Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)
Stávající výstupy pokrývají především oblasti, kterými příjemci projektů
a dotací zabývají, nebo považují důležité.
Nízká podpora informálního
individuálního vzdělávání
prostřednictvím digitálních
technologií.
Nejasné vzdělávací cíle oblasti
digitálního vzdělávání
Nerozvinutá podpora vzdělavatelům, zadavatelům a
účastníkům digitálního vzdělávání, která jim
umožnila reagovat změny oblasti digitálních
technologií stanovit relavantní kompetence
jednotlivců vazbě jejich skutečné potřeby.
Nedostatek relevantních dat a
informací pro vyhodnocování
stavu digitální gramotnosti v
oblasti zaměstnanosti,
konkurenceschopnosti, sociálního
začleňování, rodiny veřejné
správy. Chybí účinný, obecně
akceptovaný mechanismus pro zajištění zveřejňování vzdělávacích zdrojů online přístupné
podobě.
Chybí podpora pro realizaci relevantních výzkumných a
evaluačních aktivit.
Chybějící mechanismy nástroje pro zajištění online
dostupnosti vzdělávacích informačních zdrojů
vhodných pro informální individuální učení.
Investice tvorby online dostupného obsahu veřejných prostředků nejsou dostatečně
zúročeny při rozvoji informálního vzdělávání. Problematika zde navíc omezena pouze výstupy
projektů nezabývá dalšími informačními zdroji vznikajícími mimo ESF.
. Systematická podpora vzniku online
informačních zdrojů veřejných prostředků jejich zveřejňování otevřené dostupné
podobě mají potenciál pozitivně ovlivňovat informovanost znalosti veřejnosti mnoha
oblastech, majících celospolečenský význam. oblasti
digitální gramotnosti
Nedostatečná spolupráce
stakeholderů oblasti digitální
gramotnosti. Vzniká velké množství informačních zdrojů
vhodných pro informální učení, které však jen obtížně dostávají široké veřejnosti nebo
k možným cílovým skupinám.
Obrázek 19: Příčiny nedostatečných neefektivních možností celoživotního učení
pro získávání digitálních kompetencí
Nedostatečné neefektiivní
možnosti celoživotního učení pro
získávání digitálních kompetencí./94
na technickém řešení, struktuře dat formě jejich prezentace, tak informovanosti tomto
nástroji mezi širokou veřejností. Výstupy, které mohou sloužit jako vzdělávací zdroje, nejsou
při poskytování veřejných prostředků systematicky identifikovány.
Není zajištěna koordinační role oblasti stanovování
požadavků výzkumné evaluační aktivity,
dostupnost otevřenost datových zdrojů.
Pro zvýšení dostupnosti relevantních dat informací pro vyhodnocování stavu digitální
gramotnosti oblasti zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, sociálního začleňování, rodiny
a veřejné správy chybí především podpora pro realizaci relevantních výzkumných
a evaluačních aktivit není zajištěna koordinační role oblasti stanovování požadavků
na výzkumné evaluační aktivity, dostupnost otevřenost datových zdrojů oblasti digitální
gramotnosti.
Chybějící organizační formy
dalšího vzdělávání pro získávání
komplexních dovednosti
potřebných uplatnění tzv.
digital jobs.
Nedostatečná zkušenost veřejnosti informálním
individuálním vzděláváním prostřednictvím digitálních
technologií tím spojená nízká informovanost.
Nedostatečná dostupnost, nízkoprahovost, otevřenost a
komplexnost současných forem dalšího vzdělávání
