nejjednodušší
řešení jak pro distributora, tak pro odběratele proto velice často využívána. Úvodní kapitola zabývá teorií elektrických
výkonů, popis principu kompenzace také tabulky, dle které vypočítávají sankce při
nedokompenzování odběru. Třetí kapitola zaměřena řízení
kompenzátorů. Jedním nich snížení přenosu jalového výkonu, který větší části požadován
indukčními zátěžemi. Čtvrtá kapitola obsahuje simulace jednotlivých kompenzačních zařízení, pátá
popis návrhu konstrukci laboratorních modelů kompenzace poslední kapitola zabývá
ověřením funkčnosti vytvořených modelů porovnáním simulacemi. Práce proto obsahuje kapitoly strukturované tak aby bylo možno
pochopit danou problematiku.
. Další kapitola zabývá umístěním paralelní kompenzace sítě a
také samostatným řešením jednotlivých kompenzátorů. Možností pro odběratele, jak odebíraný jalový
výkon distributora snížit požadovanou mez paralelní kompenzace. práci uvedeno několik typů paralelní kompenzace, přičemž univerzální
kompenzátor lze uvažovat aktivní plynule řízený kompenzátor, ale zde hraje roli finanční
stránka věci při odběrech, které jsou čase neměnné mají pouze velký fázový posuv síť
nijak nezkreslují, toto řešení zbytečné. Samotné řešení,
na jaké odběratel přistoupí, závisí finančních možnostech znalosti charakteru odebíraného
proudu spotřebiči. Nedodržení tohoto požadavku vede zvýšení ztrát vedení také
sankcemi nedodržení předepsaného účiníku.13
ÚVOD
Průmyslový odběratel při připojení distribuční sítě musí plnit řadu požadavků od
distributora.
Hlavním cílem bakalářské práce bylo sestrojit laboratorní modely, jejich navrhnuté
parametry bylo zapotřebí podložit simulacemi pro tvorbu simulací bylo nutné znát základní
teorii paralelní kompenzaci.
Práce rozdělena jednotlivé kapitoly
