Moderní prostředky paralelní kompenzace

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  |

Pro: Neurčeno
Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Marek Lakomý

Strana 20 z 53

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Po odvození lze psát: 𝑝 3𝑈𝐼𝑐𝑜𝑠𝜑 𝑞 −3𝑈𝐼𝑠𝑖𝑛𝜑 (1.22) Oba výkony jsou tomto případě konstantní reálný výkon odpovídá činnému výkonu vypočtenému pomocí klasické teorie, stejně tak imaginární výkon odpovídá klasickému jalovému výkonu. 3) Nyní bude zátěž opět kapacitní, ale jeden kondenzátor zde bude připojen mezi fáze 𝑏. Výkon bude kladný, pokud zátěž induktivního charakteru nebo záporný, když bude zátěž kapacitního charakteru. Opět stejný výsledek jako při použití klasické teorie. 1. Tyto výkony nahrazuje okamžitým reálným výkonem který značí tok energie zdroje spotřebiči jednotku času a okamžitým imaginárním výkonem který vysvětluje jako energie vyměněná mezi fázemi bez přenosu energie. Teorie okamžitých výkonů lépe popisuje nesymetrii zátěží harmonické zkreslení. Důvod proč reálný výkon není nulový: napětí svorkách kondenzátoru se sinusově mění, proto kondenzátor nabíjen vybíjen, dochází tedy dodávce energie od zdroje značenou Okamžitý imaginární výkon obdobný jako 1. 𝑝 = 3𝑈2 𝑋𝐶 sin �2𝜔𝑡 + 𝜋 3 � 𝑞 −3 𝑈2 𝑋𝐶 �1 cos �2𝜔𝑡 + 𝜋 3 �� (1.24) Z pohledu klasické teorie činný výkon měl být opět nulový, protože jedná čistě jalovou zátěž.19 v osách 𝛼𝛽0 pomocí Clarkovi transformace.23 rozdílem kmitající složky způsobenou nesymetrií zátěže. shodě běžnou teorií výkonů znaménko imaginárního výkonu liší dle impedance zátěže. Kompenzace pomocí algoritmu založeného p-q teorii velmi flexibilní. Pro porovnání p-q teorie teorii Budeanovou lze uvést tyto příklady: 1) Ideální třífázový napěťový zdroj dodává energii symetrické třífázové impedanci. Pomocí lze eliminovat zkreslení odebírat zdroje nezkreslený sinusový proud, když dodávané napětí nesymetrické nebo obsahuje harmonické složky. 2) Stejný předpoklad jako rozdílem použité zátěže, která bude mít čistě kapacitní charakter 𝑝 0 𝑞 −3 𝑈2 𝑋𝐶 (1. Další změnou oproti „klasickým“ teoriím je v oproštění klasického činného jalového výkonu.23) Kde reaktance kondenzátoru.3 Základ kompenzace Protože kromě činné složky proudu prochází elektrizační soustavou také jalová složka proudu, musí být každý prvek konstruován proud zdánlivý, který vektorový součet obou