Vývoj zhášecí komory oblouku nízkého napětí

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Vydal: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Autor: Petr Černohorský

Strana 21 z 53

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Kdyby zastavil jednom místě, ohřál přilehlé části stěn teplotní spád by poklesl.3-4). Pohyb nutný proto, neexistuje materiál, který dlouhodobě odolával teplotě oblouku. 2. Proběhne-li oblouk po keramické stěně dosti rychle, nataví pouze tenká povrchová vrstva, která v zápětí hned ztuhne. Rychlost magneticky vyfukovaného oblouku značná, celková doba hoření je krátká výšky komor zůstavají přijatelných velikostech.ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií Vysoké učení technické Brně 19 Obr. [5] .3 Deformace jádra oblouku štěrbinové zhášecí komoře[5] Má-li být vliv stěn trvale účinný, musí oblouk štěrbině pohybovat. 2. Vypalování stěn pohledu úbytku materiálu nežádoucí, protože dochází rozšiřování štěrbiny, což projeví nižší účinností zhášení. Pro usnadnění úniku ubloukových zplodin tím zvětšení vypínacího proudu u vypínačů vyšších napětí upravují komoře pomocné kanály, jak naznačeno na obrázku (obr. Po velmi krátkou dobu odolávají teplotám vyšším. Vypínací schopnost štěrbinové izolační komory omezena stejně jako u komor roštových, množstvím kumulovaného tepla ionizovaného plynu. Keramické materiály snáší trvalé teploty kolem 1000°C