Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)
Pokud nemá zaměstnaný nezaměstnaný možnost
fyzického přístupu, případně funkčně negramotný, anebo chybí nejzákladnější digitální
kompetence, pak nelze očekávat, bude schopen prostřednictvím individuálního učení dále
samostatně získávat, obnovovat nebo prohlubovat své digitální kompetence.
. Zaměstnavatelé zabývají doplněním přenositelných kompetencí
spíše okrajově, většinou tehdy, pokud lze jejich rozvoji využít veřejné finanční
prostředky.
Odkazujeme dříve uvedené informace, více než třetina (35 uživatelů PAC České
republice uplynulých měsících použilo počítače knihovnách pro aktivity spojené se
zaměstnáním, což něco více než průměr EU, který představuje Odhadem se
jedná 100 000 českých uživatelů PAC.
Individuální účasti zaměstnaných osob dalším vzdělávání brání nízká schopnost
objektivního posouzení vlastní úrovně přenositelných digitálních kompetencí prostřednictvím
sebehodnocení, nízké povědomí významu přenositelných digitálních kompetencí
a neochota nemožnost investovat vlastní finanční prostředky čas jejich rozvoje. Efektivitu rekvalifikačních
počítačových kurzů snižuje, jsou-li poskytovány bez toho, aby jejich účastník měl možnost
ve svém běžném pracovním soukromém životě digitální technologie především přístup
k internetu) dále prakticky používat./94
investovat vlastní finanční prostředky rozvoje specifických nepřenositelných digitálních
dovedností, nezbytných pro výkon pracovních činností. uplynulých měsících zhruba 500 uživatelů
v použilo PAC tomu, aby ucházeli práci, odhadem 000 dospělých takto
úspěšně zajistilo práci. nezaměstnaných klíčovým problémem správné
zacílení rekvalifikačního kurzu tak, aby rozvíjel relevantní digitální kompetence, případně
motivační nebo strategickou dimenzi digitální gramotnosti. Zaměstnavatelé spíše snaží, aby již
vybírali zaměstnance potřebnými digitálními kompetencemi, což pro ekonomicky
i časově výhodnější. Přenositelné digitální kompetence,
ale částečně také specifické digitální kompetence zaměstnavatelé při výběru nových
zaměstnanců přímo vyžadují, nebo předpokládají.
U nezaměstnaných osob přístup možnostem rozvoje digitálních kompetencí podstatně
lepší, téměř čtvrtina rekvalifikačních kurzů rozvíjí digitální kompetence nezaměstnaných. Chybějící
fyzický přístup může být zapříčiněn nedostatky infrastruktury, ale také ekonomickými důvody.
Individuální naučení digitálním kompetencím silně limitováno motivací jednotlivce také
dostupností někoho blízkém okolí, kdo může pomoci překonat počáteční bariéry využití
digitálních technologií. Nevhodný výběr rekvalifikačního
kurzu zapříčiněn především nesprávným sebehodnocením úrovně digitální gramotnosti.
Nabídka rekvalifikačních kurzů široká.
K objektivnímu hodnocení současné úrovně stanovení vhodného vzdělávacího cíle
pro nezaměstnané však instituce služeb zaměstnanosti nemají dispozici potřebné nástroje
a dovednosti (tento problém týká zaměstnaných osob)
