𝑄 𝑈ℎ𝐼ℎ𝑠𝑖𝑛𝜑ℎ
∞
ℎ=1
∞
ℎ=0
(1.
Obdobně platí vztah pro jalový výkon.
𝐷 �𝑆2 (𝑃2 𝑄2) (1.8)
𝑆 𝑈𝑘
2
∙
∞
𝑘=0
�� 𝐼𝑙
2
∞
𝑙=0
(1.11)
U neharmonických průběhů však dochází nerovnosti:
𝑆2
≥ 𝑃2
+ (1. Stejně tak to
platí pro proud následně výkony.7)
Kde napětí jednotlivé harmonické složky rozkladu Fourierovu řadu. Pro obvody
s neharmonickými proudy napětími platí:
𝑈 �𝑈0
2
+ 𝑈1
2
+ 𝑈𝑘
2
= 𝑈𝑘
2
∞
𝑘=0
(1.
𝜆 =
𝑃
𝑆
=
𝑃
�𝑃2 𝐷2
(1.14)
.
𝐼 �𝐼0
2
+ 𝐼1
2
+ 𝐼𝑙
2
= 𝐼𝑙
2
∞
𝑙=0
(1.10)
Kde stejnosměrná část činného výkonu činný výkon h-té harmonické.9)
Činný výkon:
𝑃 𝑈ℎ𝐼ℎ𝑐𝑜𝑠𝜑ℎ
∞
ℎ=1
∞
ℎ=0
(1.13)
Místo účiníku 𝑐𝑜𝑠𝜑, který uvažován pouze pro první harmonickou napětí proudu se
zavádí opravdový účiník, který sobě zahrnuje vliv zbylých harmonických.12)
Zavádí proto deformační výkon, který představuje obdobně jako výkon jalový neužitečnou
část výkonu zdánlivého.16
Zatím byly brány potaz pouze případy harmonické proudy napětí
