Práce se zabývá problematikou jednotlivých výrobních procesů kabelů, které jsou v současnosti uplatňovány a jejich hodnocením. Práce je rozdělena do tří částí, ve kterých jsou jednotlivé procesy přiblíženy. První část je zaměřená na označování kabelů, historicky z pohledu národního označování až po současný stav dle harmonizované normy ČSN 34 7409 (HD 361.S3). Druhá část je zaměřena na výrobní operace duší kabelů, je zde popsána výroba elektrovodných jader, druhy a jejich použití. Přibližuji zde princip lanování a způsob ochrany žil v případě požáru a následný proces izolace. Poslední část práce je orientována na výrobu plášťů kabelů, pojednává o způsobech ochrany kabelu stíněním a popisuje ochranné pancíře. Také rozvíjí problematiku extruze, která navazuje na proces izolování.
Pak nutné pomocí elektrolýzy
měď vyčistit.
Ztenčení drátotahem vliv mechanické vlastnosti takovým způsobem, drát
tvrdne křehne. Pro výrobu kabelů
se používá měď čistotě 99,95 99,99 %. Tažení drátu proces, při kterém drát prochází tzv. Kabel bude výsledku větší, lehčí. Průchodem tohoto proudu drát ohřeje na
požadovanou žíhací teplotu [2].
Měď získává obtížným způsobem sulfidických rud postupným
pražením dmýcháním. Tomuto postupu říká besemerace.
Měď vede velmi dobře elektrický proud kategorii vodičů umí lépe jen stříbro. Drát navinutý svitků, kterých pomocí
kladek pouští velký elektrický proud.
Její měrná elektrická rezistivita, kterou značíme udává 17,24. Pro hodnoty menší než 0,5 používají přírodní diamanty. Aby bylo možné drát používat, nutné obnovit jeho původní mechanické
vlastnosti. [16]
Drátotahy lze ještě dále dělit na:
• hrubo tahy tloušťka drátu 4,5 mm,
• střední tahy tloušťka drátu 1,8 0,1 mm,
• jemné tahy tloušťka drátu 0,25 0,01 mm. Takto ošetřený drát lze pak dále zpracovávat.
Na měď působí negativně některé složky izolace, jako jsou pryž, síra nebo kovy, které
tvoří spojení mědí (např.10-9
Ω.Výrobní procesy kabelovém průmyslu Lukáš Jaura 2013
15
Nejčastěji užívanou surovinou pro výrobu elektrovodných jader silových sdělovacích
kabelů jsou měď hliník. Proto měď nanáší
buďto elektrolýzou nebo tepla potahováním tenká ochranná vrstva stříbra nebo cínu. Toho docílí žíháním pecích. Výstupem tohoto procesu jsou katodové desky, které taví odlévají do
čtverhranných tyčí tzv.m. Pro dráty větších průměrů hodnoty 0,5 používají kameny vyráběné ze
syntetických diamantů. Pak pro kabel, vyrobený hliníku, který je
stejně dimenzovaný musí být volen větší průřez jádra. průvlaky (kameny) stále
se zmenšujícím průměrem dosáhne požadovaného průměru. [5]
Hliník stále nejpoužívanějším materiálem, porovnání mědí lehčí, jeho cena je
nižší, však 40% horší vodivost než měď. bárníků, poté válcují konečným výrobkem tvrdý měděný drát
o průměru mm. Aby bylo dosaženo kvalitního
homogenního povrchu bez škrábanců, protahuje drát emulzí, která materiál zároveň
ochlazuje. Drát pak následně zpracovává strojích, které nazývají
drátotahy [2]. při stínění nebo pancéřování) článek
