Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020

| Kategorie: Tisková zpráva  | Tento dokument chci!

Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)

Vydal: MPSV ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí

Strana 8 z 94

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
/94 Motivační dimenze digitální gramotnosti nedílnou součástí digitální gramotnosti, neboť i výborné zvládnutí digitálních technologií nemá potřebný efekt, pokud jednotlivec postrádá motivaci využívat technologii svém každodenním životě rozvíjet dále digitální gramotnost pohybuje sociálním prostředí nižší přidanou hodnotou užívání digitálních technologií. C) Centralitu digitálních technologií životě jednotlivce, tedy míru obklopení jednotlivce digitálními technologiemi jeho každodennosti. 3. motivace užívání, ambice naopak obavy jejich zvládnutí, vnímání bezpečnostních právních rizik, zodpovědnost atd. Toto subjektivní hodnocení může být nesouladu reálnou užitečností dané technologie dané situaci. tyto postoje pak navázáno: B) Jednotlivcovo vnímání možného přínosu užívání dané digitální technologie v jeho/její situaci. Centralita je vlastností sociálního prostředí, níž lze intervenovat zejména oblasti třetího faktoru, bez souběžně probíhajících změn prvním druhém faktoru však tento tlak může vést místo ke zvýšení kvality života cílové populace vytvoření znevýhodněné digitálně vyloučené subpopulace. . Postoje vnímání přínosu digitální technologie jsou často hlavní příčinou jejího nevyužívání nebo nízké úrovně digitální gramotnosti. jiných oblastech trhu práce úroveň hlavním faktorem dobrého uplatnění. 2. Tlakem využívání digitálních technologií strany institucí a jednotlivcově širším sociálním prostředí (ze strany masových médií, úřadů, školy) také mírou využívání digitálních technologií širší populaci, níž se jednotlivec pohybuje, mezi lidmi stejnými podobnými zájmy. Rozpor mezi realitou subjektivním vnímáním výhod digitálních technologií často způsoben neznalostí možností, které daná technologie nabízí. V některých oblastech trhu práce irelevantní nebo postačuje minimální úroveň, tedy jednotlivcovo uplatnění dáno jinými druhy kompetencí. Motivační dimenze zahrnuje: A) Postoje, které jednotlivec zaujímá digitálním technologiím jejich užívání, tj. Tato složka vyjádřena třemi faktory (Lupač, 2015): 1. Mírou užívání digitálních technologií jeho bezprostředním okolí (přátelé, rodina, práce). sociálních prostředích vysokým zastoupením digitálně zprostředkované komunikace předpokladem sociálního začlenění, naopak v prostředích nízkým významem digitálně zprostředkované komunikace nemusí nízká míra představovat handicap. Nezbytností (určité úrovně) oblasti jeho odborné kvalifikace. Základními cestami zlepšení oblasti postojů vnímání zvýšení pozorovatelnosti přínosného užívání dané technologie (observability), zvýšení možnosti vyzkoušení dané technologie (trialability „vyzkoušitelnost“) konečně, závislosti míře rozšíření technologie cílové populaci, cílené plošné informační kampaně podpora rozšiřování technologie mezi názorové vůdce cílovém sociálním prostředí (Rogers, 2003)