Nyní již tedy bylo možné vytvářet i roz-
sáhlejší řídicí systémy, které pracovaly na zá-
kladě propojení i několika osobních počítačů
s přiřazenými vnějšími komponentami, jak je
znázorněno na obr.
K určité informovanosti o tom, děje
ve světě, však napomáhaly poměrně těžce
dostupné zahraniční odborné časopisy, ale
také některé konference s mezinárodní účas-
tí.
Systém Sigma i-bus produkce ABB
byl propracovanější, ke komunikaci využí-
val samostatnou sběrnici.0
LS
1. čtyři linie po 64
účastnících, vždy s centrální řídicí jednot-
kou.
Rozvoj sběrnicových systémů
Postupující miniaturizace elektronických
obvodů dovolila výrobu mikroprocesorů a mi-
krokontrolérů (tedy mikroprocesorů vybave-
ných vestavěnými pamětmi), které bylo mož-
né použít i v jednotlivých přístrojích. Tyto jednotlivé systémy byly pro-
gramovány softwarově nebo jednoduše ma-
nuálně přiřazením programovacími tlačítky;
byly uzavřené a neumožňovaly vzájemnou
komunikaci mezi výrobky různých výrobců.4.2 linie 2.4
linie 1. K ovládání využíval tla-
čítkové a další snímače vytvořené pro systém
EIB v designech významných výrobců jako
ABB, Siemens, Gira apod.0.1 linie 2.0
LS
1.
V této první etapě rozvoje sběrnicových
systémů byly vyvinuty a na trh dodávány
sběrnicové systémy pro řízení funkcí v bu-
dovách, jako např. K tomu účelu byly
vytvořeny specializované sběrnicové spojky
LON, vždy několik typů pro jednotlivé sku-
piny snímačů každého z výrobců.0
LS
2.1. A to nejen např.
Souběžně vznikaly i menší sběrnicové
systémy (především s centrálními řídicími
jednotkami) u jednotlivých výrobců.0
LS
2. Tím byla
zahájena druhá etapa rozvoje sběrnicových
systémů. let na pražské konferen-
ci Vytápění, větrání, klimatizace, doprová-
zené rozsáhlou výstavou regulační techniky
na brněnském výstavišti, mohl být prezento-
ván výsledek německého, státem podporova-
ného vývojového programu řízení spotře-
by energie pro vytápění a osvětlení osobním
počítačem. Ve svých počátcích
bylo možné tyto systémy programovat pou-
ze manuálně, po zapojení instalace, např.3 linie 2. Pak již
nebylo nemožné vytvářet i decentralizované
řídicí systémy s rozprostřenou „inteligencí“.3
linie 1. Glo-
bus) a zahájily rozsáhlou výstavbu velkých
nákupních středisek, v nichž byly německý-
mi projektanty navrženy a německými mon-
tážními organizacemi dodány tyto systémo-
vé instalace.
Americký decentralizovaný sběrnicový
systém LON works, vyvinutý firmou Eche-
lon původně pro řízení technologických pro-
cesů, rovněž začal uplatňovat i pro řízení
funkcí v budovách.0
OS OS
1. Dalším takovým-
to firemním systémem byly prvky koncernu
Siemens. vazbu řízení spotřeby energie
na přítomnost osob ve sledovaných místnos-
tech, jelikož k tomuto účelu potřebné snímače
ještě nebyly k dispozici. V ná-
sledujících letech k těmto firmám přidalo
mnoho dalších renomovaných výrobců, kte-
ří v roce 1990 založili mezinárodní asocia-
ci EIBA (European Installation Bus Associ-
ation) sídlem v Bruselu [1], [2]. Již v polovině 70. Uveďme jen několik
příkladů těchto systémů:
I.
stisky tlačítkových ovladačů a tlačítek na akč-
ních členech s nimi komunikujících a umís-
těných v rozváděčích.
V polovině 80.příloha časopisu Elektro
ELEKTRO 2/2011
inteligentníelektroinstalace
možné zvýšit pouze přímo úměrně ke zlep-
šení parametrů.0
LS
1.0
2.5.0
LS
2. Tehdy totiž ještě nebylo možné
použít např., Elektro-Pra-
ga) čtyřžilovou sběrnicí, centrální řídi-
cí jednotky, max.3.0. V tomto případě šlo
o systém s centrální řídicí jednotkou (osob-
ním počítačem), která časově řídila provoz
jednotlivých funkcí. Z prostředků Ev-
ropské unie byl financován vývoj dalšího
systému. 1.
Pro zajištění vyšší úrovně funkcionalit
a umožnění spolupráce přístrojů různých vý-
robců připojených ke společné sběrnici se
v roce 1987 sdružily firmy Siemens, Jung,
Insta a Merten a zahájily společný vývoj de-
centralizovaného systému instabus.
II
Obr. Na příkladu školy byly dokumen-
továny dosažené úspory při řízení podle roz-
vrhu hodin.5
linie 1.0
páteřní linie 0.2. osm linií po 64 účastní-
cích, od počátku s možností jednoduchého
adresování tlačítky i softwarového progra-
mování (využívá načtení zapojené insta-
lace do PC a následná parametrizace a na-
stavení komunikace);
– PHC (výrobce: německá firma PEHA) se
čtyřžilovou sběrnicí, max.1
oblast 1
(západní křídlo)
oblast 2
(východní křídlo)
klasická oblastní (OS)/liniová spojka (LS)
5.4 linie 2. podlaží
hlavnílinie1. podlaží
3.5 linie 2.3. V té
době totiž razantně vstupovaly na trh různé
velké maloobchodní organizace (např. let tak již mohly být dodává-
ny řídicí sběrnicové systémy vyráběné někte-
rými výrobci a určené pro specifické účely,
jako řízení technologických procesů nebo
řízení funkcí v budovách.0
LS
1. možnost
vytvářet logické vazby).0 2. Příklad topologického uspořádání KNX instalace v konkrétním objektu
linie 1. Pro tento účel byla založena asoci-
ace EHSA (European Home System Associ-
ation), v níž byla sběrnice tvořena silovým
vedením 230 V AC.1. I v takovýchto zcela nesmy-
slných opatřeních státu lze hledat kořeny ce-
lého dvacetiletého období hlubokého útlumu
hospodářského rozvoje ČSSR. firmou Busch-Jaeger
Elektro poměrně jednoduchý systém X-10
vyráběný v americké licenci, v němž jako
sběrnice pro komunikaci bylo využito silo-
vé vedení 220 V AC.
v Německu, ale také v České republice.0
LS
. Nej-
starší instalace s přístroji EIB/KNX jsou tedy
datovány z tohoto období.0
LS
2. V roce 1992 byly dokončeny prá-
ce na tvorbě programovacího softwaru ETS
a ihned poté všechny členské podniky asoci-
ace EIBA zahájily prodej EIB přístrojů.2. Teprve později byly
mnohé z nich vybaveny i možností softwa-
rového programování, a tedy byly rozšířeny
funkcionality těchto systémů (např.0
hlavnílinie2.4. Tyto
systémy byly zpravidla produktem jednoho
výrobce, byly uzavřené a neumožňovaly ko-
munikaci s přístroji jiných výrobců. podlaží
4.5. Jejich
funkcionalita byla poměrně často omezena
a byly určeny pro méně náročná použití nebo
pro malý rozsah aplikací.0
LS
1. podlaží
2. podlaží
1.
Ve Francii v téže době vzniklo jiné sdru-
žení výrobců pod vedením Schneider Elect-
ric Club Batibus, rozvíjející poněkud od-
lišný sběrnicový systém.2
linie 1. Systémy s komunikací po samostatné
sběrnici, pracující na malém napětí:
– Nikobus (výrobce: belgická firma Niko,
nyní součást koncernu Eaton) s dvoužilo-
vou sběrnicí, směsí centrálních řídicích
jednotek a decentralizovaných přístrojů,
maximální délka sběrnice 1 000 m, nejvýše
5 000 přístrojů, zpočátku pouze s tlačítko-
vým programováním, později i s možností
využít softwarové nastavení adres a para-
metrů;
– E-gon (výrobce:ABB o
