Rozsudek: Žalovaný stát ve věci poskytování ČSN

| Kategorie: Tisková zpráva Zákon, vyhláška  | Tento dokument chci!

I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...

Vydal: - Neznámý vydavatel

Strana 3 z 15

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Jistě není protizákonné, pokud některý povinný subjekt dobrovolně poskytne obsah konkrétní technické normy, není však jeho povinností podle zákona svobodném přístupu informacím. [7] Městský soud žalobu zamítl. zákona technických požadavcích výrobky 196 odst. zákona svobodném přístupu informacím). Výklad žalovaného nepřiměřeně zužuje popírá jeho ústavně zaručené právo informace, které lze omezit pouze tehdy, jde-li opatření v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví mravnosti. Požadavek úhrady poskytnutí informace rozporu zákonem, podle kterého mají být poskytovány bezplatně.pokračování 162/2014 64 povinného subjektu právně irelevantní. poskytování informací jsou vyloučeny informace, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, které tímto zákonem komplexně upraveno (§ odst. Podle městského soudu poskytování úplného znění technických norem komplexně upraveno zákona technických požadavcích na výrobky. Úhrada proto neměla přesáhnout skutečné náklady, které státu vznikají při poskytování informací. Podle posledně uvedeného ustanovení platí, pokud stavební zákon nebo jiný právní předpis stanoví povinnost postupovat podle české technické normy, musí být bezplatně veřejně přístupná. Žádný takový zájem dané věci není. 2008, 38/2007 78)., technických požadavcích stavby, odkazuje příslušnou normu desítkách případů). Odlišný náhled žalobce způsob hodnocení rozhodujících skutečností správním orgánem není sám sobě důvodem pro zrušení rozhodnutí. [6] Žalobce také napadl tvrzení žalovaného, technická norma ČSN 6116 jedinou obecně závaznou technickou normou stavebnictví. Zákon svobodném přístupu informacím proto poskytování informací obsažených českých technických normách nevztahuje. 2 stavebního zákona. Existuje podle něj celá řada závazných technických norem, které byly vydány provedení stavebního zákona stavebních vyhlášek, jak potvrdila Česká komora architektů (např. stavebního zákona. Odkaz nález Ústavního soudu taktéž nepřípadný, protože uvedeném případě Ústavní soud zkoumal právní závaznost technické normy, nikoliv její poskytování podle zákona svobodném přístupu informacím. Odkaz na Sbírku zákonů zcela nepřípadný. vyhláška 268/2009 Sb. Dostupnost pak poměřoval vzhledem její povaze jakožto podmínky právní závaznosti, nikoliv vztahu zákonu o svobodném přístupu informacím zejména 196 odst. Ministerstvo vnitra zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup stejnopis Sbírky zákonů jako povinný subjekt tomto směru běžně informace poskytuje, což žalobce sám vyzkoušel. stavebního zákona může povinný subjekt zveřejňovat (jako technickou normu ČSN 6116), tím spíše může poskytovat žádost. Pokud žalovaný připouští, technické normy podle 196 odst. . tomto konkrétním případě proto nemohl povinný subjekt poskytnutí informace odepřít. Přístupem třeba ohledem terminologickou jednotu právního řádu třeba rozumět též přístup podle zákona svobodném přístupu informacím. opačném případě jednalo státní monopol informace neodůvodněný žádným legitimním cílem, který není podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva akceptovatelný. Správní orgán náležitě odůvodnil, proč znění technické normy možné poskytnout pouze úplatu, své závěry podložil dostatečně zjištěným skutkovým stavem. [5] Žalovaný také dopustil výkladové chyby vztahu mezi zákonem svobodném přístupu k informacím, odst. Jednou možných forem poskytnutí informace nahlédnutí do listin, nichž tato informace obsažena (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13