Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020

| Kategorie: Tisková zpráva  | Tento dokument chci!

Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)

Vydal: MPSV ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí

Strana 14 z 94

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Efektivní celoživotní učení oblasti DG požadovaným výsledkem opatření této strategie. Počáteční vzdělávání mělo usilovat vyrovnání rozdílů předcházet tak digitálnímu vyloučení. Kurzy probíhají omezenou dobu, tak jejich klienti mají menší možnost poznat. Posláním počátečního vzdělávání hlediska koncepce celoživotního učení „naučit učit“. . jsou často vyvolány změnami podmínek trhu práce, ztrátou zaměstnání, vývojem technologií, potřebou zvyšování konkurenceschopnosti podniků atd. Pro oblast digitálních technologií navíc platí, třeba zapojit nejen jako výukový cíl sám o sobě, ale také jako prostředek rozvoji jiných znalostí dovedností. Pro udržování zvyšování úrovně průběhu let nezbytné, aby se jednotlivci dlouhodobě rozvíjeli celoživotním učením. (Zahrnuje tedy také vzdělání získané ve školském systému průběhu skončení pracovně aktivního života). problematický pracovní úkol, nová tiskárna). Zanedbání rozvoje digitální gramotnosti mladém věku, kdy jednotlivec nejsnáze vzdělavatelný, může vést celoživotní stagnaci úrovně digitální gramotnosti. Přesto další vzdělávání často probíhá formou individuálního učení rámci neformálních komunit (např. Často probíhá úrovni formálního vzdělávání institucích školského systému, knihovnách, formálními kurzy skupinách atd. Souhra mezi formálním vzděláváním, učením individuální úrovni rámci neformálních komunit, obou vzdělávacích oblastech (počáteční další vzdělávání), naprosto nezbytná pro efektivní proces celoživotního učení, které hlediska této strategie zásadní./94 jednotlivců. Paris, OECD 1996. Další vzdělávání tedy obecně vyznačuje větší flexibilitou reakcích měnící se podmínky technologický vývoj než tomu počátečního vzdělávání. V případě digitálních technologií přichází potřeba rozšiřování znalostí dovedností v průběhu aktivního života technologickými inovacemi postupným prorůstáním digitálních technologií všech sfér společenského života. Tyto formy učení jsou často reakcí aktuální nedostatek digitálních kompetencích jednotlivce (např.). Definice vychází Strategie celoživotního učení ČR, 2007. Nabídka formálních kurzů může často přizpůsobovat rovině neformálního informálního učení může jednotlivec rozvíjet přesně kompetence, které momentálně potřebuje. 21 Lifelong learning for all. Propojení těchto vzdělávacích aktivit neformálním učením těžší než případě počátečního vzdělávání. 20 Další vzdělávání zde chápáno jako soubor vzdělávacích aktivit člověka jeho vstupu pracovní trh. rodině práci, knihovně). Klíčové je, aby všichni absolventi měli alespoň takovou úroveň DG, aby byli schopni pokračovat celoživotním učením této oblasti, reagovat tak flexibilně na technologický vývoj změnu své pozice trhu práce osobním životě (rodičovství apod.). Všechny vzdělávací možnosti měly tvořit propojený systém reflektovat potřeby vycházející praxe21 . Další vzdělávání také mělo kombinovat všechny tři formy učení. Oblast dalšího vzdělávání20 reaguje potřeby doplnění znalostí dovedností získaných v počátečním vzdělávání