Teorie liší výkladem jalového výkonu.19)
Činné napětí proud 𝐼𝑤:
𝑈𝑤 (1.2 P-q teorie
Oproti předešlým teoriím zde není žádná limitace, týče tvaru proudu napětí umí
pracovat případě přechodových jevů.
Jalový účiník 𝜆𝑞:
𝜆𝑞 (1.18
Kde jsou efektivní hodnoty napětí proudu činné napětí činný proud.18)
Kde jalové napětí proud.
Matematické vyjádření p-q teorie nachází literatuře [2].17)
Jalový výkon 𝑃
𝑞:
𝑃𝑞 �𝑃𝑠
2 𝑃
𝑤
2 𝑈𝑞𝐼 𝑈𝐼𝑞 (1. Pokud jsou
tyto rovnice použity třífázové systémy, může stát, třífázový činný výkon obsahuje
kmitající složku, ačkoliv jsou všechny tři napětí proudy fázi, tedy 1.2. Může být aplikována třífázové soustavy středním
vodičem bez něj.20)
Jalové napětí proud 𝐼𝑞:
𝑈𝑞 (1.21)
Jalový výkon, dle definice Fryze, obsahuje veškeré složky proudu napětí, které nijak
nepodílejí přenosu výkonu činného 𝑃
𝑤, který definován jako střední hodnota výkonu
okamžitého. možno vypočítat, není rozdíl mezi činným výkonem definovaným Budeanem a
Fryzem stejně tak zdánlivým výkonem obou teoriích. První změnou předpoklad
převedení okamžitých hodnot napětí proudu třífázové soustavy okamžité hodnoty zobrazené
.
Zdánlivý výkon definován stejně jako teorie Budeana, tedy:
𝑃
𝑠 (1. Zásadní změna oproti předešlým teoriím tkví uvažování třífázové soustavy
jako celku, jako superpozici nebo sumu tří jednofázových obvodů. Fryze ověřil, činný účiník dosáhne hodnoty
jedna, pouze pokud okamžitá hodnota napětí fázi okamžitou hodnotou proudu.
Teorie dle Fryze oproti klasické nemusí rozkládat Fourierovou řadou harmonické
složky, ale nutné počítat efektivními hodnotami proudu napětí proto není tato teorie také
vhodná pro přechodové děje.16)
Činný účiník 𝜆:
𝜆 =
𝑃
𝑤
𝑃
𝑠
=
𝑃
𝑤
𝑈𝐼
(1.
1
