Moderní prostředky paralelní kompenzace

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  |

Pro: Neurčeno
Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Marek Lakomý

Strana 20 z 53

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Další změnou oproti „klasickým“ teoriím je v oproštění klasického činného jalového výkonu. Kompenzace pomocí algoritmu založeného p-q teorii velmi flexibilní. 𝑝 = 3𝑈2 𝑋𝐶 sin �2𝜔𝑡 + 𝜋 3 � 𝑞 −3 𝑈2 𝑋𝐶 �1 cos �2𝜔𝑡 + 𝜋 3 �� (1. Důvod proč reálný výkon není nulový: napětí svorkách kondenzátoru se sinusově mění, proto kondenzátor nabíjen vybíjen, dochází tedy dodávce energie od zdroje značenou Okamžitý imaginární výkon obdobný jako 1. 3) Nyní bude zátěž opět kapacitní, ale jeden kondenzátor zde bude připojen mezi fáze 𝑏.3 Základ kompenzace Protože kromě činné složky proudu prochází elektrizační soustavou také jalová složka proudu, musí být každý prvek konstruován proud zdánlivý, který vektorový součet obou . Tyto výkony nahrazuje okamžitým reálným výkonem který značí tok energie zdroje spotřebiči jednotku času a okamžitým imaginárním výkonem který vysvětluje jako energie vyměněná mezi fázemi bez přenosu energie. Pomocí lze eliminovat zkreslení odebírat zdroje nezkreslený sinusový proud, když dodávané napětí nesymetrické nebo obsahuje harmonické složky. shodě běžnou teorií výkonů znaménko imaginárního výkonu liší dle impedance zátěže. Pro porovnání p-q teorie teorii Budeanovou lze uvést tyto příklady: 1) Ideální třífázový napěťový zdroj dodává energii symetrické třífázové impedanci. Teorie okamžitých výkonů lépe popisuje nesymetrii zátěží harmonické zkreslení.19 v osách 𝛼𝛽0 pomocí Clarkovi transformace. Po odvození lze psát: 𝑝 3𝑈𝐼𝑐𝑜𝑠𝜑 𝑞 −3𝑈𝐼𝑠𝑖𝑛𝜑 (1. Opět stejný výsledek jako při použití klasické teorie. 2) Stejný předpoklad jako rozdílem použité zátěže, která bude mít čistě kapacitní charakter 𝑝 0 𝑞 −3 𝑈2 𝑋𝐶 (1.23) Kde reaktance kondenzátoru.24) Z pohledu klasické teorie činný výkon měl být opět nulový, protože jedná čistě jalovou zátěž. 1.23 rozdílem kmitající složky způsobenou nesymetrií zátěže.22) Oba výkony jsou tomto případě konstantní reálný výkon odpovídá činnému výkonu vypočtenému pomocí klasické teorie, stejně tak imaginární výkon odpovídá klasickému jalovému výkonu. Výkon bude kladný, pokud zátěž induktivního charakteru nebo záporný, když bude zátěž kapacitního charakteru