Strana 35 z 53
Poznámky redaktora
4)
𝑐𝑜𝑠𝜑𝑘 0,95, 𝑡𝑔𝜑𝑘 0,33
𝑐𝑜𝑠𝜑 0,094, 𝑡𝑔𝜑 10,57
(4.5)
𝑄𝐶 𝑃(𝑡𝑔𝜑 𝑡𝑔𝜑𝑘) 21,39 10,25 219,22Var
𝐶𝑖𝑑𝑒𝑎𝑙 =
𝑄𝐶
𝑈2𝜔
=
219,22
2302 50
= 13,19μF
(4.34
𝑆 𝐼𝑉1
∗
= 230 (0,093 0,93𝑗) (21,39 213,9𝑗)
= 214,96∠84,31°VA
(4.5.6)
Proud odebíraný zdroje nyní sníží na:
𝑍𝑘 𝑍𝑍𝑑𝑟𝑜𝑗 𝑍𝐿1 +
𝑍𝑍𝑎𝑡𝑒𝑧 𝑍𝐶
𝑍𝑍𝑎𝑡𝑒𝑧 𝑍𝐶
= (𝑅1 2𝜋𝑓𝐿1) (𝑅2 2𝜋𝑓𝐿2)
+
(𝑅3 2𝜋𝑓𝐿3) ∙
1
𝑗 2𝜋𝑓𝐶𝑖𝑑𝑒𝑎𝑙
(𝑅3 2𝜋𝑓𝐿3) +
1
𝑗 2𝜋𝑓𝐶𝑖𝑑𝑒𝑎𝑙
= (0,4 4𝑗) (1,5 0,94𝑗)
+
(22,4 238,76𝑗) (−241,33𝑗)
(22,4 238,76𝑗) 241,33𝑗
= (2568,13 58,04𝑗) 2568,78∠1,29°Ω
(4.
𝑆 𝑗𝑄
𝑃 21,39W
𝑄 213,9Var
(4.8)
Proud protékající zroje záteži klesne téměř jedenáctkrát tím také klesne úbytek napětí
na vedení (není počítán). Jak již bylo řečeno, jedná mezní stav, kdy zátěž téměř výhradně
induktivní charakter.3)
Aby odebíraný proud nebyl zatížen cenovými přirážkami dle kapitoly 1., musí být účiník
nejméně roven hodnotě 0,95.7)
𝐼𝑉1𝑘
=
𝑈
𝑍𝑘
=
230
2568,13 58,04𝑗
= (0,0895 0,002𝑗)
= 89,5∠ 1,29°mA
(4. Pokud série indukčnosti přidá odpor, zvyší činná složka
proudu nebude potřeba celých 13μF kompenzaci, ale méně.
