|
Kategorie: Tisková zprávaZákon, vyhláška |
Tento dokument chci!
I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...
. Technické normy
nejsou určeny primárně pro řadového spotřebitele, ale pro profesionály., kterou zmiňuje stěžovatel jako další příklad
prováděcího předpisu stavebnímu zákonu obsahujícího odkaz technické normy,
Ministerstvo pro místní rozvoj zdůraznilo, indikativní normové hodnoty podle této vyhlášky
nebrání inovacím podobě lepšího řešení.). písm.
[19] Žalovaný svém vyjádření stanovisku Ministerstva pro místní rozvoj uvedl,
že ním ztotožňuje. zákona technických požadavcích
na výroky podléhá rozmnožování nebo rozšiřování technických norem nebo jejich částí sankcím. 2015, 162/2014 51, vyzval
Ministerstvo pro místní rozvoj jako ústřední správní úřad věcech územního plánování
a stavebního řádu sdělení stanoviska podle odst. Pro případ, ano, požádal dále sdělení, jakým způsobem bezplatný
a veřejný přístup technickým normám zajišťován.
[23] Nejvyšší správní soud pro přehlednost strukturoval odůvodnění následujícím způsobem:
nejdříve zabýval otázkou, zda příslušná právní úprava zákoně technických požadavcích
na výrobky vylučuje použití zákona svobodném přístupu informacím (V. Ministerstvo pro místní rozvoj svém
stanovisku uvedlo, odkaz technickou normu může být výlučný (závazný) nebo indikativní. Jiné postupy odchylky norem jsou přípustné,
pokud prokáže, navrženým řešením bude dosaženo alespoň stejných nebo lepších
technických parametrů, jako kdyby postupovalo podle české technické normy.
V. Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj vyjádření účastníků řízení němu
[18] Nejvyšší správní soud přípisem dne 23. s., zřízení
ministerstev jiných ústředních orgánů státní správy ČR, proto nemohlo zaujmout dané
problematice celkové stanovisko. 2
stavebního zákona. Závěrem žalovaný poukázal
na to, podle odst. Ministerstvo pro místní
rozvoj nevykonává činnosti, které nepřísluší podle zákona 2/1969 Sb. Přitom přihlédl skutečnostem, které povinen zkoumat úřední
povinnosti 109 odst. s. a)
vyhlášky 501/2006 Sb. stavebního zákona obsahuje jen odst. Příslušná technická norma proto byla zveřejněna. Závazný
odkaz smyslu 196 odst. písm.
[22] Kasační stížnost důvodná.B). 19a odst.
[21] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek rozsahu podané kasační stížnosti
a důvodů uvedených., soudní řád
správní (dále jen „s. 45a Legislativních pravidel vlády postrádaly smyslu. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[20] Kasační stížnost přípustná.
V souvislosti vyhláškou 268/2009 Sb.A), poté otázkou
bezplatnosti poskytování úplného znění technických norem stavebnictví (V. Stěžovatel stanovené lhůtě nevyjádřil.
IV. zákona 150/2002 Sb.162/2014
vyhláška čl. písm.“).
Žalovaný proto navrhl zamítnutí kasační stížnosti. Požádal sdělení, zda Ministerstvo pro místní rozvoj obecně
zajišťuje bezplatný veřejný přístup technickým normám stavebnictví podle 196 odst
