Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)
Část současných
absolventů také dotčena doposud nedostatečnou, především negarantovanou kvalitou
výuky digitálních technologií počátečním vzdělávání, nedisponuje tedy potřebnými
digitálními kompetencemi. zájmu jednotlivců jsou však
především přenositelné digitální kompetence, které zvyšují jejich celkovou schopnost
přizpůsobovat změnám požadavcích výkon pracovních činností změnám trhu
práce.
Nezaměstnanost. Tento
problém může svém důsledku vést nezaměstnanosti jednotlivců strukturální
nezaměstnanosti trhu práce.
Snížená uplatnitelnost trhu
práce. Proto pro jednotlivce strategický význam přijetí digitálních technologií jakožto
nástroje jejich dalšího profesního rozvoje.
Obrázek Důsledky nedostatečného využívání potenciálu digitálních technologií oblasti zaměstnanosti
K hlavním faktorům, které ovlivňují stávající úroveň digitální gramotnosti zaměstnaných
a nezaměstnaných osob, patří nedostatečné, neaktuální žádné digitální kompetence
získané počátečním vzdělávání, dalším vzdělávání nebo rámci celoživotního učení.
Snížení schopnosti využít
digitální technologie pro
výkon pracovních činností. tomu straně jednotlivce zapotřebí nezbytné minimum
v oblasti přenositelných digitálních kompetencí strategický přístup využití digitálních
technologií, podpořený znalostí konkrétních možností digitálních technologií této oblasti./94
přenositelných digitálních kompetencí již spíše předpokládají.
.
Analýza potřeb rozvoje digitální gramotnosti oblasti zaměstnanosti
Hlavním problémem pro využití potenciálu digitálních technologií oblasti zaměstnanosti je
nedostatečná úroveň digitální gramotnosti zaměstnaných nezaměstnaných osob.
Snížení schopnosti využít
digitální technologie ke
svému osobnímu rozvoji. Nevyužívání digitálních
technologií pro přístup aktuálním zdrojům informací informálnímu učení negativní
dopad adaptabilitu jednotlivců trhu práce.
Snížená schopnost získávat
nové informace rozvíjet se
ve své profesi.
Závislost podpoře blízkého
okolí nebo institucích
služeb zaměstnanosti. Možnosti doplnění digitálních kompetencí rámci dalšího
vzdělávání jsou významně ovlivněny nízkou motivací zaměstnanců zaměstnavatelů
investovat rozvoje přenositelných digitálních kompetencí. Nízká úroveň digitální gramotnosti vede
také závislosti jednotlivců podpoře blízkého okolí oblasti zaměstnanosti rovněž
k závislosti podpoře pracovníků institucí služeb zaměstnanosti.
Snížení schopnosti využít
digitální technologie pro
vyhledávání zaměstnání.
Snížení adaptability pro
potřeby trhu práce.
Snížená schopnost vyhledávat
pracovní příležitosti účastnit
se výběrových řízení. makroekonomické rovině patří digitální gramotnost
k parametrům, které ovlivňují kvalitu lidských zdrojů. Zaměstnavatelé jsou ochotni
Nedostatečné využívání
potenciálu digitálních
technologií pro zvyšování
adaptability trhu práce a
zaměstnatelnosti.
Značná část naší populace absolvovala počáteční vzdělávání, které nerozvíjelo digitální
kompetence buď vůbec, anebo podobě, která dnes již zastaralá. Nízká úroveň digitální gramotnosti může
ve svém důsledku vést menší ochotě investorů realizovat své aktivity následkem
nevyužití možnosti vzniku nových pracovních míst. pohledu jednotlivců institucí služeb
zaměstnanosti zvláštní význam schopnost strategicky využít digitální technologie jako
nástroje řízení profesní dráhy
