V nejnáročnějších provozech zajiště-
ní selektivity používají ještě další opatření. Vypíná jistič ms,
protože podmínky vypnutí žádnou
informaci neobdržel. například
Obrázek 6
Obrázek 7
svého přiřazeného jističe.
Časově zkrácené řízení selektivity dokona-
lejším druhem časové selektivity. Jištěné zařízení je
podstatně méně tepelně
namáháno. Tento proudový pulz pak nestačí
k inicializaci zkratové spouště většího nich. Podmínky selektivity lze
popsat podobně jako vypínacích charakte-
ristik jističů, nesmí křížit. Vypíná jistič, kte-
rým protéká zkratový proud, podmínky
k vypnutí který tuto informaci neobdrží od
cí. Selek-
tivitu díky potřebnému odstupu jednotlivých
vypínacích charakteristik také komplikuje
příliš mnoho ochranných prvků zapojených za
sebou. Při vzniku zkratu některé části
rozvodu prochází jističem zkratový proud. Jističe jsou mezi sebou navíc
propojeny datovým kabelem vzájemně se
informují průchodu poruchového prou-
du (obr. proudové chrániče mají
své vypínací charakteristiky (obr. Naopak selektivní
proudové chrániče (označení „S“) vypínají
nejdříve ms. Pokud nějakého
důvodu jistič nevypnul, potom vypne tak
jako klasické časové selektivity jistič za
dobu nastaveného zpoždění. Dvojice
jističů stejné velikosti reaguje proud větší
než nastavení zkratové spouště stejně, vy-
pnou oba dva. Meze
těchto pásem stanovuje jejich předmětová
norma 61008-1. jsou
jako příklad jednom rastru zakreslena pás-
ma vypínacích charakteristik přiřazeného
proudového chrániče IΔn před-
řazeného, selektivního proudového chrá-
niče IΔn 100 mA. zde nutné odstupňování jejich
časového zpoždění vybavovacího proudu,
jako obr. nastal zkrat jističem
Q3.
V některých případech se
selektivita nepožaduje
nebo dokonce nežádou-
. Pojistky mají
v tomto případě úkol reagovat pouze ne-
symetrické rozdělení proudů jednotlivých
paralelních kabelů nebo při poruše jednom
z kabelů. mnoha přípa-
dech ovšem musíme smířit selektivitou
částečnou, tedy takovou, kdy při zkratových
proudech nad mezí selektivity nevypíná pou-
ze prvek nejblíže předřazený poruše. 7). Vypne uplynutí
času bez ohledu, jakou dobu zpož-
dění nastavena jeho selektivní spoušť.
U jističe Arion při použití nadproudových
spouští ETU45B nebo ETU76B propojených
datovou sběrnicí CubicleBus modulem ZSS
je dispozici funkce „Zone Selective Inter-
locking“ neboli časově zkrácené řízení se-
lektivity, nazývané také zónová selektivita. běžnými proudovými
chrániči pro domovní podobné instalace lze
tedy vytvořit selektivní kaskádu pouze dvou
proudových chráničů. Tento jistič odešle informaci předřaze-
nému jističi Q2, jím prochází zkratový
proud podmínky vypnutí. Formou
pásem vyjadřují závislost času jejich vypnu-
tí velikosti reziduálního proudu IΔ. Zde není žádoucí, aby
pojistky při celkovém přetížení začaly tavit
dřív než vypne společný jistič.
Při jakékoli hodnotě nadproudu tedy vypíná
jen jisticí přístroj nejblíže předřazený místu
poruchy, což ideální stav. Selektivní působení jisti-
cích přístrojů zaručeno celém možném
rozsahu nadproudů, tzn.21
Odborné semináře 2019
SELEKTIVITA JIŠTĚNÍ PROGRAMU SICHR
energie než ten větší, více omezí procháze-
jící proud. Existují však prou-
dové chrániče nastavitelnou hodnotou IΔn
i zpoždění širokých mezích. Sám tuto
informaci neobdrží, protože ním jen
spotřebič. Aby jejich charak-
teristiky nezkřížily při reziduálních proudech
IΔ 0,5 IΔn, musí mít ještě předřazený
selektivní proudový chránič jmenovitý re-
ziduální proud IΔn alespoň třikrát větší než
přiřazený proudový chránič. Takovému stavu říkáme
„plná selektivita“.
Obecně dosažení selektivity obtížné při
kombinaci jisticích přístrojů různým tvarem
vypínacích charakteristik, tedy například při
vzájemné kombinaci pojistek jističů. Proudové chrániče mohou
střídavý sínusový reziduální proud vypínat již
od poloviny svého jmenovitého reziduálního
proudu IΔn. Zejména tam, kde při
výpadku dodávky elektrické energie hrozí
nebezpečí ztrát majetku životech, na
dosažení selektivity vynakládá značné úsilí. Při návr-
hu rozvodu musí být vynaložené úsilí nákla-
dy dosažení selektivity úměrné závažnosti
„potíží“ vzniklých případě neselektivního
zapůsobení ochran.
V příkladu obr. Vypíná
po bez ohledu na
nastavený čas zpoždění
jeho selektivní spouště.
Pomocí komunikace mezi
jističi tak možné při
použití časové selektivi-
ty výrazně omezit dobu
průchodu zkratového
proudu. obr. 6).
Informaci jeho průchodu jistič předá své-
mu předřazenému jističi. prou-
dových chráničů pro všeobecné použití (bez
dodatečného označení) rázově odolných
proudových chráničů (označení „G“) ten-
to čas maximálně ms. Jistič také odešle svému před-
řazenému jističi informaci, jím prochází
zkratový proud podmínky vypnutí. malých přetížení
až maximální zkratové proudy, které mo-
hou daném elektrickém rozvodu vzniknout. Jako příklad nežádoucí selektivity můžeme
uvést selektivitu pojistek jistících samostatně
jednotlivé paralelní kabely proti společnému
předřazenému jističi. případě, by
došlo zkratu jističem Q2, odešle tento
jistič výše uvedenou informaci předřazenému
jističi vypíná, proto-
že sám informaci neobdr-
žel (jističem zkratový
proud neprochází, neo-
desílá tedy žádnou infor-
maci jističi Q2).
Jističe jsou připraveny vypnout, to
za dobu nastaveného zpoždění jejich selek-
tivních spouští.
Čím větší rozdíl typové velikosti, tím
příznivěji selektivita vychází, proto někdy
vhodné hlediska selektivity volit předřaze-
ný jistič větší typové velikosti, než bylo
nezbytně nutné hlediska jeho jmenovitého
proudu. Naopak dvojice jističů stejné typové
velikosti, například dvojice modulárních jisti-
čů LTN LTN, bude vždy selektivní pouze do
zkratového proudu rovného nastavení zkra-
tové spouště předřazeného jističe. Velikost zkratového proudu, které
je dvojice selektivní, nazývá „mez selekti-
vity“.
Pro úplnost zbývá zmínit ještě otázku vzá-
jemné selektivity sebou zapojených prou-
dových chráničů. Ideální je, pokud mez selektivity výše
než efektivní hodnota počátečního rázové-
ho zkratového proudu Ik“ místě přiřazeného
jisticího přístroje. Lze tedy
také použít jen jističů, které mají selektivní
spouště. Čas vypnutí postupně zkracuje
a pětinásobku IΔn již nemění. toho vyplývá,
že předřazený proudový chránič musí být „S“
a přiřazený potom může být buď pro všeo-
becné použití nebo „G“.
Z uvedeného vyplývá, dosažení selektivity
není snadnou ani levnou záležitostí. Pak je
třeba vyhodnotit pravděpodobnost vzniku
tak velkého poruchového proudu zvážit
možné následky takové poruchy
