1 Kontaktní
Spínání jednotlivých kondenzátorů účelem dosažení cíleného účiníku značný problém,
protože při sepnutí dochází přechodnému ději.2 Bezkontaktní
Pokud požadavek vyšší rychlost odezvy odebíraného jalového výkonu, lze místo
klasických stykačů použít bezkontaktní spínání.
Aby platila podmínka 𝑐𝑜𝑠𝜑 0,95 nebo 𝑡𝑔𝜑 0,33 musí být pro stupně stejného
kompenzačního výkonu splněn vztah:
𝑡𝑔𝜑 ≥
𝑄𝐿 𝑄𝐶𝑛
𝑃
(3.
Nevýhodou kontaktního spínání nedefinovaný okamžik připojení kapacitní zátěže síti.1)
Kde jalový induktivní výkon zátěže, 𝑄𝐶𝑛 reprezentuje jalový výkon jednoho
kompenzačního stupně počet stupňů. hrazené kompenzace amplituda navíc omezena
v sérii zařazenou tlumivkou, takže amplituda nabíjecího proudu znatelně menší než u
nehrazené kompenzace.
Takto nastane silný přechodový jev sítí, který poškozuje kontakty spínačů také sítě vkládá
impulzní rušení, které nepříznivě působí provoz výpočetní techniky jiných elektronických
zařízení.2)
3.29
3 REGULACE KOMPENZÁTORŮ
Bez regulace bylo možno kompenzovat pouze statické zátěže, které čase nemění.1 Stupňovitě řízené kompenzátory
Problematika rozdílných induktivních zátěží často řeší pomocí stupňovitých řízených
kompenzátorů, které základě odebíraného proudu připojují nebo odpojují sekce kondenzátorů. Amplituda nabíjecího
proudu omezena impedancí napájecí sítě, tuto impedanci lze uměle navýšit krátkodobým
přiřazením odporu sérii spolu kondenzátorem tím omezí nabíjecí proud, zatímco stálá
funkčnost kompenzátoru nenarušena.
3. Při spínání kondenzátorů může narůst amplituda
nabíjecího proudu stonásobek jmenovitého proudu kondenzátoru. Další nevýhodou malá maximální četnost spínání stykačů hodinu.1.1. Nejčastěji jsou použity tyristorové moduly, které
pracují obdobným algoritmem jako kontaktního spínání eliminují nevýhody kontaktního
.
3.
I přes nevýhody kontaktní spínání pomocí stykačů nejrozšířenějším způsobem připojování
kondenzátorových baterií rozvaděčích stupňovitě regulovaným kompenzačním výkonem. rostoucím
výkonem stykačů klesá počet operací hodinu, což velmi nevýhodné pro kompenzování
větších zátěží. Pro výpočet potřebných počtu stupňů lze rovnici
upravit:
𝑁 ≥
𝑄𝐿 𝑡𝑔𝜑
𝑄𝐶𝑛
(3.
Takových případů však minimum, proto nutné zaručit, aby při dynamických stavech byl
účiník nejblíže roven předepsané hodnotě
