|
Kategorie: Tisková zprávaZákon, vyhláška |
Tento dokument chci!
I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...
Podle tohoto ustanovení platí: „České technické normy nebo jejich části vydané jakémkoliv
nosiči smějí být, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, rozmnožovány rozšiřovány jen souhlasem pověřené
právnické osoby nebo podmínek stanovených odstavci souhlasem Úřadu. Pokud městský soud považoval úpravu zákoně
o technických požadavcích výrobky komplexní, jde nepřezkoumatelný závěr,
který neodpovídá znění zákona, jeho účinky jsou rozporu jasným úmyslem zákonodárce.
[10] pohledu hmotného práva mělo být jeho žádosti vyhověno, protože nelze použít důvod
odepření přístupu technickým normám podle odst. s. Proto proces poskytování informací posuzované věci řídí zákonem
o svobodném přístupu informacím. zákona technických požadavcích
na výrobky. Zákon technických požadavcích
na výrobky ovšem žádnou úpravu náležitostí, způsobu podání žádosti, lhůt ani opravných
prostředků neobsahuje.
[9] Podle stěžovatele došel městský soud nesprávnému právnímu závěru, zákona
o technických požadavcích výroky obsahuje komplexní právní úpravu poskytování informací,
a proto jeho žádost nevztahuje zákon svobodném přístupu informacím.
III.
Pokud žalovaný namítá, umožňuje bezplatný přístup podle stavebního zákona několika
knihovnách, nezbývá než oponovat, jde podobný poměr jako správního řádu, který rovněž
umožňuje nahlížení spisu, což však nijak nevylučuje použitelnost procesu podle zákona
o svobodném přístupu informacím. Pokud nebylo možné
zpřístupnit technické normy režimu zákona svobodném přístupu informacím, nemohly
by správní orgány podle něj vůbec rozhodovat.
To jednoznačná vůle zákonodárce, kterou městský soud správní orgány nerespektovaly.). 2
stavebního zákona zvláštní vůči odst. Současně navrhl, aby Nejvyšší
správní soud nařídil Úřadu poskytnutí plného znění všech technických norem stavebnictví
ve lhůtě dnů právní moci tohoto rozsudku. Mezi stěžovatelem,
žalovaným Úřadem nebylo sporu, zákon svobodném přístupu informacím
je jako procesní předpis použitelný. takovém případě měl městský soud vyslovit
nicotnost napadených správních rozhodnutí úřední povinnosti, protože byla vydána mimo
jejich kompetenci odst. premisami tohoto závěru stěžovatel neztotožňuje,
nicméně uvádí jako doklad vnitřní rozpornosti rozsudku městského soudu. Teorie komplexní
úpravy zakládá určitých druhů informací procesní odklon. Vyjádření žalovaného
[12] Žalovaný vyjádření kasační stížnosti odkázal odůvodnění svého rozhodnutí
a vyjádření řízení před městským soudem. Doplnil, zákon technických požadavcích
na výrobky prováděcí vyhláška upravují podmínky vydávání řádné distribuce českých
technických norem stanovují jasný právní rámec pro určení cen činnosti tím související. Jeho podmínkou ale je, aby zvláštní
zákon obsahoval komplexní procesní úpravu včetně náležitostí způsobu podání žádosti, lhůt,
opravných prostředků způsobu poskytnutí informací.162/2014
II. Jde nový
právní závěr, který nebyl uplatněn žádném napadených rozhodnutí. zákona technických požadavcích výrobky.
rozhodnutí žalovaného rozhodnutí Úřadu odmítnutí žádosti. Obsah kasační stížnosti
[8] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
ve které navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek městského soudu včetně výroku I. Lišili pouze pohledu hmotné právo.
[11] Městský soud také nedohlédl důsledky svého rozhodnutí.
Tyto předpisy také zajišťují řádné fungování celého systému technických norem chrání právní
.“ Ustanovení 196 odst.
Technická norma stavebnictví být proto zákona bezplatně veřejně přístupná
