Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)
Pro podporu informálního individuálního vzdělávání prostřednictvím digitálních technologií
chybí mechanismy nástroje, které zvýšily online dostupnost vzdělávacích
a informačních zdrojů vhodných pro informální individuální učení. Obsah vznikající
z veřejných prostředků převážné míře směřován řešení potřeb společenském
zájmu.
Online dostupný vzdělávací obsah může vznikat bázi komerčních mechanismů,
za přispění veřejných prostředků nebo nekomerční dobrovolnické bázi. Tito lidé přitom mohou být motivováni změně osobnímu rozvoji
nejistým uplatněním svém stávajícím oboru, nevyužitím svého potenciálu stávajícím
zaměstnání, nízkým finančním ohodnocením nebo obavami návratu trh práce
po rodičovské dovolené. Díky veřejným prostředkům vzniklo
rozsáhlé množství materiálů, které mají potenciál pro využití při informálním učení
jednotlivců. Již nyní lze nalézt jednotlivé prvky, které mohly být
v případě digital jobs použity pro zvýšení potenciálu oblasti dalšího vzdělávání pro řešení
přípravy dospělých: otevřený online přístupný vzdělávací obsah, existence ECDL sylabů
(modulů), profesních kvalifikací NSK zákona 179/2006 Sb. Svůj vliv zde také
nedostatečná zkušenost veřejnosti informálním individuálním vzděláváním prostřednictvím
digitálních technologií tím spojená nízká informovanost.
Hlavním problémem současných forem dalšího vzdělávání jejich poměrně nízká časová
dotace, převážně prezenční forma vysoká cena., ověřování uznávání
výsledků dalšího vzdělávání změně některých zákonů (zákon uznávání výsledků
dalšího vzdělávání), aktivní zapojení zaměstnavatelů problematiky přípravy lidských
zdrojů (firemní programy zasahující vzdělávací oblasti, spolupráce rámci sektorových
rad tvorbě NSK, NSP sektorových dohodách) další. Pro potřeby řešení problematiky
digital jobs potřeba tyto prvky propojit tak, aby dalším vzdělávání vytvořily funkční,
dostupný, otevřený, nízkoprahový komplexní systém, který bude respektovat limity
vzdělávání dospělých pro zaměstnavatele bude akceptovatelnou alternativou
k počátečnímu vzdělávání. Nejsou
v dostatečné míře aplikovány standardy, které zaručovaly správné párování nabídky
vzdělávacích kurzů potřebami možnostmi jednotlivců, není dostatečně ošetřena ochrana
v oblasti kvality vzdělávání. Dobrá dostupnost, nízkoprahovost otevřenost jsou
důležité pro využitelnost potenciálu dospělých jednotlivců, kteří již opustili vzdělávací systém
a kteří jsou přístupu dalšímu vzdělávání limitováni svým zaměstnáním, péčí člena
rodiny různými typy handicapů (často kombinaci limity finančními, časovými či
geografickými).
Požadavek komplexnost dalším vzdělávání zase předpokladem tomu,
že jednotlivec bude vybaven potřebnými kompetencemi, které umožní vykonávat
náročnější pozice oblasti digital jobs. těchto vzdělávacích forem
může být limitující jejich snížená dostupnost, nedostatečná nízkoprahovost, malá otevřenost
nebo nedostatečná komplexnost./94
které pokrývaly oblasti, jako sociální začleňování, rodina nebo trh práce. projevuje jak
. Nejvýznamnější, avšak jedinou podporu tvorby digitálního obsahu veřejných
prostředků představují projekty financované ESF. Komerční kurzy dalšího vzdělávání,
rekvalifikační kurzy kombinované studium při zaměstnání mají své limity, pokud jde řešení
problematiky přípravy dospělých pro uplatnění digital jobs. Pro produkty ESF vznikla Databáze produktů Evropského sociálního fondu ČR,
která však není primárně určena pro podporu informálního vzdělávání
