Rozsudek: Žalovaný stát ve věci poskytování ČSN

| Kategorie: Tisková zpráva Zákon, vyhláška  | Tento dokument chci!

I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...

Vydal: - Neznámý vydavatel

Strana 9 z 15

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
zákona technických požadavcích výrobky není poskytování informací upraveno dostatečně, natož komplexně. 8 zákona technických požadavcích výrobky. 2 stavebního zákona přitom říká: „Pokud tento zákon nebo jiný právní předpis vydaný jeho provedení stanoví povinnost postupovat podle technické normy (ČSN, ČSN EN), musí být tato technická norma bezplatně veřejně přístupná., kterým mění zákon 22/1997 Sb. [34] Jak bylo uvedeno výše, podle odst. souladu judikaturou Ústavního soudu navíc není porušením zásady veřejné bezplatné dostupnosti českých technických norem, je-li přístup k technickým normám zajištěn státních institucí. Tyto zvláštní podmínky pak nemohou být jasnější technické normy, podle kterých vzniká povinnost postupovat souladu se stavebním zákonem nebo jiným právním předpisem, který provádí, musí být bezplatně a veřejně přístupné. stavebního zákona zvláštní vůči odst.B Bezplatný veřejný přístup technickým normám stavebnictví [32] Tato kasační námitka taktéž důvodná. Úřad takovém případě oprávněn vybírat odborné činnosti související se zabezpečením vydávání řádné distribuce českých technických norem úplatu.pokračování 162/2014 67 připustil: zásadě možné, aby zvláštní zákon stanovil speciální důvod pro odmítnutí žádosti poskytnutí informace dle zákona svobodném přístupu informacím. zákona technických požadavcích výrobky platí, že: „České technické normy nebo jejich části vydané jakémkoliv nosiči smějí být, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, rozmnožovány rozšiřovány jen souhlasem pověřené právnické osoby nebo podmínek stanovených odstavci souhlasem Úřadu. V. [33] Stěžovatel namítá, ustanovení 196 odst. pak stanoví: „Pokud nejsou tvorba a vydávání českých technických norem, jejich změny zrušení zabezpečeny pověřenou právnickou osobou, zabezpečuje plnění jejích úkolů Úřad. Vyřízení žádosti včetně náležitostí způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací není upraveno vůbec. Výčet důvodů pro odmítnutí žádosti uvedený zákoně o svobodném přístupu informacím proto není vyčerpávající, ale možné, bude rozšířen jiným zvláštním zákonem. Tyto činnosti výši úplaty stanoví Ministerstvo vyhláškou. Nelze proto dovodit, zákona technických požadavcích výroky představoval právní úpravu vylučující zákon svobodném přístupu informacím podle jeho odst.“ Technické normy tedy obecně mohou být rozšiřovány rozmnožovány pouze úplatu, pokud ovšem zvláštní zákon nestanoví jinak. Technická norma stavebnictví být proto ze zákona bezplatně veřejně přístupná. Tato kasační námitka tak důvodná. Žalovaný však tvrdí, technické normy obecně nejsou závazné dané ustanovení stavebního zákona pojednává případech, kdy právní předpis stanoví povinnost postupovat podle technické normy, což případ jen české technické normy ČSN 6116, která byla zveřejněna. zákona o technických požadavcích výrobky totiž bylo zákona technických požadavcích na výrobky včleněno zákonem 481/2008 Sb. [35] Kolizi uvedených norem ještě bylo možné řešit základě zásady, pozdější zákon vylučuje použití dřívějšího zákona (lex posteriori derogat legi priori). 8 zákona technických požadavcích výrobky předvídá. Zákon pouze stanoví speciální podmínku úplatnosti, kterou případě českých technických norem obecně třeba splnit.“ Podle Nejvyššího správního soudu jde přesně situaci, kdy zvláštní zákon stanoví jiné podmínky rozmnožování rozšiřování technických norem, jak odst., o technických požadavcích výrobky změně doplnění některých zákonů, znění . Městský soud proto pochybil, pokud došel opačnému závěru. Ustanovení odst.“ Ustanovení odst.“ [31] posuzované věci jde také druhou skupinu případů. Ustanovení 196 odst