|
Kategorie: Tisková zprávaZákon, vyhláška |
Tento dokument chci!
I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...
[17] Pokud povinný subjekt vyhověl žadateli, musel obejít zákona technických
požadavcích výrobky prováděcí vyhlášku.“
[14] argumentaci podle 196 odst. zákona technických požadavcích výrobky
musí být při tvorbě vydávání českých technických norem, jejich změnách zrušení zajištěny
podmínky stanovené rozhodnutí Ministerstva průmyslu obchodu pověření určité právnické
osoby těmto činnostem podle odst., svobodném
přístupu informacím (ve znění před novelou provedenou zákonem 61/2006 Sb. Zajišťují proto všem transparentní rovný přístup technickým normám,
který nikomu není upírán, když podléhá úplatě podle prováděcí vyhlášky. zákona technických požadavcích výrobky.
Těmito podmínkami jsou (mimo jiné): plnění povinností vyplývajících mezinárodních smluv,
kterými Česká republika vázána, členství mezinárodních evropských normalizačních
organizacích využívání výsledků mezinárodní spolupráce. Rozdíl mezi normami, které jsou obecně
závazné, těmi, které nejsou, resp. stavebního zákona žalovaný uvedl, technické normy
obecně nejsou závazné.), něhož plyne, zákon
o svobodném přístupu informacím nevztahuje poskytování informací podle zvláštního právního předpisu. Tuto argumentaci navíc poprvé použil
až kasační stížnosti. zákona 106/1999 Sb. Pl. zákona
o technických požadavcích výrobky zveřejněna).pokračování 162/2014 65
jistotu rovnost všech zúčastněných osob stanovením základních pravidel pro výkon
této činnosti povinným subjektem. Poskytování plného znění
harmonizovaných norem podle zákona svobodném přístupu informacím proto bylo
závažným porušením mezinárodních závazků České republiky. rozdíl mezi výlučnými (povinnými) indikativními odkazy
na technické normy právních předpisech, zohledněn při přípravě právních předpisů
(viz čl. Uvedené ustanovení stavebního zákona pojednává případech,
kdy právní předpis stanoví povinnost postupovat podle technické normy (jako tomu byla
například případě technické normy ČSN 6116, která byla postupem podle odst. zn.
[15] Stěžovatel dále pomíjí, podle písm.
[13] Stěžovatel argumentuje příměrem problematice nahlížení spisu, které nevylučuje
použitelnost zákona svobodném přístupu informacím. Brání také svévolnému určování cen technických norem
povinným subjektem. Opačný
závěr znamenal povinnost poskytovat české technické normy bezplatně tedy fakticky
na účet státu). Ustanovení zákona technických požadavcích výrobky, prováděcí
. vztahu
k problematice přístupu technickým normám knihovnách žalovaný opět odkázal nález
Ústavního soudu dne 26. 2008, 38/2007 78, podle kterého „[n]ahlížení
účastníka řízení spisu podle správního řádu roku 2004 natolik komplexně upraveným specifickým
postupem poskytování informací, subsumovatelné pod odst. Argumentace stěžovatele zavádějící,
protože daném komentáři píše něco jiného, než uvádí. Účelem zákona svobodném přístupu
k informacím není obcházení režimu zvláštního právního předpisu maření jeho účelu. 40/08, kterém Ústavní soud uvedl,
že „zásada veřejného bezplatného přístupu českých technických norem…není porušena, je-li přístup
k technickým normám zajištěn státních institucí“. 2009, sp. 45a Legislativních pravidel vlády). Žalovaný však odkazuje rozsudek
Nejvyššího správního soudu dne 13. Buď neformálním sdělením nemožnosti vyřídit
žádost režimu zákona svobodném přístupu informacím nebo odmítnutím žádosti.
[16] vztahu namítané nicotnosti žalovaný odkazem komentářovou literaturu uvádí,
že případě existence komplexní úpravy poskytování informací zvláštním předpisu existují
dva způsoby, jak žádost informace vyřídit. Autoři
daného komentáře sice upřednostňují neformální sdělení, ale připouštějí možnosti vydání
rozhodnutí odmítnutí žádosti. Žadatel není krácen svých právech, pokud vydáno
rozhodnutí tam, kde postačuje neformální sdělení
