18)
Kde jalové napětí proud.
Teorie liší výkladem jalového výkonu.2 P-q teorie
Oproti předešlým teoriím zde není žádná limitace, týče tvaru proudu napětí umí
pracovat případě přechodových jevů.2. Pokud jsou
tyto rovnice použity třífázové systémy, může stát, třífázový činný výkon obsahuje
kmitající složku, ačkoliv jsou všechny tři napětí proudy fázi, tedy 1.19)
Činné napětí proud 𝐼𝑤:
𝑈𝑤 (1.16)
Činný účiník 𝜆:
𝜆 =
𝑃
𝑤
𝑃
𝑠
=
𝑃
𝑤
𝑈𝐼
(1.
Matematické vyjádření p-q teorie nachází literatuře [2].18
Kde jsou efektivní hodnoty napětí proudu činné napětí činný proud.
Teorie dle Fryze oproti klasické nemusí rozkládat Fourierovou řadou harmonické
složky, ale nutné počítat efektivními hodnotami proudu napětí proto není tato teorie také
vhodná pro přechodové děje.
1.20)
Jalové napětí proud 𝐼𝑞:
𝑈𝑞 (1. Fryze ověřil, činný účiník dosáhne hodnoty
jedna, pouze pokud okamžitá hodnota napětí fázi okamžitou hodnotou proudu. Může být aplikována třífázové soustavy středním
vodičem bez něj. možno vypočítat, není rozdíl mezi činným výkonem definovaným Budeanem a
Fryzem stejně tak zdánlivým výkonem obou teoriích. První změnou předpoklad
převedení okamžitých hodnot napětí proudu třífázové soustavy okamžité hodnoty zobrazené
.
Jalový účiník 𝜆𝑞:
𝜆𝑞 (1. Zásadní změna oproti předešlým teoriím tkví uvažování třífázové soustavy
jako celku, jako superpozici nebo sumu tří jednofázových obvodů.17)
Jalový výkon 𝑃
𝑞:
𝑃𝑞 �𝑃𝑠
2 𝑃
𝑤
2 𝑈𝑞𝐼 𝑈𝐼𝑞 (1.
Zdánlivý výkon definován stejně jako teorie Budeana, tedy:
𝑃
𝑠 (1.21)
Jalový výkon, dle definice Fryze, obsahuje veškeré složky proudu napětí, které nijak
nepodílejí přenosu výkonu činného 𝑃
𝑤, který definován jako střední hodnota výkonu
okamžitého
