|
Kategorie: Tisková zprávaZákon, vyhláška |
Tento dokument chci!
I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...
Úhrada proto neměla přesáhnout skutečné náklady, které státu vznikají při poskytování
informací.
. Odlišný náhled žalobce způsob hodnocení
rozhodujících skutečností správním orgánem není sám sobě důvodem pro zrušení rozhodnutí.pokračování 162/2014 64
povinného subjektu právně irelevantní. vyhláška 268/2009 Sb.
Požadavek úhrady poskytnutí informace rozporu zákonem, podle kterého mají být
poskytovány bezplatně. Odkaz nález Ústavního soudu taktéž nepřípadný,
protože uvedeném případě Ústavní soud zkoumal právní závaznost technické normy, nikoliv
její poskytování podle zákona svobodném přístupu informacím. Výklad žalovaného nepřiměřeně zužuje popírá
jeho ústavně zaručené právo informace, které lze omezit pouze tehdy, jde-li opatření
v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv svobod druhých, bezpečnost státu,
veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví mravnosti. Existuje podle něj celá řada závazných
technických norem, které byly vydány provedení stavebního zákona stavebních vyhlášek,
jak potvrdila Česká komora architektů (např.
[5] Žalovaný také dopustil výkladové chyby vztahu mezi zákonem svobodném přístupu
k informacím, odst. Zákon svobodném přístupu informacím proto poskytování informací
obsažených českých technických normách nevztahuje. stavebního zákona může povinný subjekt
zveřejňovat (jako technickou normu ČSN 6116), tím spíše může poskytovat žádost. Dostupnost pak poměřoval
vzhledem její povaze jakožto podmínky právní závaznosti, nikoliv vztahu zákonu
o svobodném přístupu informacím zejména 196 odst. Přístupem třeba ohledem terminologickou jednotu právního
řádu třeba rozumět též přístup podle zákona svobodném přístupu informacím.
[6] Žalobce také napadl tvrzení žalovaného, technická norma ČSN 6116 jedinou
obecně závaznou technickou normou stavebnictví. Podle městského soudu poskytování
úplného znění technických norem komplexně upraveno zákona technických požadavcích
na výrobky. Jistě není protizákonné, pokud některý
povinný subjekt dobrovolně poskytne obsah konkrétní technické normy, není však jeho
povinností podle zákona svobodném přístupu informacím. poskytování informací jsou vyloučeny informace,
pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, které tímto zákonem komplexně upraveno
(§ odst.
[7] Městský soud žalobu zamítl. zákona technických požadavcích výrobky 196 odst. Ministerstvo vnitra zveřejňuje způsobem umožňujícím
dálkový přístup stejnopis Sbírky zákonů jako povinný subjekt tomto směru běžně informace
poskytuje, což žalobce sám vyzkoušel. tomto konkrétním případě proto nemohl povinný subjekt poskytnutí
informace odepřít. 2008, 38/2007 78)., technických
požadavcích stavby, odkazuje příslušnou normu desítkách případů). 2
stavebního zákona. Odkaz
na Sbírku zákonů zcela nepřípadný. Podle posledně uvedeného ustanovení platí, pokud stavební zákon
nebo jiný právní předpis stanoví povinnost postupovat podle české technické normy, musí být
bezplatně veřejně přístupná. Žádný takový zájem dané věci
není. Pokud žalovaný
připouští, technické normy podle 196 odst. stavebního zákona. Jednou možných forem poskytnutí informace nahlédnutí
do listin, nichž tato informace obsažena (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 13. opačném případě jednalo státní monopol informace neodůvodněný
žádným legitimním cílem, který není podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
akceptovatelný. zákona svobodném přístupu informacím). Správní orgán náležitě odůvodnil,
proč znění technické normy možné poskytnout pouze úplatu, své závěry podložil
dostatečně zjištěným skutkovým stavem
