Vývoj zhášecí komory oblouku nízkého napětí

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Vydal: Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně Autor: Petr Černohorský

Strana 14 z 53

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Velikost tohoto úbytku závislá na strmosti změny proudu di/dt, která zase závislá intenzitě deionizace výbojové dráhy, tj. velikosti odporu výbojové dráhy (obr.5) (2.1) přičítá napětí zdroje zvyšuje tak velikost napětí obvodu. Obloukové napětí dosahuje největší velikosti okamžiku zániku a po jeho uhasnutí klesá velikost napětí zdroje. Zvyšování odporu oblouku se projevuje narůstáním obloukového napětí hodnotu napětí zdroje.2-3). případě obecného induktivního obvodu však obloukové napětí může několikanásobně převýšit velikost napětí zdroje. Oblouk ovšem nehoří doby, kdy odpor dosáhne určité velikosti obvod přejde do labilního stavu. . Intenzivního chlazení oblouku dosáhneme tak, oblouk uvedeme styku s chladnými izolačními stěnami.6) Na základě dosud uvedených skutečností lze charakterizovat zhášení oblouku stejnosměrného proudu jako postupné zvyšování odporu nekonečnou hodnotu tím zmenšování proudu nulu. zmenšováním proudu indukčnosti vytváří záporný úbytek napětí di/dt, který podle rovnice (2. Zvětšování délky oblouku provádíme vhodnou úpravou tvarů kontaktů zhášecí komory.ÚSTAV VÝKONOVÉ ELEKTROTECHNIKY ELEKTRONIKY Fakulta elektrotechniky komunikačních technologií Vysoké učení technické Brně 12 Zvýšení gradientu oblouku dosahujeme tím, zvýšíme chlazení oblouku.1) (2. Tento přechodný děj bývá obvykle utlumen vlivem zbytkové vodivosti výbojové dráhy [1]. Účinek tím vyšší čím užší štěrbina. Potřebná zhášecí délka podle rovnic (2