podstatě můžeme
vymezit dvě principiální uspořádání, která lze různým způsobem realizovat,
obměňovat kombinovat.3-1). Pro vypínání stejnosměrného
proudu hraje hlavní roli zvětšení odporu oblouku jeho velkým prodloužením. 2. keramiku, teflon, sklo atd. Vyfukovaný oblouk jejich čelních hranách zadrží prodlouží do
několika vln. Označíme jako komoru roštovou komoru
štěrbinovou. Pak dochází vlivem zotavujícího napětí znovuzápalu
oblouku mezi kontakty, celý vyfukovací pochod opakuje, ale oblouk zase
opakovaně zapaluje.
Skutečných provedení izolačních zhášecích komor celá řada. Oblouk čelních hranách setrvává poměrně dlouhou dobu. Obloukem
ohřátý vzduch vysokou teplotu uniká otevřeným stropem komory okolí.
Obr. Od
určité velikosti proudu tohoto horkého ionizovaného plynu takové množství,
že vyplní celou komoru včetně prostoru mezi kontakty, kde doskoková
vzdálenost nejkratší.
Vznikla izolačního obalu obloukového prostoru vložením několika žeber napříč k
ose oblouku. Další možnost znovuzapálení při zahlcené komoře dráhou
.
Vypínací výkon omezen zahlcením komory ionizovaným prostředím.3 Izolační roštová zhášecí komora[5]
Provedení komory izolačním roštem zachycuje obrázek (obr. 2. Při
opakovaném vypínání větších proudů dochází vypalování materiálu k
následnému opotřebení zhášecí komory, proto třeba užívat vysoce tepelně
odolné materiály např.ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY ELEKTRONIKY
Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií
Vysoké učení technické Brně
17
Pro stejnosměrný oblouk tedy využívá izolační zhášecí komora
