Vývoj zhášecí komory oblouku nízkého napětí

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Vydal: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Autor: Petr Černohorský

Strana 19 z 53

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Obr. podstatě můžeme vymezit dvě principiální uspořádání, která lze různým způsobem realizovat, obměňovat kombinovat. 2. Další možnost znovuzapálení při zahlcené komoře dráhou . Oblouk čelních hranách setrvává poměrně dlouhou dobu. 2. Obloukem ohřátý vzduch vysokou teplotu uniká otevřeným stropem komory okolí. Skutečných provedení izolačních zhášecích komor celá řada. Vyfukovaný oblouk jejich čelních hranách zadrží prodlouží do několika vln. Vznikla izolačního obalu obloukového prostoru vložením několika žeber napříč k ose oblouku. Pak dochází vlivem zotavujícího napětí znovuzápalu oblouku mezi kontakty, celý vyfukovací pochod opakuje, ale oblouk zase opakovaně zapaluje. Od určité velikosti proudu tohoto horkého ionizovaného plynu takové množství, že vyplní celou komoru včetně prostoru mezi kontakty, kde doskoková vzdálenost nejkratší. Při opakovaném vypínání větších proudů dochází vypalování materiálu k následnému opotřebení zhášecí komory, proto třeba užívat vysoce tepelně odolné materiály např. Pro vypínání stejnosměrného proudu hraje hlavní roli zvětšení odporu oblouku jeho velkým prodloužením.ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií Vysoké učení technické Brně 17 Pro stejnosměrný oblouk tedy využívá izolační zhášecí komora. Vypínací výkon omezen zahlcením komory ionizovaným prostředím.3-1). keramiku, teflon, sklo atd. Označíme jako komoru roštovou komoru štěrbinovou.3 Izolační roštová zhášecí komora[5] Provedení komory izolačním roštem zachycuje obrázek (obr