Za dlouhé roky své existence získala společnost ABB bohaté zkušenostis inovacemi v oblasti technologií. ABB a její předchůdci, společnosti Asea a BrownBoveri, vynalezly řadu technologií, ale také si v mnoha oblastech uchovalytechnologické a tržní prvenství, často po celá desetiletí.Tato brožura představuje některé z technologií, které utvářejí svět, v němž dnes žijeme.
Součásti sítě, která závisí
na větrné solární energii, lze podpořit jinými částmi s předvídatelnějšími zdroji, jako
jsou např. Navíc tato opatření
snižují emise CO2 o téměř 1,7 milionu tun ročně. elektřinu větrným elektrárnám na volném moři, které
pak zásobují pevninské distribuční sítě obnovitelnou energií bezpečně, spolehlivě
a bez negativních dopadů na mořské prostředí, citlivé na zásahy člověka.
Díky 580 km dlouhému vedení stejnosměrného proudu velmi vysokého napětí
s názvem NorNed může Nizozemsko dovážet čistou energii z vodních zdrojů
z Norska během dne, kdy poptávka po elektřině vysoká, a naopak v noci, kdy
je poptávka nízká, vyvážet přebytečnou kapacitu z tepelných elektráren.
Trh s elektřinou
Obchod s elektrickou energií mezi energetickými distribučními sítěmi v sousedních
zemích přispívá k celkové spolehlivosti každého systému a umožňuje zařadit
do výrobního mixu větší podíl obnovitelné energie.Technologie ABB, které změnily svět Technologie ABB, které změnily svět
Rekordmani a průkopníci
Mezi úspěchy společnosti ABB ve využití této mimořádné technologie patří nejdelší
a nejvýkonnější instalace HVDC na světě, jakou např.
Své sítě propojují za pomoci HVDC celostátní i oblastní dodavatelé elektrické
energie a dodávají tak např. století Průkopník technologie HVDC Uno Lamm v řídicím centru na ostrově
Gotland.
. hydroelektrárny tepelné elektrárny.
2009 Technik ABB testuje usměrňovače HVDC Light (odlehčená verze HVDC) využívané k připojení
nejvzdálenější větrné elektrárny na světě, ležící 125 km od německého pobřeží.
Společnost StatoilHydro, těžící na plošině Troll A zemní plyn v Severním moři,
upřednostnila k získání čisté a úsporné energie z vodních zdrojů z norské pevniny
právě vedení HVDC před výrobou elektřiny (a s ní souvisejících emisí) na plošině
pomocí plynových turbín nebo naftových motorů.
Polovina padesátých let 20. Tím,
že využívají energii z vodních zdrojů k pokrytí největších špiček, mají tepelné
elektrárny zajištěn optimální a konstantní provoz bez výkyvů. Lammova práce přinesla společnosti ABB technologický náskok, který od té doby stále udržuje. elektrické vedení Xiangjiaba
– Šanghaj v Číně, které dosud ve výstavbě a po svém dokončení bude dodávat
6 400 elektřiny do vzdálenosti 2 000 km, nebo nejdelší podzemní kabelový
systém pro přenos elektrické energie na světě, projekt Murraylink s vedením o délce
180 km pro přenos HVDC Light v Austrálii.
1954 Technik ABB v měnírně na Gotlandu, součásti prvního komerčního systému přenosu HVDC na světě,
uvedeného do provozu v roce 1954
