Ing.
ISBN 80-01-00147-4. Pozornosti také neměla ujít skutečnost, že
k největší odchylce nedochází vinutí zatížené fáze, ale fáze následující.8)
.: Elektrická měření, SNTL, 1987, vydání první.
Zdroje
[1] doc.
připojení uzlu primárního vinutí střed soustavy).
Proto také jsou místě opatření zamezující zpětnému vlivu nesouměrné zátěže na
transformátor, jako jsou volba spojení vinutí (Dy, Yz, aj.317(075. Naměřené hodnoty jsou tak něco větší než očekávané (ty
by mohly být podle hrubého odhadu cca %).
Závěrem tedy můžeme konstatovat, transformátor rámci možností skutečné
konstrukce přibližuje idealizovanému stavu podle teoretického rozboru, avšak pro praxi
není uvedená konfigurace (Yy nepřipojeným uzlem primárního vinutí) pro použití vhodná. můžeme
přisoudit tomu, transformátor své podstaty silně induktivní charakter vlastní
impedance, zatímco použitá zátěž čistě odporová.
Z provedeného měření také patrný vliv terciárního vinutí.: Teorie obvodů přednášky, ČVUT Praze, 1989., DrSc. Fajt, V.–
Ve zkoumaném případě tato odchylka činí přibližně příslušných napětí. 376 stran., použití terciárního vinutí, ev. Při jeho sepnutí můžeme
pozorovat podstatné zmenšení odchylky potenciálu uzlu vinutí, hodnoty menší než
5 Vysvětlení zde můžeme hledat jak pomocí obvodového řešení, tj., kol. Zároveň měření poukazuje na
skutečnost, přes uvedené projevy nedokonalosti transformátor schopný dodávat
dostačující výkon nesouměrné zátěže.
[2] Prof. Ing. pomocí II. 234 stran. Mikulec, M. Tuto velikost
hodnotí autor jako poměrně velkou. Zároveň konstatuje, použitý transformátor, ačkoliv
jde profesionální výrobek, přeci jen svým provedením poměrně dosti vzdálený alespoň
dokonalému transformátoru.
Kirchhoffova zákona, tak pomocí řešení magnetických obvodů, jelikož terciární vinutí
zabraňuje průchodu rozptylového magnetického toku jádry transformátoru.
DT 621. důsledku toho dochází fázovému
posuvu úbytku napětí rozptylové impedanci transformátoru.
V každém případě provedený experiment zajímavým srovnáním teoretických
předpokladů praxí
