Vznikla izolačního obalu obloukového prostoru vložením několika žeber napříč k
ose oblouku.
Obr.3-1). Pak dochází vlivem zotavujícího napětí znovuzápalu
oblouku mezi kontakty, celý vyfukovací pochod opakuje, ale oblouk zase
opakovaně zapaluje. Při
opakovaném vypínání větších proudů dochází vypalování materiálu k
následnému opotřebení zhášecí komory, proto třeba užívat vysoce tepelně
odolné materiály např. 2. Vyfukovaný oblouk jejich čelních hranách zadrží prodlouží do
několika vln.3 Izolační roštová zhášecí komora[5]
Provedení komory izolačním roštem zachycuje obrázek (obr. Od
určité velikosti proudu tohoto horkého ionizovaného plynu takové množství,
že vyplní celou komoru včetně prostoru mezi kontakty, kde doskoková
vzdálenost nejkratší.
Vypínací výkon omezen zahlcením komory ionizovaným prostředím.
Skutečných provedení izolačních zhášecích komor celá řada. Pro vypínání stejnosměrného
proudu hraje hlavní roli zvětšení odporu oblouku jeho velkým prodloužením. Další možnost znovuzapálení při zahlcené komoře dráhou
. Oblouk čelních hranách setrvává poměrně dlouhou dobu.ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY ELEKTRONIKY
Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií
Vysoké učení technické Brně
17
Pro stejnosměrný oblouk tedy využívá izolační zhášecí komora. keramiku, teflon, sklo atd. Obloukem
ohřátý vzduch vysokou teplotu uniká otevřeným stropem komory okolí. podstatě můžeme
vymezit dvě principiální uspořádání, která lze různým způsobem realizovat,
obměňovat kombinovat. 2. Označíme jako komoru roštovou komoru
štěrbinovou