Práce se zabývá problematikou jednotlivých výrobních procesů kabelů, které jsou v současnosti uplatňovány a jejich hodnocením. Práce je rozdělena do tří částí, ve kterých jsou jednotlivé procesy přiblíženy. První část je zaměřená na označování kabelů, historicky z pohledu národního označování až po současný stav dle harmonizované normy ČSN 34 7409 (HD 361.S3). Druhá část je zaměřena na výrobní operace duší kabelů, je zde popsána výroba elektrovodných jader, druhy a jejich použití. Přibližuji zde princip lanování a způsob ochrany žil v případě požáru a následný proces izolace. Poslední část práce je orientována na výrobu plášťů kabelů, pojednává o způsobech ochrany kabelu stíněním a popisuje ochranné pancíře. Také rozvíjí problematiku extruze, která navazuje na proces izolování.
[3]
Silové energetické kabely různými profily vodivých jader (kruhových sektorových) jsou
stáčeny fázi kabelové duše technologií S-Z, která nevyžaduje použití robustních těžkých
rotujících odvijáků navijáků bubnů váze deseti tun průměrem čela 2,5 Metoda
. 2. [1]
Obr. Stáčení tzv. zkrut "S", pokud probíhá směrem vlevo,
vzdaluje-li pozorovatele tzv. zkrut "Z", pokud ubíhá směrem vpravo.3: Stáčení izolovaných žil pravidelným zkrutem [10]
Na stáčecím stroji mnoho jednotlivých žil, odebíraných mohutných zásobních
cívek, vytváří kabel pro konkrétní aplikaci (obr.3).Výrobní procesy kabelovém průmyslu Lukáš Jaura 2013
26
Pro stáčení pravidelným zkrutem používají:
• košové rychlostáčecí stroje, které jsou vhodné pro výrobu vícežilových kabelů o
průřezu mm2
,
• košové stroje bez zpětného otáčení odvíjecích cívek, vhodné pro výrobu duší složené,
ze žil malého průřezu nebo sektorových jader bez předzkrutu,
• košové stroje zpětným otáčením odvíjecích cívek, využívané stáčení
sektorových jader předzkrutem, anebo kruhových jader většího průřezu,
• stroje rotujícím navijákem, vyrábějí míru, rozhodující parametry jsou
rozměry žil jejich počet,
• stroje dvojitým zkrutem, používané pro stáčení žil průřezem 35mm2
.5.
Princip protiběžného stáčení spočívá tom, každá následující vrstva navinuta
opačným směrem, než předcházející. 2. Dále rozlišujeme
techniku stáčení zpětným otáčením, bez nebo střídavým směrem zkrutu S-Z.5
