoda odběr nesinusového proudu. Za
zmínku stojí dekompenzace, která plynule řízená dokáže přesně docílit požadovaného
účiníku. Rozvodná síť sice mohla fungovat při nekompenzování, ale veškeré rozvodné
zařízení musely být značně naddimenzované ekonomicky nevýhodné.
Sestrojené modely byly změřeny byly ověřeny jejich parametry funkčnost.
Dále model dekompenzace, který spolu modelem kompenzace vytváří ideální způsob jemného
dorovnávání nežádoucího dodávaného jalového výkonu. Model regulátoru, který měří řídí
spínání jednotlivých stupňů modelu kompenzace tak, aby dosáhl nejlepší účiník. Model kompenzace vytváří zmenšenou verzi
kompenzačního rozvaděče, kde jsou umístěny pouze kondenzátory, nikoliv však jejich řízení. Rozsah využití paralelní kompenzace značný, ale přes její rozšíření je
stále nutné při návrhu postupovat individuálně, protože parametry sítě charakter odběru liší u
každého odběratele. Model vedení myšlen jako
vstupní model před ostatními simulovat jednotlivé délky reálného vedení, přičemž tyto
úseky jdou dálkově řídit přes kartu počítače.51
7 ZÁVĚR
Kompenzace jalového výkonu nadále zůstává důležitým faktorem jak pro odběratele, tak pro
distributory.
.
V kapitole byly simulovány určité typy kompenzátorů ukázány jejich parametry, výhody
a nevýhody spolu výpočtem pro ideální kompenzační kapacitu pro uvažovanou zátěž. Všechny
uvažované požadavky splnily naměřené hodnoty odpovídají teoretickým předpokladům, se
proto tvrdit, jsou zkonstruovány správně měření nebo konstrukci není žádná nežádoucí
chyba