Vývoj zhášecí komory oblouku nízkého napětí

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Vydal: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Autor: Petr Černohorský

Strana 16 z 53

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2. Vlastnosti plazmatu ostatních skupenství velmi odlišují změna chování při přechodu od plynu plazmatu největší všech přechodů skupenství. [4] 2. Chemik Irwing Langmuir (1881-1957), stanovil tři základní podmínky, které musí plazmatické skupenství splňovat: Plazma obsahuje volné nosiče nábojů. Dojde narušení určitých druhů vazeb, vazby elektronu atomovým jádrem. Při menší kinetické energii částic nastávají srážky pružné, při nichž se mění jen rychlost směr pohybu. Mluvíme tzv.2.ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií Vysoké učení technické Brně 14 částic, dochází při srážkách uvolňování elektronů elektronových obalů atomových jader. případě, při ionizaci dojde oddělení elektronů jádra atomů, elektrony stávají nosičem záporného náboje jádra naopak nosičem kladného náboje 2. čtvrtém skupenství látek. . Plazma vykazuje kolektivní chování reaguje elektrická magnetická pole jako celek schoplné obě pole samo vytvářet.1 Definice plazmatu Ke vzniku plazmatu dojde při zahřívání plynné látky určitou mez, kdy začne docházek ionizaci její částic. Hovoříme tzv. Plazma kvazineutrální, tj. kolektivním chování plazmatu. plazmatu se nacházejí volné nosiče nábojů (elektrony ionty), proto plazma jako jediné skupenství reaguje elektrická magnetická pole. Mohou pod vlivem polí rozvlnit, vytvořit struktury složené stěn vláken nebo mohou společně vytvořit makroskopická elektrická magnetická pole. obsahuje každém makroskopickém objemu stejný počet kladných záporných částic. Zpravidla jde elektrony ionty různé násobnosti, které jsou schopné vést elektrický proud. Samostatný atom jako celek venek neutrální. Tato reakce kolektivní: nabité částice reagují společně, jako jeden celek.2 Děje plazmatu elektrického oblouku Srážky, kterým dochází při chaotickém pohybu částic, dělíme pružné a nepružné