15.
Řízení otáček derivačního motoru změnou
napájecího napětí problematická, protože
změny napětí kotvě a budiči působí proti
sobě a může dojít i k odbuzení, což ne-
příznivý vliv otáčky. Zaběhnutí komu-
tátorového motoru upraví plochu styku mezi
kartáči a komutátorem a vytvoří povrchu
komutátoru vrstvu patiny, která důležitá
pro dobrý chod komutátorového stroje. energetického součinu) a jsou
značně drahé. statoru umístěno
budicí vinutí nebo permanentní magnety,
které vytvářejí budící magnetický tok. 14. zaběhnout. Vliv reak-
ce kotvy potlačují také tzv.
Momentová charakteristika
motoru s PM (obr. navrženo tak, aby jím protékající
proud kotvy vytvořil stejně velké pole, jako
je reakční, ale opačného směru. komutační póly,
které slouží pro zlepšení komutace. Přívod elektrické
energie komutátor zajišťují kartáče (uhlí-
ky) prostřednictvím kluzného kontaktu kar-
táč–komutátor.
2. Magnety AlNiCo používají
jen zřídka; jsou citlivé podbuzení magne-
tického obvodu reakcí kotvy, ale velmi stálé
při výkyvech teploty. Otáčky motorů s PM
lze řídit změnou napájecího napětí, čehož se
také často využívá. Feritové magnety jsou
levné, velmi rozšířené, ale remanentní (zbyt-
ková) indukce není příliš velká. Střihací rychlolis
a) vlastní stroj, demontovaný střihací nástroj
nástavci, neboť mezera mezi póly předsta-
vuje velký magnetický odpor.
Její tvrdost a náchylnost na
přebuzení reakcí kotvy je
podobná jako u derivačního motoru a závi-
sí energii a magnetické vodivosti použi-
tých magnetů. Pole kotvy je
v prostoru nehybné, a proto jej lze kompen-
zovat tzv. Momentová charakteris-
tika motoru s cizím buzením
je obdobná jako charakteris
tika derivačního motoru. Motory s permanentními
magnety jsou nejpoužívanějšími motory v au-
tomobilové technice.5 Konstrukce komutátorových motorů
Konstrukci statoru komutátorového mo-
toru (obr. Typické tvary plechových výlisků pro
magnetické obvody malých točivých strojů
a) plech statoru asynchronního motoru,
b) plech rotoru asynchronního motoru,
c) plech statoru komutátorového motoru,
d) plech rotoru komutátorového motoru,
e) plech rotoru komutátorového motoru
s permanentními magnety póly
a) b)
c) d)
e)
. Před prvním uvedením ko-
mutátorového motoru provozu obvykle
nutné motor tzv.
2. Otáčky
lze řídit jak změnou napá-
jecího napětí kotvě, tak
změnou napájecího napě-
tí budiči. Napájení je
možné opět pouze stejno-
směrným napětím. Ko-
mutátorové motory s cizím
buzením využívají zříd-
ka. Při řízení pro-
střednictvím budicího vinu-
tí nutná velká opatrnost,
aby nedošlo k nežádoucí-
mu odbuzení, nebo dokon-
ce k přerušení buzení. S rozšířením výroby sice cena
klesá, ale světové zásoby surovin pro tyto ma-
teriály jsou omezené. výrazně lepší mechanické
Obr. po-
dobná motoru derivačnímu.3 Komutátorový motor s cizím buzením
Komutátorový motor s cizím buzením je
ve své podstatě varianta motoru derivační-
ho s tím rozdílem, napájení kotvy a budi-
če odděleno.
b)
a)
Obr. 8). V provedeních s malý-
mi výkony používají i v domácích spo-
třebičích, spojení s malými usměrňovači.. Ro-
tor komutátorového motoru musí být vždy
tvořen svazkem izolovaných plechů z kře-
míkové elektrooceli s drážkami, kterých
je vinutí kotvy. Velmi rozší-
řené jsou magnety bázi vzácných zemin.
Tyto materiály mají velmi velké hodnoty měr-
né energie (tzv.
2. kompenzačním vinutím.
Magnetický tok stej-
nosměrný, tudíž i motory
jsou vhodné pro napájení
stejnosměrným proudem. Pro stejnosměrné napájecí napětí volí
materiál statoru z masívního magneticky
měkkého materiálu, pro střídavé napájení
je nutné použít svazek paket ocelových
izolovaných plechů, podobně jako u asyn-
chronních strojů. Derivační motory se
využívají velmi zřídka. Pati-
na hladká vrstva sloučenin mědi, výraz-
ně tvrdší než samotná měď a s malým souči-
nitelem tření. Kompenzač-
ní vinutí však výrobně drahé, a proto se
používá pouze u velkých strojů. 10) lze volit podle druhu napáje-
ní..
Toto vinutí umísťuje drážek pólo-
vých nástavců a zapojuje série s kot-
vou.39ELEKTRO 2/2011
jak dělá.4 Komutátorový motor
buzený permanentními
magnety
Komutátorový motor
s buzením permanentními
magnety (PM) z fyzikál-
ního hlediska varianta mo-
toru derivačního nebo de-
rivačního s cizím buzením,
kde však budící magne-
tický tok vytvářen perma-
nentními magnety (obr.
K rozvoji motorů s PM do-
šlo s vyvinutím perma-
nentních magnetů s velkou
měrnou energií, zpočátku
ze slitin AlNiCo, dále feri-
tových, a především mag-
netů bázi kovů vzácných
zemin (SmCo NdFeB).
Cívky vinutí rotoru jsou zapojeny la-
mel měděného komutátoru
