Poměr N1/N2 nahradíme symbolem převodu p.
common módu tak bude nulová, vinutím tedy může protékat proud common módu bez
překážky jedinou podmínkou bude, součet příspěvku primární sekundární cívky na
společném jádře, tj. společné větvi magnetického obvodu bude pro všechna jádra
stejný.
N1
N2
=p [1,1;1] (23)
Pak píšeme (po vydělení rovnice N1)
i1U+
1
p
i2U=i1V=i1W [A,1,A;A;A] (24)
.
N1 i1U +N2 i2U=N1i1V +N2i2V=N1i1W +N2i2W [1,A,1,A;1,A,1,A;1,A,1,A] (20)
Jelikož proud nezatížených fází sekundárního vinutí nulový, tedy
i2V=i2W=0 [A;A] (21)
můžeme rovnice upravit
N1 i1U +N2 i2U=N1i1V=N1 i1W [1,A,1,A;1,A;1,A] (22)
Zde již můžeme všimnout, proudy i1V i1W nemohou rozdělit libovolně, ale musí být
stejné okamžitých hodnot tedy velikosti fáze HUS. Indukčnost transformátoru tzv.–
−i1U=
i2U
p
[A;A,1] (17)
Tato úvaha ovšem dále ukáže jako nesprávná. Jelikož uzel primárního vinutí je
nezapojený, vyplývá Kirchhoffova zákona podmínka
i1U+i1V +i1W=0 [A,A,A] (18)
Úpravou tak získáme vztah
i1U=−i1V −i1W [A;A,A] (19)
Jelikož transformátor jádrového provedení nemá tedy svislé spojky, nemůže se
magnetický tok uzavírat jinak, než navinutými jádry
