Rozsudek: Žalovaný stát ve věci poskytování ČSN

| Kategorie: Tisková zpráva Zákon, vyhláška  | Tento dokument chci!

I. Vymezení věci [1] Žalovaný výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozhodnutí zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Úřad“) ze dne 13. 9. 2013, č j. 09971/1200/2013 – 003. Výrokem II. uložil Úřadu, aby žalobci přímo poskytl seznam všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle nichž stanoví povinnost postupovat zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), a právní předpisy vydané k jeho provedení. Žalobce podal u Úřadu žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), ve které požadoval přímé poskytnutí: 1. seznamu všech technických norem (ČSN, ČSN EN), podle kterých stanoví povinnost postupovat stavební zákona právní předpisy vydané k jeho provedení (dále jen „technické normy ve stavebnictví ...

Vydal: - Neznámý vydavatel

Strana 5 z 15

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
stavebního zákona žalovaný uvedl, technické normy obecně nejsou závazné. [13] Stěžovatel argumentuje příměrem problematice nahlížení spisu, které nevylučuje použitelnost zákona svobodném přístupu informacím. Pl.), něhož plyne, zákon o svobodném přístupu informacím nevztahuje poskytování informací podle zvláštního právního předpisu. Zajišťují proto všem transparentní rovný přístup technickým normám, který nikomu není upírán, když podléhá úplatě podle prováděcí vyhlášky. rozdíl mezi výlučnými (povinnými) indikativními odkazy na technické normy právních předpisech, zohledněn při přípravě právních předpisů (viz čl. zákona o technických požadavcích výrobky zveřejněna). Autoři daného komentáře sice upřednostňují neformální sdělení, ale připouštějí možnosti vydání rozhodnutí odmítnutí žádosti. Argumentace stěžovatele zavádějící, protože daném komentáři píše něco jiného, než uvádí. [17] Pokud povinný subjekt vyhověl žadateli, musel obejít zákona technických požadavcích výrobky prováděcí vyhlášku. Opačný závěr znamenal povinnost poskytovat české technické normy bezplatně tedy fakticky na účet státu).pokračování 162/2014 65 jistotu rovnost všech zúčastněných osob stanovením základních pravidel pro výkon této činnosti povinným subjektem. Brání také svévolnému určování cen technických norem povinným subjektem. Ustanovení zákona technických požadavcích výrobky, prováděcí ., svobodném přístupu informacím (ve znění před novelou provedenou zákonem 61/2006 Sb. 40/08, kterém Ústavní soud uvedl, že „zásada veřejného bezplatného přístupu českých technických norem…není porušena, je-li přístup k technickým normám zajištěn státních institucí“. Těmito podmínkami jsou (mimo jiné): plnění povinností vyplývajících mezinárodních smluv, kterými Česká republika vázána, členství mezinárodních evropských normalizačních organizacích využívání výsledků mezinárodní spolupráce. 2008, 38/2007 78, podle kterého „[n]ahlížení účastníka řízení spisu podle správního řádu roku 2004 natolik komplexně upraveným specifickým postupem poskytování informací, subsumovatelné pod odst. Buď neformálním sdělením nemožnosti vyřídit žádost režimu zákona svobodném přístupu informacím nebo odmítnutím žádosti. 45a Legislativních pravidel vlády). Poskytování plného znění harmonizovaných norem podle zákona svobodném přístupu informacím proto bylo závažným porušením mezinárodních závazků České republiky. Rozdíl mezi normami, které jsou obecně závazné, těmi, které nejsou, resp. vztahu k problematice přístupu technickým normám knihovnách žalovaný opět odkázal nález Ústavního soudu dne 26. zákona technických požadavcích výrobky musí být při tvorbě vydávání českých technických norem, jejich změnách zrušení zajištěny podmínky stanovené rozhodnutí Ministerstva průmyslu obchodu pověření určité právnické osoby těmto činnostem podle odst. zákona technických požadavcích výrobky. [16] vztahu namítané nicotnosti žalovaný odkazem komentářovou literaturu uvádí, že případě existence komplexní úpravy poskytování informací zvláštním předpisu existují dva způsoby, jak žádost informace vyřídit. [15] Stěžovatel dále pomíjí, podle písm. Tuto argumentaci navíc poprvé použil až kasační stížnosti. zákona 106/1999 Sb. Žadatel není krácen svých právech, pokud vydáno rozhodnutí tam, kde postačuje neformální sdělení. Uvedené ustanovení stavebního zákona pojednává případech, kdy právní předpis stanoví povinnost postupovat podle technické normy (jako tomu byla například případě technické normy ČSN 6116, která byla postupem podle odst. Účelem zákona svobodném přístupu k informacím není obcházení režimu zvláštního právního předpisu maření jeho účelu. Žalovaný však odkazuje rozsudek Nejvyššího správního soudu dne 13.“ [14] argumentaci podle 196 odst. zn. 2009, sp