Práce se zabývá problematikou jednotlivých výrobních procesů kabelů, které jsou v současnosti uplatňovány a jejich hodnocením. Práce je rozdělena do tří částí, ve kterých jsou jednotlivé procesy přiblíženy. První část je zaměřená na označování kabelů, historicky z pohledu národního označování až po současný stav dle harmonizované normy ČSN 34 7409 (HD 361.S3). Druhá část je zaměřena na výrobní operace duší kabelů, je zde popsána výroba elektrovodných jader, druhy a jejich použití. Přibližuji zde princip lanování a způsob ochrany žil v případě požáru a následný proces izolace. Poslední část práce je orientována na výrobu plášťů kabelů, pojednává o způsobech ochrany kabelu stíněním a popisuje ochranné pancíře. Také rozvíjí problematiku extruze, která navazuje na proces izolování.
[16]
Drátotahy lze ještě dále dělit na:
• hrubo tahy tloušťka drátu 4,5 mm,
• střední tahy tloušťka drátu 1,8 0,1 mm,
• jemné tahy tloušťka drátu 0,25 0,01 mm.Výrobní procesy kabelovém průmyslu Lukáš Jaura 2013
15
Nejčastěji užívanou surovinou pro výrobu elektrovodných jader silových sdělovacích
kabelů jsou měď hliník.
Na měď působí negativně některé složky izolace, jako jsou pryž, síra nebo kovy, které
tvoří spojení mědí (např. Pro dráty větších průměrů hodnoty 0,5 používají kameny vyráběné ze
syntetických diamantů. Pak pro kabel, vyrobený hliníku, který je
stejně dimenzovaný musí být volen větší průřez jádra. Drát navinutý svitků, kterých pomocí
kladek pouští velký elektrický proud. průvlaky (kameny) stále
se zmenšujícím průměrem dosáhne požadovaného průměru. Takto ošetřený drát lze pak dále zpracovávat.m. bárníků, poté válcují konečným výrobkem tvrdý měděný drát
o průměru mm. Pro hodnoty menší než 0,5 používají přírodní diamanty. Výstupem tohoto procesu jsou katodové desky, které taví odlévají do
čtverhranných tyčí tzv. [5]
Hliník stále nejpoužívanějším materiálem, porovnání mědí lehčí, jeho cena je
nižší, však 40% horší vodivost než měď.10-9
Ω. Pro výrobu kabelů
se používá měď čistotě 99,95 99,99 %.
Ztenčení drátotahem vliv mechanické vlastnosti takovým způsobem, drát
tvrdne křehne. Průchodem tohoto proudu drát ohřeje na
požadovanou žíhací teplotu [2]. Tomuto postupu říká besemerace.
Měď získává obtížným způsobem sulfidických rud postupným
pražením dmýcháním. při stínění nebo pancéřování) článek. Kabel bude výsledku větší, lehčí. Toho docílí žíháním pecích. Proto měď nanáší
buďto elektrolýzou nebo tepla potahováním tenká ochranná vrstva stříbra nebo cínu. Aby bylo možné drát používat, nutné obnovit jeho původní mechanické
vlastnosti.
Měď vede velmi dobře elektrický proud kategorii vodičů umí lépe jen stříbro.
Její měrná elektrická rezistivita, kterou značíme udává 17,24. Drát pak následně zpracovává strojích, které nazývají
drátotahy [2]. Tažení drátu proces, při kterém drát prochází tzv. Aby bylo dosaženo kvalitního
homogenního povrchu bez škrábanců, protahuje drát emulzí, která materiál zároveň
ochlazuje. Pak nutné pomocí elektrolýzy
měď vyčistit
