|
Kategorie: Tisková zprávaZákon, vyhláška |
Tento dokument chci!
I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...
To jednoznačná vůle zákonodárce, kterou městský soud správní orgány nerespektovaly.
[9] Podle stěžovatele došel městský soud nesprávnému právnímu závěru, zákona
o technických požadavcích výroky obsahuje komplexní právní úpravu poskytování informací,
a proto jeho žádost nevztahuje zákon svobodném přístupu informacím. Lišili pouze pohledu hmotné právo. Vyjádření žalovaného
[12] Žalovaný vyjádření kasační stížnosti odkázal odůvodnění svého rozhodnutí
a vyjádření řízení před městským soudem.
[11] Městský soud také nedohlédl důsledky svého rozhodnutí. s. Mezi stěžovatelem,
žalovaným Úřadem nebylo sporu, zákon svobodném přístupu informacím
je jako procesní předpis použitelný. Podle tohoto ustanovení platí: „České technické normy nebo jejich části vydané jakémkoliv
nosiči smějí být, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak, rozmnožovány rozšiřovány jen souhlasem pověřené
právnické osoby nebo podmínek stanovených odstavci souhlasem Úřadu. Současně navrhl, aby Nejvyšší
správní soud nařídil Úřadu poskytnutí plného znění všech technických norem stavebnictví
ve lhůtě dnů právní moci tohoto rozsudku. Zákon technických požadavcích
na výrobky ovšem žádnou úpravu náležitostí, způsobu podání žádosti, lhůt ani opravných
prostředků neobsahuje.).
Technická norma stavebnictví být proto zákona bezplatně veřejně přístupná.“ Ustanovení 196 odst. zákona technických požadavcích výrobky. Pokud městský soud považoval úpravu zákoně
o technických požadavcích výrobky komplexní, jde nepřezkoumatelný závěr,
který neodpovídá znění zákona, jeho účinky jsou rozporu jasným úmyslem zákonodárce.
Tyto předpisy také zajišťují řádné fungování celého systému technických norem chrání právní
.162/2014
II. Jde nový
právní závěr, který nebyl uplatněn žádném napadených rozhodnutí.
[10] pohledu hmotného práva mělo být jeho žádosti vyhověno, protože nelze použít důvod
odepření přístupu technickým normám podle odst. Doplnil, zákon technických požadavcích
na výrobky prováděcí vyhláška upravují podmínky vydávání řádné distribuce českých
technických norem stanovují jasný právní rámec pro určení cen činnosti tím související. Jeho podmínkou ale je, aby zvláštní
zákon obsahoval komplexní procesní úpravu včetně náležitostí způsobu podání žádosti, lhůt,
opravných prostředků způsobu poskytnutí informací. takovém případě měl městský soud vyslovit
nicotnost napadených správních rozhodnutí úřední povinnosti, protože byla vydána mimo
jejich kompetenci odst. Pokud nebylo možné
zpřístupnit technické normy režimu zákona svobodném přístupu informacím, nemohly
by správní orgány podle něj vůbec rozhodovat. 2
stavebního zákona zvláštní vůči odst. zákona technických požadavcích
na výrobky.
III. Teorie komplexní
úpravy zakládá určitých druhů informací procesní odklon. premisami tohoto závěru stěžovatel neztotožňuje,
nicméně uvádí jako doklad vnitřní rozpornosti rozsudku městského soudu.
Pokud žalovaný namítá, umožňuje bezplatný přístup podle stavebního zákona několika
knihovnách, nezbývá než oponovat, jde podobný poměr jako správního řádu, který rovněž
umožňuje nahlížení spisu, což však nijak nevylučuje použitelnost procesu podle zákona
o svobodném přístupu informacím.
rozhodnutí žalovaného rozhodnutí Úřadu odmítnutí žádosti. Obsah kasační stížnosti
[8] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
ve které navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek městského soudu včetně výroku I. Proto proces poskytování informací posuzované věci řídí zákonem
o svobodném přístupu informacím
