přetížení reaguje závislá ča-
sová nadproudová spoušť, označovaná také
jako tepelná, které čas vypnutí zkracu-
je rostoucím proudem (na obr. Výpadky dodávce elektrické energie sebou
přináší „potíže“ různého charakteru pouhého nepohodlí přes riziko ekonomických ztrát až
po ohrožení zdraví životů lidí nebo zvířat. oblasti působení selektivních
spouští selektivita zajištěna dostatečným
odstupem časů neboli nastavením různých
zpoždění selektivních spouští jednotlivých
jističů. Největší zkratové proudy vypíná nezá-
vislá časová nadproudová spoušť okamžitá,
označovaná jako zkratová, která jistič vypíná
v nejkratším možném čase bez úmyslného
zpoždění (na obr. Takové koordinaci ochranných přístrojů, kdy vypíná
pouze ten, který nejblíže předřazený poruše, říkáme selektivní působení nebo zkráceně se-
lektivita. označená „I“). Při naznačené poruše zátěži pro-
chází poruchový proud jističi Q1, Q3.
Maláodbočkaktavnýmpojistkovýmvložkám. Výsledkem
těchto zkoušek pak mohou být tabulky selek-
tivity nebo pomůcka formě počítačového
programu.
Obrázek 2
Obrázek 1
Obrázek 4
Obrázek 5
Zatímco nejjednodušší jističe mají pouze
pevně nastavené spouště „L“ „I“, spou-
ště jističů nejvyšší kategorie mají všechny
parametry spouští „L, „I“ „S“ nastavitelné
v širokých mezích (obr.
Celková propuštěná energie známá, ale
s energií, která uvede činnost jeho zkra-
tovou spoušť, složitější.
Když nyní vrátíme zapojení obr. Vypínací
charakteristiky sebou zařazených jisticích
prvků nesmí křížit ani při nejnepříznivější
kombinaci výrobních odchylek. Aby
nebyla přerušena dodávka zátěží Z3,
je nutné aby poruchu reagoval pouze jistič
Q3. označená
„L“). Selektivitu
v této oblasti lze stanovit pouze základě
provedených zkratových zkoušek. toho vyplý-
vá jejich „bezpečný“odstup.
Vypínací charakteristiky nastavíme tak, aby
mezi nimi byl dostatečný odstup jak vo-
dorovném, tak svislém směru (obr.1 uvádí: „Každé elektrické zařízení elektroinstalace
musí mít obvody členěné více částí cílem zabránit nebezpečí nejmenší možnou míru
omezit potíže případě poruchy“ STN 2000-1: 2009 uvádí „aby vyhlo nebezpečen-
stvu minimalizovali následky poruchy“). po-
užijeme pozice jističů jističe na-
stavitelnou selektivní spouští. Pro dosažení takové koordinace tře-
ba zvolit jističe vhodnými nadproudovými
spouštěmi. Nezáleží totiž
jenom jejím množství, ale časovém
průběhu procházejícího proudu. tím myšlen poměr
jmenovitých proudů, tedy například
předřazené pojistky 160 přiřazené po-
jistky 100 gG. Aby mohla být dvoji-
ce jističů selektivní zkratového proudu
většího, než nastavení zkratové spouště
předřazeného jističe, musí jednat jisti-
če různých typových velikostí, tedy například
o kaskádu jističů BL1600 BH630 BD250
(obr. označená „S“).
Zde hovoříme selektivitě energetické. 5).
V oblasti pod hranicí vybavovacích prou-
dů nezávislých časových spouští hovoříme
o proudové selektivitě. Druhá varianta výhodu tom,
že bere úvahu nastavení nadproudových
spouští obou jističů.
Výrobci pojistkových vložek svých
katalozích uvádějí jejich selektivitu
poměrem 1:1,6. důležité pro
dosažení jejich vzájemné selektivity. 4).Odborné semináře 2019
20
SELEKTIVITA JIŠTĚNÍ PROGRAMU SICHR
V ČSN 2000-1, ed. Toto tvrzení oporu před-
mětové normě 60269-1 Pojistky nízkého
napětí Část Všeobecné požadavky, která
selektivitu výkonových pojistkových vložek
vyžaduje.
Rozvod elektrické energie téměř vždy tvo-
řen rozvětvenou paprskovou sítí mnoha
ochrannými přístroji řazenými sebou, viz
obr. Jistič menší velikosti propustí méně
Obrázek. Při vzniku poruchy elektrickém rozvodu proto
důležité, aby byla odpojena pouze část rozvodu, které poruše došlo, nikoli části rozvodu
bez poruchy. této oblasti hovoříme časové
selektivitě. hranicí nastavení zkratové
spouště předřazeného jističe již selektivitu
z vypínacích charakteristik vyhodnotit nelze.
Jistič ovšem mnohem složitější zařízení. zajištěna dosta-
tečným odstupem jmenovitých proudů jed-
notlivých jističů, výběrem vhodných průběhů
vypínacích charakteristik oblasti působení
závislé časové spouště odstupňováním
vybavovacích proudů nezávislých časových
spouští. článku 314. Tato selektivita ale platí pouze
pro tavné časy delší než ms, což odpovídá
mezi selektivity přibližně hodnotě deseti
až dvacetinásobku jejich jmenovitých proudů. Jistič pozici
Q3 selektivní spoušť mít může, ale nemusí. Jističe urče-
né selektivnímu jištění jsou vybaveny ještě
třetí spouští, nezávislou časovou nadprou-
dovou spouští zpožděnou, označovanou jako
selektivní (na obr. Dosahujeme toho vhodným členěním rozvodu vhodnou kombinací ochranných
přístrojů jejich správným nastavením. 3).
Pro proudy větší lze selektivitu stanovit na
základě porovnání tavné I2
tt charakteristiky
předřazené pojistky celkovou I2
tc charakte-
ristikou přiřazené pojistky. Dvojice bude selektivní, jestli-
že celková propuštěná energie I2
tc přiřazené
pojistky nebude větší než tavná energie I2
tt
předřazené pojistky. Před-
řazený jistič nevypne, pokud přiřazený jistič
nepropustí takový proudový pulz, který by
způsobil inicializaci zkratové spouště předřa-
zeného jističe. Jouleův integrál I2
t
charakterizuje energii propuštěnou jisticím
přístrojem
