Moderní prostředky paralelní kompenzace

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  |

Pro: Neurčeno
Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Marek Lakomý

Strana 35 z 53

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pokud série indukčnosti přidá odpor, zvyší činná složka proudu nebude potřeba celých 13μF kompenzaci, ale méně. Jak již bylo řečeno, jedná mezní stav, kdy zátěž téměř výhradně induktivní charakter.7) 𝐼𝑉1𝑘 = 𝑈 𝑍𝑘 = 230 2568,13 58,04𝑗 = (0,0895 0,002𝑗) = 89,5∠ 1,29°mA (4.3) Aby odebíraný proud nebyl zatížen cenovými přirážkami dle kapitoly 1.5., musí být účiník nejméně roven hodnotě 0,95.5) 𝑄𝐶 𝑃(𝑡𝑔𝜑 𝑡𝑔𝜑𝑘) 21,39 10,25 219,22Var 𝐶𝑖𝑑𝑒𝑎𝑙 = 𝑄𝐶 𝑈2𝜔 = 219,22 2302 50 = 13,19μF (4.34 𝑆 𝐼𝑉1 ∗ = 230 (0,093 0,93𝑗) (21,39 213,9𝑗) = 214,96∠84,31°VA (4.8) Proud protékající zroje záteži klesne téměř jedenáctkrát tím také klesne úbytek napětí na vedení (není počítán). 𝑆 𝑗𝑄 𝑃 21,39W 𝑄 213,9Var (4.6) Proud odebíraný zdroje nyní sníží na: 𝑍𝑘 𝑍𝑍𝑑𝑟𝑜𝑗 𝑍𝐿1 + 𝑍𝑍𝑎𝑡𝑒𝑧 𝑍𝐶 𝑍𝑍𝑎𝑡𝑒𝑧 𝑍𝐶 = (𝑅1 2𝜋𝑓𝐿1) (𝑅2 2𝜋𝑓𝐿2) + (𝑅3 2𝜋𝑓𝐿3) ∙ 1 𝑗 2𝜋𝑓𝐶𝑖𝑑𝑒𝑎𝑙 (𝑅3 2𝜋𝑓𝐿3) + 1 𝑗 2𝜋𝑓𝐶𝑖𝑑𝑒𝑎𝑙 = (0,4 4𝑗) (1,5 0,94𝑗) + (22,4 238,76𝑗) (−241,33𝑗) (22,4 238,76𝑗) 241,33𝑗 = (2568,13 58,04𝑗) 2568,78∠1,29°Ω (4.4) 𝑐𝑜𝑠𝜑𝑘 0,95, 𝑡𝑔𝜑𝑘 0,33 𝑐𝑜𝑠𝜑 0,094, 𝑡𝑔𝜑 10,57 (4.