11)
U neharmonických průběhů však dochází nerovnosti:
𝑆2
≥ 𝑃2
+ (1.10)
Kde stejnosměrná část činného výkonu činný výkon h-té harmonické.
𝐼 �𝐼0
2
+ 𝐼1
2
+ 𝐼𝑙
2
= 𝐼𝑙
2
∞
𝑙=0
(1.
Obdobně platí vztah pro jalový výkon.
𝑄 𝑈ℎ𝐼ℎ𝑠𝑖𝑛𝜑ℎ
∞
ℎ=1
∞
ℎ=0
(1.13)
Místo účiníku 𝑐𝑜𝑠𝜑, který uvažován pouze pro první harmonickou napětí proudu se
zavádí opravdový účiník, který sobě zahrnuje vliv zbylých harmonických.
𝐷 �𝑆2 (𝑃2 𝑄2) (1. Stejně tak to
platí pro proud následně výkony.12)
Zavádí proto deformační výkon, který představuje obdobně jako výkon jalový neužitečnou
část výkonu zdánlivého.
𝜆 =
𝑃
𝑆
=
𝑃
�𝑃2 𝐷2
(1.16
Zatím byly brány potaz pouze případy harmonické proudy napětí.8)
𝑆 𝑈𝑘
2
∙
∞
𝑘=0
�� 𝐼𝑙
2
∞
𝑙=0
(1.9)
Činný výkon:
𝑃 𝑈ℎ𝐼ℎ𝑐𝑜𝑠𝜑ℎ
∞
ℎ=1
∞
ℎ=0
(1.14)
.7)
Kde napětí jednotlivé harmonické složky rozkladu Fourierovu řadu. Pro obvody
s neharmonickými proudy napětími platí:
𝑈 �𝑈0
2
+ 𝑈1
2
+ 𝑈𝑘
2
= 𝑈𝑘
2
∞
𝑘=0
(1
