5 Konstrukce komutátorových motorů
Konstrukci statoru komutátorového mo-
toru (obr.
2. komutační póly,
které slouží pro zlepšení komutace.
Toto vinutí umísťuje drážek pólo-
vých nástavců a zapojuje série s kot-
vou.
Cívky vinutí rotoru jsou zapojeny la-
mel měděného komutátoru.. Zaběhnutí komu-
tátorového motoru upraví plochu styku mezi
kartáči a komutátorem a vytvoří povrchu
komutátoru vrstvu patiny, která důležitá
pro dobrý chod komutátorového stroje. Kompenzač-
ní vinutí však výrobně drahé, a proto se
používá pouze u velkých strojů. 15. navrženo tak, aby jím protékající
proud kotvy vytvořil stejně velké pole, jako
je reakční, ale opačného směru. Pro stejnosměrné napájecí napětí volí
materiál statoru z masívního magneticky
měkkého materiálu, pro střídavé napájení
je nutné použít svazek paket ocelových
izolovaných plechů, podobně jako u asyn-
chronních strojů. Ko-
mutátorové motory s cizím
buzením využívají zříd-
ka. výrazně lepší mechanické
Obr. Před prvním uvedením ko-
mutátorového motoru provozu obvykle
nutné motor tzv. Otáčky
lze řídit jak změnou napá-
jecího napětí kotvě, tak
změnou napájecího napě-
tí budiči. energetického součinu) a jsou
značně drahé.
2. zaběhnout.39ELEKTRO 2/2011
jak dělá.
Tyto materiály mají velmi velké hodnoty měr-
né energie (tzv. statoru umístěno
budicí vinutí nebo permanentní magnety,
které vytvářejí budící magnetický tok.
2. Při řízení pro-
střednictvím budicího vinu-
tí nutná velká opatrnost,
aby nedošlo k nežádoucí-
mu odbuzení, nebo dokon-
ce k přerušení buzení. 10) lze volit podle druhu napáje-
ní. Vliv reak-
ce kotvy potlačují také tzv. Pole kotvy je
v prostoru nehybné, a proto jej lze kompen-
zovat tzv. Otáčky motorů s PM
lze řídit změnou napájecího napětí, čehož se
také často využívá. 8). Momentová charakteris-
tika motoru s cizím buzením
je obdobná jako charakteris
tika derivačního motoru. Derivační motory se
využívají velmi zřídka.
Momentová charakteristika
motoru s PM (obr. kompenzačním vinutím. Střihací rychlolis
a) vlastní stroj, demontovaný střihací nástroj
nástavci, neboť mezera mezi póly předsta-
vuje velký magnetický odpor. Pati-
na hladká vrstva sloučenin mědi, výraz-
ně tvrdší než samotná měď a s malým souči-
nitelem tření.
Řízení otáček derivačního motoru změnou
napájecího napětí problematická, protože
změny napětí kotvě a budiči působí proti
sobě a může dojít i k odbuzení, což ne-
příznivý vliv otáčky.
Magnetický tok stej-
nosměrný, tudíž i motory
jsou vhodné pro napájení
stejnosměrným proudem. Typické tvary plechových výlisků pro
magnetické obvody malých točivých strojů
a) plech statoru asynchronního motoru,
b) plech rotoru asynchronního motoru,
c) plech statoru komutátorového motoru,
d) plech rotoru komutátorového motoru,
e) plech rotoru komutátorového motoru
s permanentními magnety póly
a) b)
c) d)
e)
. po-
dobná motoru derivačnímu. Magnety AlNiCo používají
jen zřídka; jsou citlivé podbuzení magne-
tického obvodu reakcí kotvy, ale velmi stálé
při výkyvech teploty.4 Komutátorový motor
buzený permanentními
magnety
Komutátorový motor
s buzením permanentními
magnety (PM) z fyzikál-
ního hlediska varianta mo-
toru derivačního nebo de-
rivačního s cizím buzením,
kde však budící magne-
tický tok vytvářen perma-
nentními magnety (obr. 14. Velmi rozší-
řené jsou magnety bázi vzácných zemin. Feritové magnety jsou
levné, velmi rozšířené, ale remanentní (zbyt-
ková) indukce není příliš velká. Ro-
tor komutátorového motoru musí být vždy
tvořen svazkem izolovaných plechů z kře-
míkové elektrooceli s drážkami, kterých
je vinutí kotvy. Motory s permanentními
magnety jsou nejpoužívanějšími motory v au-
tomobilové technice.. Přívod elektrické
energie komutátor zajišťují kartáče (uhlí-
ky) prostřednictvím kluzného kontaktu kar-
táč–komutátor.
Její tvrdost a náchylnost na
přebuzení reakcí kotvy je
podobná jako u derivačního motoru a závi-
sí energii a magnetické vodivosti použi-
tých magnetů. V provedeních s malý-
mi výkony používají i v domácích spo-
třebičích, spojení s malými usměrňovači. Napájení je
možné opět pouze stejno-
směrným napětím.
b)
a)
Obr.3 Komutátorový motor s cizím buzením
Komutátorový motor s cizím buzením je
ve své podstatě varianta motoru derivační-
ho s tím rozdílem, napájení kotvy a budi-
če odděleno. S rozšířením výroby sice cena
klesá, ale světové zásoby surovin pro tyto ma-
teriály jsou omezené.
K rozvoji motorů s PM do-
šlo s vyvinutím perma-
nentních magnetů s velkou
měrnou energií, zpočátku
ze slitin AlNiCo, dále feri-
tových, a především mag-
netů bázi kovů vzácných
zemin (SmCo NdFeB)
