|
Kategorie: Tisková zprávaZákon, vyhláška |
Tento dokument chci!
I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...
8
zákona technických požadavcích výrobky předvídá. Tyto zvláštní podmínky pak nemohou
být jasnější technické normy, podle kterých vzniká povinnost postupovat souladu
se stavebním zákonem nebo jiným právním předpisem, který provádí, musí být bezplatně
a veřejně přístupné.
[35] Kolizi uvedených norem ještě bylo možné řešit základě zásady, pozdější zákon
vylučuje použití dřívějšího zákona (lex posteriori derogat legi priori). zákona
o technických požadavcích výrobky totiž bylo zákona technických požadavcích
na výrobky včleněno zákonem 481/2008 Sb.
V. Žalovaný však tvrdí, technické normy obecně nejsou
závazné dané ustanovení stavebního zákona pojednává případech, kdy právní předpis stanoví
povinnost postupovat podle technické normy, což případ jen české technické normy
ČSN 6116, která byla zveřejněna. Nelze proto
dovodit, zákona technických požadavcích výroky představoval právní úpravu
vylučující zákon svobodném přístupu informacím podle jeho odst.“ Technické normy tedy obecně mohou být rozšiřovány rozmnožovány
pouze úplatu, pokud ovšem zvláštní zákon nestanoví jinak. zákona technických požadavcích výrobky
platí, že: „České technické normy nebo jejich části vydané jakémkoliv nosiči smějí být, pokud zvláštní zákon
nestanoví jinak, rozmnožovány rozšiřovány jen souhlasem pověřené právnické osoby nebo podmínek
stanovených odstavci souhlasem Úřadu. stavebního zákona zvláštní vůči odst. 2
stavebního zákona přitom říká: „Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný jeho provedení
stanoví povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí být tato technická norma bezplatně
veřejně přístupná.,
o technických požadavcích výrobky změně doplnění některých zákonů, znění
.B Bezplatný veřejný přístup technickým normám stavebnictví
[32] Tato kasační námitka taktéž důvodná.
Vyřízení žádosti včetně náležitostí způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků
a způsobu poskytnutí informací není upraveno vůbec. Tato kasační námitka tak důvodná. zákona technických
požadavcích výrobky není poskytování informací upraveno dostatečně, natož komplexně. souladu judikaturou Ústavního soudu navíc není
porušením zásady veřejné bezplatné dostupnosti českých technických norem, je-li přístup
k technickým normám zajištěn státních institucí. Úřad takovém případě oprávněn vybírat odborné činnosti související
se zabezpečením vydávání řádné distribuce českých technických norem úplatu. Výčet důvodů pro odmítnutí žádosti uvedený zákoně
o svobodném přístupu informacím proto není vyčerpávající, ale možné, bude rozšířen jiným zvláštním
zákonem. Ustanovení 196 odst., kterým mění zákon 22/1997 Sb.
[34] Jak bylo uvedeno výše, podle odst.“ Ustanovení odst. Tyto činnosti výši úplaty stanoví
Ministerstvo vyhláškou. Ustanovení odst. Technická norma stavebnictví být proto
ze zákona bezplatně veřejně přístupná. Městský soud proto
pochybil, pokud došel opačnému závěru.pokračování 162/2014 67
připustil: zásadě možné, aby zvláštní zákon stanovil speciální důvod pro odmítnutí žádosti poskytnutí
informace dle zákona svobodném přístupu informacím. 8
zákona technických požadavcích výrobky. Zákon pouze stanoví speciální podmínku
úplatnosti, kterou případě českých technických norem obecně třeba splnit. pak stanoví: „Pokud nejsou tvorba
a vydávání českých technických norem, jejich změny zrušení zabezpečeny pověřenou právnickou osobou,
zabezpečuje plnění jejích úkolů Úřad.“
[31] posuzované věci jde také druhou skupinu případů.
[33] Stěžovatel namítá, ustanovení 196 odst.“ Podle Nejvyššího správního soudu jde přesně situaci, kdy zvláštní zákon
stanoví jiné podmínky rozmnožování rozšiřování technických norem, jak odst
