Když nyní vrátíme zapojení obr. článku 314. Dvojice bude selektivní, jestli-
že celková propuštěná energie I2
tc přiřazené
pojistky nebude větší než tavná energie I2
tt
předřazené pojistky. označená
„L“). Výsledkem
těchto zkoušek pak mohou být tabulky selek-
tivity nebo pomůcka formě počítačového
programu.
Zde hovoříme selektivitě energetické. Při naznačené poruše zátěži pro-
chází poruchový proud jističi Q1, Q3.1 uvádí: „Každé elektrické zařízení elektroinstalace
musí mít obvody členěné více částí cílem zabránit nebezpečí nejmenší možnou míru
omezit potíže případě poruchy“ STN 2000-1: 2009 uvádí „aby vyhlo nebezpečen-
stvu minimalizovali následky poruchy“). Aby mohla být dvoji-
ce jističů selektivní zkratového proudu
většího, než nastavení zkratové spouště
předřazeného jističe, musí jednat jisti-
če různých typových velikostí, tedy například
o kaskádu jističů BL1600 BH630 BD250
(obr.
V oblasti pod hranicí vybavovacích prou-
dů nezávislých časových spouští hovoříme
o proudové selektivitě. oblasti působení selektivních
spouští selektivita zajištěna dostatečným
odstupem časů neboli nastavením různých
zpoždění selektivních spouští jednotlivých
jističů. 3). Takové koordinaci ochranných přístrojů, kdy vypíná
pouze ten, který nejblíže předřazený poruše, říkáme selektivní působení nebo zkráceně se-
lektivita.
Výrobci pojistkových vložek svých
katalozích uvádějí jejich selektivitu
poměrem 1:1,6.
Maláodbočkaktavnýmpojistkovýmvložkám. Jističe urče-
né selektivnímu jištění jsou vybaveny ještě
třetí spouští, nezávislou časovou nadprou-
dovou spouští zpožděnou, označovanou jako
selektivní (na obr. hranicí nastavení zkratové
spouště předřazeného jističe již selektivitu
z vypínacích charakteristik vyhodnotit nelze.
Vypínací charakteristiky nastavíme tak, aby
mezi nimi byl dostatečný odstup jak vo-
dorovném, tak svislém směru (obr. Jistič menší velikosti propustí méně
Obrázek. této oblasti hovoříme časové
selektivitě. Tato selektivita ale platí pouze
pro tavné časy delší než ms, což odpovídá
mezi selektivity přibližně hodnotě deseti
až dvacetinásobku jejich jmenovitých proudů. 4). Před-
řazený jistič nevypne, pokud přiřazený jistič
nepropustí takový proudový pulz, který by
způsobil inicializaci zkratové spouště předřa-
zeného jističe. Při vzniku poruchy elektrickém rozvodu proto
důležité, aby byla odpojena pouze část rozvodu, které poruše došlo, nikoli části rozvodu
bez poruchy. Nezáleží totiž
jenom jejím množství, ale časovém
průběhu procházejícího proudu. toho vyplý-
vá jejich „bezpečný“odstup. Dosahujeme toho vhodným členěním rozvodu vhodnou kombinací ochranných
přístrojů jejich správným nastavením. označená „I“).
Pro proudy větší lze selektivitu stanovit na
základě porovnání tavné I2
tt charakteristiky
předřazené pojistky celkovou I2
tc charakte-
ristikou přiřazené pojistky. Pro dosažení takové koordinace tře-
ba zvolit jističe vhodnými nadproudovými
spouštěmi.
Rozvod elektrické energie téměř vždy tvo-
řen rozvětvenou paprskovou sítí mnoha
ochrannými přístroji řazenými sebou, viz
obr. Druhá varianta výhodu tom,
že bere úvahu nastavení nadproudových
spouští obou jističů. 5). Aby
nebyla přerušena dodávka zátěží Z3,
je nutné aby poruchu reagoval pouze jistič
Q3. důležité pro
dosažení jejich vzájemné selektivity. Jistič pozici
Q3 selektivní spoušť mít může, ale nemusí. Největší zkratové proudy vypíná nezá-
vislá časová nadproudová spoušť okamžitá,
označovaná jako zkratová, která jistič vypíná
v nejkratším možném čase bez úmyslného
zpoždění (na obr. Výpadky dodávce elektrické energie sebou
přináší „potíže“ různého charakteru pouhého nepohodlí přes riziko ekonomických ztrát až
po ohrožení zdraví životů lidí nebo zvířat. Toto tvrzení oporu před-
mětové normě 60269-1 Pojistky nízkého
napětí Část Všeobecné požadavky, která
selektivitu výkonových pojistkových vložek
vyžaduje. Vypínací
charakteristiky sebou zařazených jisticích
prvků nesmí křížit ani při nejnepříznivější
kombinaci výrobních odchylek. Selektivitu
v této oblasti lze stanovit pouze základě
provedených zkratových zkoušek. po-
užijeme pozice jističů jističe na-
stavitelnou selektivní spouští. Jouleův integrál I2
t
charakterizuje energii propuštěnou jisticím
přístrojem. tím myšlen poměr
jmenovitých proudů, tedy například
předřazené pojistky 160 přiřazené po-
jistky 100 gG. zajištěna dosta-
tečným odstupem jmenovitých proudů jed-
notlivých jističů, výběrem vhodných průběhů
vypínacích charakteristik oblasti působení
závislé časové spouště odstupňováním
vybavovacích proudů nezávislých časových
spouští.
Jistič ovšem mnohem složitější zařízení.
Obrázek 2
Obrázek 1
Obrázek 4
Obrázek 5
Zatímco nejjednodušší jističe mají pouze
pevně nastavené spouště „L“ „I“, spou-
ště jističů nejvyšší kategorie mají všechny
parametry spouští „L, „I“ „S“ nastavitelné
v širokých mezích (obr. přetížení reaguje závislá ča-
sová nadproudová spoušť, označovaná také
jako tepelná, které čas vypnutí zkracu-
je rostoucím proudem (na obr.
Celková propuštěná energie známá, ale
s energií, která uvede činnost jeho zkra-
tovou spoušť, složitější. označená „S“).Odborné semináře 2019
20
SELEKTIVITA JIŠTĚNÍ PROGRAMU SICHR
V ČSN 2000-1, ed
