Moderní prostředky paralelní kompenzace

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  |

Pro: Neurčeno
Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Marek Lakomý

Strana 35 z 53

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
6) Proud odebíraný zdroje nyní sníží na: 𝑍𝑘 𝑍𝑍𝑑𝑟𝑜𝑗 𝑍𝐿1 + 𝑍𝑍𝑎𝑡𝑒𝑧 𝑍𝐶 𝑍𝑍𝑎𝑡𝑒𝑧 𝑍𝐶 = (𝑅1 2𝜋𝑓𝐿1) (𝑅2 2𝜋𝑓𝐿2) + (𝑅3 2𝜋𝑓𝐿3) ∙ 1 𝑗 2𝜋𝑓𝐶𝑖𝑑𝑒𝑎𝑙 (𝑅3 2𝜋𝑓𝐿3) + 1 𝑗 2𝜋𝑓𝐶𝑖𝑑𝑒𝑎𝑙 = (0,4 4𝑗) (1,5 0,94𝑗) + (22,4 238,76𝑗) (−241,33𝑗) (22,4 238,76𝑗) 241,33𝑗 = (2568,13 58,04𝑗) 2568,78∠1,29°Ω (4. 𝑆 𝑗𝑄 𝑃 21,39W 𝑄 213,9Var (4. .5. Jak již bylo řečeno, jedná mezní stav, kdy zátěž téměř výhradně induktivní charakter.4) 𝑐𝑜𝑠𝜑𝑘 0,95, 𝑡𝑔𝜑𝑘 0,33 𝑐𝑜𝑠𝜑 0,094, 𝑡𝑔𝜑 10,57 (4., musí být účiník nejméně roven hodnotě 0,95.3) Aby odebíraný proud nebyl zatížen cenovými přirážkami dle kapitoly 1.8) Proud protékající zroje záteži klesne téměř jedenáctkrát tím také klesne úbytek napětí na vedení (není počítán).34 𝑆 𝐼𝑉1 ∗ = 230 (0,093 0,93𝑗) (21,39 213,9𝑗) = 214,96∠84,31°VA (4. Pokud série indukčnosti přidá odpor, zvyší činná složka proudu nebude potřeba celých 13μF kompenzaci, ale méně.7) 𝐼𝑉1𝑘 = 𝑈 𝑍𝑘 = 230 2568,13 58,04𝑗 = (0,0895 0,002𝑗) = 89,5∠ 1,29°mA (4.5) 𝑄𝐶 𝑃(𝑡𝑔𝜑 𝑡𝑔𝜑𝑘) 21,39 10,25 219,22Var 𝐶𝑖𝑑𝑒𝑎𝑙 = 𝑄𝐶 𝑈2𝜔 = 219,22 2302 50 = 13,19μF (4