Ačkoli digitální technologie nejsou jedinou hybnou silou všech současných změn, staly se minimálně v ekonomicky nejvýkonnějších společnostech základní infrastrukturou zprostředkovaného utváření, zpracování a přenosu informací. Protože komunikace je podstatou společenského aspektu lidského bytí, zasáhla tak tato změna přímo či nepřímo snad každou oblast společenského života (práci, vzdělávání, vědu, masmédia, politiku, rodinu, péči o zdraví, hledání partnera apod.)
Postoje vnímání přínosu digitální technologie jsou často
hlavní příčinou jejího nevyužívání nebo nízké úrovně digitální gramotnosti. Tlakem využívání digitálních technologií strany institucí
a jednotlivcově širším sociálním prostředí (ze strany masových médií, úřadů,
školy) také mírou využívání digitálních technologií širší populaci, níž se
jednotlivec pohybuje, mezi lidmi stejnými podobnými zájmy.
. jiných
oblastech trhu práce úroveň hlavním faktorem dobrého uplatnění.
V některých oblastech trhu práce irelevantní nebo postačuje minimální
úroveň, tedy jednotlivcovo uplatnění dáno jinými druhy kompetencí. motivace užívání, ambice naopak obavy jejich zvládnutí, vnímání
bezpečnostních právních rizik, zodpovědnost atd.
2.
Motivační dimenze zahrnuje:
A) Postoje, které jednotlivec zaujímá digitálním technologiím jejich užívání,
tj. Tato složka vyjádřena
třemi faktory (Lupač, 2015):
1. Toto subjektivní hodnocení může být nesouladu reálnou
užitečností dané technologie dané situaci. Nezbytností (určité úrovně) oblasti jeho odborné kvalifikace. Rozpor mezi realitou subjektivním
vnímáním výhod digitálních technologií často způsoben neznalostí možností, které
daná technologie nabízí.
3. sociálních prostředích vysokým zastoupením digitálně
zprostředkované komunikace předpokladem sociálního začlenění, naopak
v prostředích nízkým významem digitálně zprostředkované komunikace nemusí
nízká míra představovat handicap. Mírou užívání digitálních technologií jeho bezprostředním okolí (přátelé,
rodina, práce). tyto postoje pak navázáno:
B) Jednotlivcovo vnímání možného přínosu užívání dané digitální technologie
v jeho/její situaci.
C) Centralitu digitálních technologií životě jednotlivce, tedy míru obklopení
jednotlivce digitálními technologiemi jeho každodennosti./94
Motivační dimenze digitální gramotnosti nedílnou součástí digitální gramotnosti, neboť
i výborné zvládnutí digitálních technologií nemá potřebný efekt, pokud jednotlivec postrádá
motivaci využívat technologii svém každodenním životě rozvíjet dále digitální
gramotnost pohybuje sociálním prostředí nižší přidanou hodnotou užívání
digitálních technologií.
Základními cestami zlepšení oblasti postojů vnímání zvýšení pozorovatelnosti
přínosného užívání dané technologie (observability), zvýšení možnosti vyzkoušení dané
technologie (trialability „vyzkoušitelnost“) konečně, závislosti míře rozšíření
technologie cílové populaci, cílené plošné informační kampaně podpora rozšiřování
technologie mezi názorové vůdce cílovém sociálním prostředí (Rogers, 2003). Centralita je
vlastností sociálního prostředí, níž lze intervenovat zejména oblasti třetího faktoru,
bez souběžně probíhajících změn prvním druhém faktoru však tento tlak může vést místo
ke zvýšení kvality života cílové populace vytvoření znevýhodněné digitálně vyloučené
subpopulace
