připojení uzlu primárního vinutí střed soustavy). můžeme
přisoudit tomu, transformátor své podstaty silně induktivní charakter vlastní
impedance, zatímco použitá zátěž čistě odporová.: Elektrická měření, SNTL, 1987, vydání první., DrSc. Zároveň měření poukazuje na
skutečnost, přes uvedené projevy nedokonalosti transformátor schopný dodávat
dostačující výkon nesouměrné zátěže. pomocí II.: Teorie obvodů přednášky, ČVUT Praze, 1989. důsledku toho dochází fázovému
posuvu úbytku napětí rozptylové impedanci transformátoru. Naměřené hodnoty jsou tak něco větší než očekávané (ty
by mohly být podle hrubého odhadu cca %).
Z provedeného měření také patrný vliv terciárního vinutí. Pozornosti také neměla ujít skutečnost, že
k největší odchylce nedochází vinutí zatížené fáze, ale fáze následující.
Kirchhoffova zákona, tak pomocí řešení magnetických obvodů, jelikož terciární vinutí
zabraňuje průchodu rozptylového magnetického toku jádry transformátoru.317(075.
ISBN 80-01-00147-4., kol.
Proto také jsou místě opatření zamezující zpětnému vlivu nesouměrné zátěže na
transformátor, jako jsou volba spojení vinutí (Dy, Yz, aj. Zároveň konstatuje, použitý transformátor, ačkoliv
jde profesionální výrobek, přeci jen svým provedením poměrně dosti vzdálený alespoň
dokonalému transformátoru.
Zdroje
[1] doc. Při jeho sepnutí můžeme
pozorovat podstatné zmenšení odchylky potenciálu uzlu vinutí, hodnoty menší než
5 Vysvětlení zde můžeme hledat jak pomocí obvodového řešení, tj.
V každém případě provedený experiment zajímavým srovnáním teoretických
předpokladů praxí. Ing. Fajt, V. 376 stran. Ing. Tuto velikost
hodnotí autor jako poměrně velkou.
DT 621. 234 stran.–
Ve zkoumaném případě tato odchylka činí přibližně příslušných napětí.8)
. Mikulec, M.
[2] Prof., použití terciárního vinutí, ev.
Závěrem tedy můžeme konstatovat, transformátor rámci možností skutečné
konstrukce přibližuje idealizovanému stavu podle teoretického rozboru, avšak pro praxi
není uvedená konfigurace (Yy nepřipojeným uzlem primárního vinutí) pro použití vhodná
