Moderní prostředky paralelní kompenzace

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  |

Pro: Neurčeno
Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Marek Lakomý

Strana 20 z 53

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Důvod proč reálný výkon není nulový: napětí svorkách kondenzátoru se sinusově mění, proto kondenzátor nabíjen vybíjen, dochází tedy dodávce energie od zdroje značenou Okamžitý imaginární výkon obdobný jako 1. Pro porovnání p-q teorie teorii Budeanovou lze uvést tyto příklady: 1) Ideální třífázový napěťový zdroj dodává energii symetrické třífázové impedanci. Kompenzace pomocí algoritmu založeného p-q teorii velmi flexibilní.23) Kde reaktance kondenzátoru. Po odvození lze psát: 𝑝 3𝑈𝐼𝑐𝑜𝑠𝜑 𝑞 −3𝑈𝐼𝑠𝑖𝑛𝜑 (1. shodě běžnou teorií výkonů znaménko imaginárního výkonu liší dle impedance zátěže. 3) Nyní bude zátěž opět kapacitní, ale jeden kondenzátor zde bude připojen mezi fáze 𝑏. 𝑝 = 3𝑈2 𝑋𝐶 sin �2𝜔𝑡 + 𝜋 3 � 𝑞 −3 𝑈2 𝑋𝐶 �1 cos �2𝜔𝑡 + 𝜋 3 �� (1.23 rozdílem kmitající složky způsobenou nesymetrií zátěže. Teorie okamžitých výkonů lépe popisuje nesymetrii zátěží harmonické zkreslení.19 v osách 𝛼𝛽0 pomocí Clarkovi transformace. Výkon bude kladný, pokud zátěž induktivního charakteru nebo záporný, když bude zátěž kapacitního charakteru. Tyto výkony nahrazuje okamžitým reálným výkonem který značí tok energie zdroje spotřebiči jednotku času a okamžitým imaginárním výkonem který vysvětluje jako energie vyměněná mezi fázemi bez přenosu energie. 2) Stejný předpoklad jako rozdílem použité zátěže, která bude mít čistě kapacitní charakter 𝑝 0 𝑞 −3 𝑈2 𝑋𝐶 (1.22) Oba výkony jsou tomto případě konstantní reálný výkon odpovídá činnému výkonu vypočtenému pomocí klasické teorie, stejně tak imaginární výkon odpovídá klasickému jalovému výkonu. 1. Opět stejný výsledek jako při použití klasické teorie. Pomocí lze eliminovat zkreslení odebírat zdroje nezkreslený sinusový proud, když dodávané napětí nesymetrické nebo obsahuje harmonické složky.3 Základ kompenzace Protože kromě činné složky proudu prochází elektrizační soustavou také jalová složka proudu, musí být každý prvek konstruován proud zdánlivý, který vektorový součet obou .24) Z pohledu klasické teorie činný výkon měl být opět nulový, protože jedná čistě jalovou zátěž. Další změnou oproti „klasickým“ teoriím je v oproštění klasického činného jalového výkonu