Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)
Nejnižší zastoupení je
podle této statistiky administrativních podpůrných činnostech oblasti stravování pohostinství. Rezistentní postoje nejasné představy možnostech
využití rozšiřují nesoulad mezi subjektivním hodnocením objektivně existujícími možnostmi. Připsání významu, užitné hodnoty digitálních
technologií očekávání benefitu jeví jako klíčové momenty, které mohou vést překonání
digitálního vyloučení rovině materiálního vybavení. Studie mezi bezdomovci (Bure, 2005)63
ukázala, tito lidé užívají digitální
technologie způsobem, který jim „zvyšuje pohodlí“ jejich sociální situaci, čímž jim vlastně
61 ČSÚ61 monitoruje četnost využívání digitálních technologií zaměstnanců podle jednotlivých ekonomických odvětví. Důležitou roli hraje způsob, jakým
lidé nejčastěji počítačovou gramotnost získávají, zda součástí jejich profesní dráhy. Obavy technologií jsou spojeny nízkou sebedůvěrou,
chybějícími pozitivními zážitky, nebo naopak předchozími negativními zkušenostmi,
nesrozumitelností používané terminologie neznalostí možností, které mohou digitální
technologie pro běžný život jednotlivce přinášet. Pro digitálně
vyloučené bývá charakteristické, význam technologií pro svůj život často popírají a
na příležitosti reagují rezistentně. The Journal Community Informatics, 1(2), 116–133.
Je pravděpodobné, pokud získání počítačové gramotnosti bylo součástí přirozené
profesní nebo životní dráhy, daná cílová skupina získáním základních dovedností
neměla problém61
.
Pro danou cílovou skupinu klíčová motivační složka. Jde víru vlastní schopnosti, uplatnění přesvědčení vlastní schopnost
cílevědomého jednání. Digitálně vyloučení však mají technologiím často rezistentní postoj –
pro překonání obranných mechanismů může první fázi sehrávat důležitou roli zajištění
přístupu rámci komunitního vzdělávání. Zaměstnanci profesích bez nutnosti využívat digitální technologie
a nezaměstnaní musejí mobilizovat daleko více sil hledat možnosti vzdělávání nebo
samostudia.
Třetí parametr týká strategického vyžití technologií.
.
63 BURE, (2005): Digital inclusion without social inclusion: The consumption information and communication technologies (ICTs) within
homeless subculture Scotland. Tyto klíčové okolnosti musejí být při digitálním vzdělávání dané cílové
skupiny zohledněny. self-efficacy62
. opačném případě efekt sociální začleňování zlepšení kvality života málo
pravděpodobný. Optimálním řešením zajištění dostupnosti domácím
prostředí.
62 Možno přeložit jako osobní zdatnost vnímaná osobní účinnost. Důležitá dostupnost, plná akceptace osobnosti jednotlivce, zajištění
srozumitelnosti předávaných informací orientace rozvoj schopnosti strategického
využití./94
projevuje domácností vyššími příjmy domácností dětmi, zatímco nejméně připojených
osob skupině nad let. Bez vnějších podnětů dostupné nabídky
motivačních vzdělávacích aktivit tak lze očekávat, tyto osoby nadále zůstanou digitálně
vyloučené. sociálních prostředích vysokým
zastoupením digitálně zprostředkované komunikace digitální gramotnost předpokladem
sociálního začlenění, prostředích nízkým významem digitálně zprostředkované
komunikace nemusí absence digitální gramotnosti představovat handicap. Vzdělávací úsilí spojeno důvěrou možnost vlastního úspěchu souvisí
s tzv.
Motivace základním momentem při překonávání digitálního vyloučení musí odvíjet od
sledování centrality digitálních technologií životě jednotlivce, tedy jeho širším
i bezprostředním okolí (především nezbytností užívání ICT při kontaktu úřady, širší
i lokální komunitou, lidmi stejnými podobnými zájmy, přáteli, rodinou
a neposlední řadě při kontaktech pracovních). Osobní motivace bývá cílové
skupiny častěji negativní, tedy spojená určitou nespokojeností situací životním
prostoru negativními emocemi
