|
Kategorie: Tisková zprávaZákon, vyhláška |
Tento dokument chci!
I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...
zrušil rozsudek
městského soudu pro nesprávné posouzení právních otázek předcházejícím řízení věc
mu vrátil dalšímu řízení. července 1974 [1974] ECR 837, odst. závěrečném stanovisku zástupkyně Veřejného ochránce práv objevuje názor,
že závazné odkazy technické normy mohly být rozporu zákazem množstevního
omezení podle čl.
Argumentace žalovaného, bezplatný veřejný přístup znamenal porušení mezinárodních
závazků České republiky proto jak pohledu mezinárodního práva veřejného, tak pohledu
unijního práva neobstojí. Podle zákona technických požadavcích výrobky rozšiřování
a rozmnožování technických norem, tedy poskytování jejich úplného znění režimu zákona
o svobodném přístupu informacím, čistě působnosti Úřadu.
VI.“ stejnému závěru došla
i zástupkyně Veřejného ochránce práv závěrečném stanovisku postupu Ministerstva
pro místní rozvoj Ministerstva průmyslu obchodu věci odkazování technické normy
v právních předpisech otázce bezplatného přístupu nim dne 20. Závěr náklady řízení
[52] výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle 110 odst. zn. Již rozsudku Soudního dvora
ve věci Dassonville (rozsudek věci 8/74 Procureur Roi proti Benoit Gustave Dassonville
ze dne 11. tomto řízení městský soud vázán právním názorem Nejvyššího
správního soudu. 2010,
sp.
[50] Žalovaný ještě odkazuje písm. Smlouvy fungování Evropské unie. 3803/2007/VOP/KČ. platí, veškerou právní úpravu členských
států, která mohla přímo, nebo nepřímo, skutečně, nebo potenciálně narušit obchod uvnitř
EU, třeba považovat opatření účinkem rovnocenným množstevním omezením. Toto ustanovení, ale dopadá skutečně jen tvorbu
technických norem, jejich změny případné rušení strany pověřené právnické osoby,
nedopadá ovšem Úřad.162/2014
a středních podniků normám procesům tvorby norem, aby bylo dosaženo většího zapojení systému
normalizace, například prostřednictvím: (…); poskytnutí bezplatného přístupu návrhům norem; e)
poskytnutí bezplatného přístupu shrnutí obsahu norem svých internetových stránkách; zavedení zvláštních
sazeb poskytování norem nebo zpřístupnění balíčků norem snížené ceny.),
v němž vyzvala vnitrostátní normalizační orgány, aby alespoň některé normy nebo jejich části
co nejdříve zpřístupnily zcela bezplatně nebo možná nejnižšími pořizovacími náklady
pro uživatele. 12. něm odkazuje stanovisko Evropské komise návrhu
vyhlášky technických požadavcích stavby (později publikované pod 268/2009 Sb. zákona technických požadavcích výrobky. stavebního zákona. Uvedené ustanovení proto
na posuzovanou věc nedopadá. Při jejich poskytování
podle zákona svobodném přístupu informacím bude úhrada toto poskytnutí stanovena
prováděcí vyhláškou. zákona technických požadavcích výrobky,
podle kterého případě pověření určité právnické osoby zabezpečování tvorby vydávání
českých technických norem, jejich změnám zrušení musí být zajištěny podmínky stanovené
v rozhodnutí pověření, kterými jsou zejména „plnění povinností vyplývajících mezinárodních smluv,
kterými Česká republika vázána, členství mezinárodních evropských normalizačních organizacích
a využívání výsledků mezinárodní spolupráce“.
. ostatních technických norem, které toto ustanovení
nedopadá, případně pro bezplatný režim poskytování nestanoví jiný právní předpis, plně
uplatní odst.
[51] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, dané věci zabýval pouze technickými
normami stavebnictví, pro které povinnost bezplatného poskytování stanoví jako lex specialis
§ 196 odst. Nejvyšší
správní soud těmito závěry ztotožňuje, unijního práva totiž skutečně vyplývá spíše podpora
pro bezplatný veřejný přístup technickým normám stavebnictví než jeho zákaz
