|
Kategorie: Tisková zprávaZákon, vyhláška |
Tento dokument chci!
I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...
B). Stěžovatel stanovené lhůtě nevyjádřil.
[19] Žalovaný svém vyjádření stanovisku Ministerstva pro místní rozvoj uvedl,
že ním ztotožňuje. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[20] Kasační stížnost přípustná. Jiné postupy odchylky norem jsou přípustné,
pokud prokáže, navrženým řešením bude dosaženo alespoň stejných nebo lepších
technických parametrů, jako kdyby postupovalo podle české technické normy. Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj vyjádření účastníků řízení němu
[18] Nejvyšší správní soud přípisem dne 23. písm. Technické normy
nejsou určeny primárně pro řadového spotřebitele, ale pro profesionály.
[23] Nejvyšší správní soud pro přehlednost strukturoval odůvodnění následujícím způsobem:
nejdříve zabýval otázkou, zda příslušná právní úprava zákoně technických požadavcích
na výrobky vylučuje použití zákona svobodném přístupu informacím (V.162/2014
vyhláška čl. zákona technických požadavcích
na výroky podléhá rozmnožování nebo rozšiřování technických norem nebo jejich částí sankcím. stavebního zákona obsahuje jen odst. Závazný
odkaz smyslu 196 odst. a)
vyhlášky 501/2006 Sb.
. 2015, 162/2014 51, vyzval
Ministerstvo pro místní rozvoj jako ústřední správní úřad věcech územního plánování
a stavebního řádu sdělení stanoviska podle odst.
[22] Kasační stížnost důvodná.
[21] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek rozsahu podané kasační stížnosti
a důvodů uvedených., zřízení
ministerstev jiných ústředních orgánů státní správy ČR, proto nemohlo zaujmout dané
problematice celkové stanovisko.“). Přitom přihlédl skutečnostem, které povinen zkoumat úřední
povinnosti 109 odst. zákona 150/2002 Sb. s. Ministerstvo pro místní
rozvoj nevykonává činnosti, které nepřísluší podle zákona 2/1969 Sb. Ministerstvo pro místní rozvoj svém
stanovisku uvedlo, odkaz technickou normu může být výlučný (závazný) nebo indikativní.
Žalovaný proto navrhl zamítnutí kasační stížnosti. Závěrem žalovaný poukázal
na to, podle odst.
IV.
V. Pro případ, ano, požádal dále sdělení, jakým způsobem bezplatný
a veřejný přístup technickým normám zajišťován., soudní řád
správní (dále jen „s., kterou zmiňuje stěžovatel jako další příklad
prováděcího předpisu stavebnímu zákonu obsahujícího odkaz technické normy,
Ministerstvo pro místní rozvoj zdůraznilo, indikativní normové hodnoty podle této vyhlášky
nebrání inovacím podobě lepšího řešení.
V souvislosti vyhláškou 268/2009 Sb. 19a odst.). písm.A), poté otázkou
bezplatnosti poskytování úplného znění technických norem stavebnictví (V. Požádal sdělení, zda Ministerstvo pro místní rozvoj obecně
zajišťuje bezplatný veřejný přístup technickým normám stavebnictví podle 196 odst. 45a Legislativních pravidel vlády postrádaly smyslu. 2
stavebního zákona. Příslušná technická norma proto byla zveřejněna. písm. s
