Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020

| Kategorie: Tisková zpráva  | Tento dokument chci!

Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)

Vydal: MPSV ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí

Strana 29 z 94

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Snížení schopnosti využít digitální technologie pro vyhledávání zaměstnání. Zaměstnavatelé jsou ochotni Nedostatečné využívání potenciálu digitálních technologií pro zvyšování adaptability trhu práce a zaměstnatelnosti. Snížená schopnost vyhledávat pracovní příležitosti účastnit se výběrových řízení. Značná část naší populace absolvovala počáteční vzdělávání, které nerozvíjelo digitální kompetence buď vůbec, anebo podobě, která dnes již zastaralá. Snížení schopnosti využít digitální technologie ke svému osobnímu rozvoji. Nezaměstnanost. Možnosti doplnění digitálních kompetencí rámci dalšího vzdělávání jsou významně ovlivněny nízkou motivací zaměstnanců zaměstnavatelů investovat rozvoje přenositelných digitálních kompetencí. makroekonomické rovině patří digitální gramotnost k parametrům, které ovlivňují kvalitu lidských zdrojů. Snížená uplatnitelnost trhu práce. zájmu jednotlivců jsou však především přenositelné digitální kompetence, které zvyšují jejich celkovou schopnost přizpůsobovat změnám požadavcích výkon pracovních činností změnám trhu práce. Nízká úroveň digitální gramotnosti vede také závislosti jednotlivců podpoře blízkého okolí oblasti zaměstnanosti rovněž k závislosti podpoře pracovníků institucí služeb zaměstnanosti. Nízká úroveň digitální gramotnosti může ve svém důsledku vést menší ochotě investorů realizovat své aktivity následkem nevyužití možnosti vzniku nových pracovních míst. Proto pro jednotlivce strategický význam přijetí digitálních technologií jakožto nástroje jejich dalšího profesního rozvoje. Obrázek Důsledky nedostatečného využívání potenciálu digitálních technologií oblasti zaměstnanosti K hlavním faktorům, které ovlivňují stávající úroveň digitální gramotnosti zaměstnaných a nezaměstnaných osob, patří nedostatečné, neaktuální žádné digitální kompetence získané počátečním vzdělávání, dalším vzdělávání nebo rámci celoživotního učení. tomu straně jednotlivce zapotřebí nezbytné minimum v oblasti přenositelných digitálních kompetencí strategický přístup využití digitálních technologií, podpořený znalostí konkrétních možností digitálních technologií této oblasti. Část současných absolventů také dotčena doposud nedostatečnou, především negarantovanou kvalitou výuky digitálních technologií počátečním vzdělávání, nedisponuje tedy potřebnými digitálními kompetencemi./94 přenositelných digitálních kompetencí již spíše předpokládají. Snížená schopnost získávat nové informace rozvíjet se ve své profesi. Tento problém může svém důsledku vést nezaměstnanosti jednotlivců strukturální nezaměstnanosti trhu práce. Snížení schopnosti využít digitální technologie pro výkon pracovních činností. Nevyužívání digitálních technologií pro přístup aktuálním zdrojům informací informálnímu učení negativní dopad adaptabilitu jednotlivců trhu práce. pohledu jednotlivců institucí služeb zaměstnanosti zvláštní význam schopnost strategicky využít digitální technologie jako nástroje řízení profesní dráhy. Snížení adaptability pro potřeby trhu práce. . Závislost podpoře blízkého okolí nebo institucích služeb zaměstnanosti. Analýza potřeb rozvoje digitální gramotnosti oblasti zaměstnanosti Hlavním problémem pro využití potenciálu digitálních technologií oblasti zaměstnanosti je nedostatečná úroveň digitální gramotnosti zaměstnaných nezaměstnaných osob