Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)
2.3 Způsoby získávání digitální gramotnosti
Formy rozvoje DG
K rozvoji digitální gramotnosti vedou tři základní cesty:
informální učení individuální úrovni (např. pro zabezpečení rovnoměrného rozvoje zamezení vzniku digitální propasti mezi sociálními skupinami uvnitř měst, ale mezi městy a
venkovem potřeba zajistit, aby aktivity zaměřené rozvoj digitální gramotnosti směřovaly nejen vzdělávání rizikových (sociálně
vyloučených) skupin, ale rovněž vyváženého dostupného přístupu digitálním technologiím venkově, které nemusí splňovat kritéria pro
rizikovou skupinu sensu stricto, ale ohledem demografické změny venkově, mohou představovat krátkém časovém horizontu skupinu
ohroženou nedostatečnou digitální gramotností, zejména souvislosti přístupem službám veřejné správy rámci rozvoje eGovernmentu. metodou pokus omyl),
učení prostřednictvím neformálních komunit (skupina přátel, rodina, zájmový klub,
knihovna, online komunity),
formalizované vzdělávání (pomocí manuálů, školní výuky oficiálních kurzů).
Analogicky procesu sociálního začleňování podpora rozvoje digitální gramotnosti (jako
součást digitálního začlenění) měla probíhat ohledem základní oblasti účasti životě
společnosti ekonomickou, politickou občansko-kulturní. Sféra občansko-
kulturní zahrnuje strategické cíle Sociální začleňování Podpora rodiny, které směřují
k využití zvyšování jako nástroje zvyšování sociálního začlení komunitní úrovni
a zlepšení fungování rodinných vazeb. politické rovině je
také třeba dosáhnout zvýšení efektivity dostupnosti vhodných forem učení vzdělávání
prostřednictvím digitálních technologií celoživotní perspektivě.
Do této oblasti směřují první dva strategické cíle této strategie Zaměstnanost
a Konkurenceschopnost. Této oblasti týkají
strategické cíle Veřejná správa Podpora systému vzdělávání učení.
Na úrovni jednotlivce digitální začlenění stále více stává jedním faktorů sociálního
začlenění, všech důležitých oblastech, jako jsou vzdělávání, pracovní život,
společenský život komunikace státními institucemi.
19 Např./94
prostředích různá19
.
. ekonomické oblasti být
zvyšování prostředkem lepšímu zapojení aktérů pracovního trhu, zkvalitnění lidských
zdrojů zajištění konkurenceschopnosti státu, organizací jednotlivce jako pracovní síly. Implementaci této strategie úrovni konkrétních cílových skupin
obyvatelstva mělo vždy předcházet zvážení potřebné podoby rozvoje digitální gramotnosti
ve vazbě podoby nezbytnosti užívat digitální technologie tomto prostředí vazbě
na další složky gramotnosti. Pro organizace efektivní
zapojení digitálních technologií stále více podmínkou udržení konkurenceschopnosti. oblasti politické participace zásadní snaha podporovat pomocí
zvyšování schopnost občanů využívat výhod informatizace státní správy souvisejících
služeb zároveň podporovat zefektivnění komunikace pomocí zvýšení dostupnosti
a přístupnosti elektronických služeb veřejného sektoru pro jednotlivce. Podpora informatizace strany států podmínkou jejich
ekonomického zapojení globální informační ekonomiky.
Dnešní společnosti vytvářejí čím dál silnější vazbu mezi užíváním digitálních technologií
a účastí životě společnosti
