Práce se zabývá problematikou jednotlivých výrobních procesů kabelů, které jsou v současnosti uplatňovány a jejich hodnocením. Práce je rozdělena do tří částí, ve kterých jsou jednotlivé procesy přiblíženy. První část je zaměřená na označování kabelů, historicky z pohledu národního označování až po současný stav dle harmonizované normy ČSN 34 7409 (HD 361.S3). Druhá část je zaměřena na výrobní operace duší kabelů, je zde popsána výroba elektrovodných jader, druhy a jejich použití. Přibližuji zde princip lanování a způsob ochrany žil v případě požáru a následný proces izolace. Poslední část práce je orientována na výrobu plášťů kabelů, pojednává o způsobech ochrany kabelu stíněním a popisuje ochranné pancíře. Také rozvíjí problematiku extruze, která navazuje na proces izolování.
3.Výrobní procesy kabelovém průmyslu Lukáš Jaura 2013
34
Vytlačovací část konci šneku. Delší šnek většinou
zaručuje lepší kvalitu někdy vyšší výkon vytlačovacích strojů.2 Šnek
Šnek jako šnekový extrudér charakterizován průměrem šneku účinnou délkou
šneku vyjádřenou násobcích průměru (např. [7]
3. 3.3.
Tok taveniny této zóně vzniká působením sil viskózního tření, které vznikají vzájemným
pohybem šneku pouzdra. Pro zpracování měkčeného PVC vhodná
délka šneku pro zpracování polyetylenu Čím větší délka šneku, tím větší je
i plocha, které lze vyměňovat teplo doba kterou materiál hněte. tomto úseku tvoří materiál převážně jen tavenina. Při zpracování plastů používají
šneky různou hloubkou šnekového profilu [15]. L=25D). Toto číslo vyjadřuje poměr hloubky
závitů začátku komprimační zóny hloubce závitů konci komprimační zóny.2: šnek, pracovní válec, průměr šneku, délka šneku, stoupání
závitu, vodící plocha závitu, hloubka šnekového profilu, hloubka šnekového
kanálu, poloviční vůle, úhel stoupání závitu [15]
Každý šnek také svůj komprimační poměr. [1]
Obr.
