|
Kategorie: Tisková zprávaZákon, vyhláška |
Tento dokument chci!
I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...
2009, sp. 40/08, podal Ústavní soud. 8
s 196 odst. Podle něj „zásada
veřejného bezplatného přístupu českých technických norem…není porušena, je-li přístup technickým normám
zajištěn státních institucí.
Taková potřeba nastala, jak vyplývá důvodové zprávy zákonu 481/2008 Sb.
[36] Navíc nelze přehlédnout, předchozí právní úprava technické normalizace
předpokládala zpoplatnění distribuce technických norem.
Ta byla postupem podle odst. tomu třeba dodat,
že posuzovaná věc předmětný nález liší ještě tom, této věci sám zákon výslovně
vyžaduje bezplatný veřejný přístup technickým normám.
. spisového materiálu
vyplývá, případě technických norem stavebnictví jsou tyto normy bezplatně přístupné
pouze jednom místě Národní technické knihovně Praze. Jinde byly dané technické normy přístupné poplatek. Pojem bezplatně proto podle
Nejvyššího správního soudu posuzované věci nelze vykládat jinak, než poplatek
za poskytnutí úplného znění technické normy nesmí být vyšší než Kč. zákona technických požadavcích výrobky zveřejněna. plnilo
roli zvláštní právní úpravy obecné úpravě, zakotvené zákoně technických požadavcích
na výrobky. zn., Garner, Reading Law:
The Interpretation Legal Texts.
V dané věci Ústavní soud rozhodoval návrhu tehdejšího Veřejného ochránce práv
JUDr.“ pravdou, Ústavní soud pak dovodil,
že bezplatnost veřejnost přístupu technickým normám splněna, pokud zajištěna
u státních institucí, konkrétně hasičských záchranných sboru krajů (krajských ředitelstvích,
územních odborech). Existovalo
tehdy minimálně míst, kde občané mohli nahlédnout technických norem, které odkazuje
vyhláška 23/2008 Sb. stavebního zákona proto nutné vyložit tak, posledně uvedené ustanovení
v otázce úplaty vylučuje použití prvních dvou. Ustanovení
§ 196 odst. Kolizi odst. Taková interpretace ovšem podle Nejvyššího správního soudu
nebyla správná, protože před uvedenou zásadou přednost zásada, zvláštní úprava vylučuje
použití obecné úpravy (lex specialis derogat legi generali). stavebního zákona tak před nabytím účinnosti zákona 481/2008 Sb.,
právě důsledku převedení správy technických norem Úřad jako správní orgán. Pl.162/2014
pozdějších předpisů, zákon 505/1990 Sb. St., metrologii, znění pozdějších předpisů,
a účinností lednu 2009, tedy později, než byl přijat nabyl účinnosti stavební zákon
včetně jeho 196 odst.
[39] Žalovaný Ministerstvo pro místní rozvoj shodně tvrdí, jedinou technickou normu,
na kterou dané ustanovení stavebního zákona dopadá, česká technická norma ČSN 6116. Veřejný
ochránce práv tehdy argumentoval, „[p]rávní normy tedy právem aprobované technické normy)
musí být své podstaty přístupné veřejně bezplatně proto, přístup jejich obsahu nemůže být závislý
na finančních příjmech sociálním statusu jednotlivce. 185). Otakara Motejla zrušení vyhlášky 23/2008 Sb. Scalia, A.“ Podle Nejvyššího správního soudu ovšem tento odkaz není přiléhavý. Paul: Thomson/West, 2012. situace, kdy činnosti související
se správou technických norem zajišťoval Český normalizační institut jako příspěvková organizace
státu, však nebylo třeba výslovné zákonné úpravy jejich prodeji, tedy distribuci úplatu., technických podmínkách požární
ochrany staveb, která mnoha místech odkazovala příslušné technické normy. Použitelná interpretační zásada proto zcela
přesně zní: pozdější obecný zákon nevylučuje použití dřívějšího zvláštního zákona (lex posterior
generalis non derogat legi priori speciali; blíže viz např.
[38] Nejvyšší správní soud značné pochybnosti, zda roce 2015 podobný výklad
bezplatnosti veřejnosti přístupu technickým normám stále obstojí.
[37] Žalovaný své argumentaci dále odkazuje výklad pojmu bezplatný veřejný přístup,
který nálezu dne 26. takovém případě rozhodně
nelze hovořit dostatečném zajištění bezplatného veřejného přístupu technickým normám
ani podle dosud nezměněného výkladu Ústavního soudu
