Práce se zabývá problematikou jednotlivých výrobních procesů kabelů, které jsou v současnosti uplatňovány a jejich hodnocením. Práce je rozdělena do tří částí, ve kterých jsou jednotlivé procesy přiblíženy. První část je zaměřená na označování kabelů, historicky z pohledu národního označování až po současný stav dle harmonizované normy ČSN 34 7409 (HD 361.S3). Druhá část je zaměřena na výrobní operace duší kabelů, je zde popsána výroba elektrovodných jader, druhy a jejich použití. Přibližuji zde princip lanování a způsob ochrany žil v případě požáru a následný proces izolace. Poslední část práce je orientována na výrobu plášťů kabelů, pojednává o způsobech ochrany kabelu stíněním a popisuje ochranné pancíře. Také rozvíjí problematiku extruze, která navazuje na proces izolování.
Pásy
je možné ovinout přímo měděné jádro nebo další prvky kabelu možné ovinout pod
izolací pláště.
Kromě popsaných kabelů plastovou izolací existují také speciální kabely, které se
skládají jednoho nebo více masivních měděných vodičů uložených lisované minerální
izolaci. Systém velmi
náročný montáž velmi složitě napojuje.2 Ohniodolné bariéry
Kabely, kterých vyžadována funkční integrita případě požáru LFHC angl. Další nevýhodou podstatně vyšší cena
v porovnání plastovými kabely, proto také jejich výskyt velmi ojedinělý. 90% podílem skla, zbytek tvoří
polyesterová vlákna, resp. Používají se
např.
Nespornou výhodou dané technologie větší efektivita výroby (odpadá proces ovíjení
páskou následné extruze izolace). Dále jsou uvedeny některé
příklady kabelů zachováním funkčnosti jejich označení. Vnitřní opředení pak vzniklý popel drží pohromadě, takže tvar
kabelu zůstane zachovaný jednotlivé žíly izolované. [17]
V případě požáru, konstrukce zachová tak, plastová část izolace shoří zůstávají
pouze pásy zbytky popela. Obalem bezešvý tažený nebo svařovaný měděný plášť.
V současné době pro řešení konstrukcí kabelů využívá slídová páska, resp. Low
Fire Hazard Cable) ještě před samotným izolováním opatřují tzv.
2. textilie). Konstrukce jsou schopny případě požáru zachovat svoji funkčnost. ohniodolnými bariérami. Nevýhodou
této vrstvy horší mechanická odolnost, která nevydrží větší mechanické namáhání. Kabel takové konstrukce
má velmi vysokou mechanickou pevnost prakticky vylučuje šíření požáru.Výrobní procesy kabelovém průmyslu Lukáš Jaura 2013
20
vlastnostmi).
Při výběru vodičů primárním parametrem vodivost, která vztažená jednotlivým
průřezům daná normou ČSN 60228. Velké Británii, která také jejich největším producentem. [17]
V poslední době začíná při výrobě požárně bezpečnostních kabelů stále více využívat
nových silikon-kaučukových směsí, které případě požáru „keramizují“. tepelné
odolnosti slídy. Výběrem vhodného materiálu lze dosáhnout
lepší vodivosti při menším průřezu tím dosáhnout větších úspor. znamená, že
směsi vytvoří při hoření „krustu“, která dostatečně zajišťuje izolační integritu. Dále používají sklo-textilní pásky min. Popel, který vznikne nadále zajišťuje
izolační integritu. [17]
