ELEKTRO 2011-2

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: FCC Public s. r. o. Autor: FCC Public Praha

Strana 30 z 68

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tyto systémy byly zpravidla produktem jednoho výrobce, byly uzavřené a neumožňovaly ko- munikaci s přístroji jiných výrobců. Rozvoj sběrnicových systémů Postupující miniaturizace elektronických obvodů dovolila výrobu mikroprocesorů a mi- krokontrolérů (tedy mikroprocesorů vybave- ných vestavěnými pamětmi), které bylo mož- né použít i v jednotlivých přístrojích. stisky tlačítkových ovladačů a tlačítek na akč- ních členech s nimi komunikujících a umís- těných v rozváděčích. osm linií po 64 účastní- cích, od počátku s možností jednoduchého adresování tlačítky i softwarového progra- mování (využívá načtení zapojené insta- lace do PC a následná parametrizace a na- stavení komunikace); – PHC (výrobce: německá firma PEHA) se čtyřžilovou sběrnicí, max.0 páteřní linie 0. V roce 1992 byly dokončeny prá- ce na tvorbě programovacího softwaru ETS a ihned poté všechny členské podniky asoci- ace EIBA zahájily prodej EIB přístrojů.příloha časopisu Elektro ELEKTRO 2/2011 inteligentníelektroinstalace možné zvýšit pouze přímo úměrně ke zlep- šení parametrů.0 LS 1.5 linie 2.2 linie 1.0 2. čtyři linie po 64 účastnících, vždy s centrální řídicí jednot- kou.0 LS 2. let tak již mohly být dodává- ny řídicí sběrnicové systémy vyráběné někte- rými výrobci a určené pro specifické účely, jako řízení technologických procesů nebo řízení funkcí v budovách.4. II Obr. I v takovýchto zcela nesmy- slných opatřeních státu lze hledat kořeny ce- lého dvacetiletého období hlubokého útlumu hospodářského rozvoje ČSSR.3.0 LS 1.0 LS . Uveďme jen několik příkladů těchto systémů: I. Na příkladu školy byly dokumen- továny dosažené úspory při řízení podle roz- vrhu hodin. podlaží 3.4 linie 1.2.0.1.0 LS 2. podlaží 2.0 LS 1. K určité informovanosti o tom, děje ve světě, však napomáhaly poměrně těžce dostupné zahraniční odborné časopisy, ale také některé konference s mezinárodní účas- tí. 1. Příklad topologického uspořádání KNX instalace v konkrétním objektu linie 1.0 LS 1. Ve svých počátcích bylo možné tyto systémy programovat pou- ze manuálně, po zapojení instalace, např. Tehdy totiž ještě nebylo možné použít např. Teprve později byly mnohé z nich vybaveny i možností softwa- rového programování, a tedy byly rozšířeny funkcionality těchto systémů (např. Z prostředků Ev- ropské unie byl financován vývoj dalšího systému.5 linie 1.3 linie 2.0 LS 1. Glo- bus) a zahájily rozsáhlou výstavbu velkých nákupních středisek, v nichž byly německý- mi projektanty navrženy a německými mon- tážními organizacemi dodány tyto systémo- vé instalace. podlaží 1.0 2. v Německu, ale také v České republice.1.1 linie 2. Americký decentralizovaný sběrnicový systém LON works, vyvinutý firmou Eche- lon původně pro řízení technologických pro- cesů, rovněž začal uplatňovat i pro řízení funkcí v budovách. firmou Busch-Jaeger Elektro poměrně jednoduchý systém X-10 vyráběný v americké licenci, v němž jako sběrnice pro komunikaci bylo využito silo- vé vedení 220 V AC. Nyní již tedy bylo možné vytvářet i roz- sáhlejší řídicí systémy, které pracovaly na zá- kladě propojení i několika osobních počítačů s přiřazenými vnějšími komponentami, jak je znázorněno na obr.3. A to nejen např. K ovládání využíval tla- čítkové a další snímače vytvořené pro systém EIB v designech významných výrobců jako ABB, Siemens, Gira apod. podlaží hlavnílinie1. Pro tento účel byla založena asoci- ace EHSA (European Home System Associ- ation), v níž byla sběrnice tvořena silovým vedením 230 V AC. Systémy s komunikací po samostatné sběrnici, pracující na malém napětí: – Nikobus (výrobce: belgická firma Niko, nyní součást koncernu Eaton) s dvoužilo- vou sběrnicí, směsí centrálních řídicích jednotek a decentralizovaných přístrojů, maximální délka sběrnice 1 000 m, nejvýše 5 000 přístrojů, zpočátku pouze s tlačítko- vým programováním, později i s možností využít softwarové nastavení adres a para- metrů; – E-gon (výrobce:ABB o. Jejich funkcionalita byla poměrně často omezena a byly určeny pro méně náročná použití nebo pro malý rozsah aplikací. Pak již nebylo nemožné vytvářet i decentralizované řídicí systémy s rozprostřenou „inteligencí“.0 hlavnílinie2.0 LS 2. V té době totiž razantně vstupovaly na trh různé velké maloobchodní organizace (např. možnost vytvářet logické vazby).0 LS 2. let na pražské konferen- ci Vytápění, větrání, klimatizace, doprová- zené rozsáhlou výstavou regulační techniky na brněnském výstavišti, mohl být prezento- ván výsledek německého, státem podporova- ného vývojového programu řízení spotře- by energie pro vytápění a osvětlení osobním počítačem. vazbu řízení spotřeby energie na přítomnost osob ve sledovaných místnos- tech, jelikož k tomuto účelu potřebné snímače ještě nebyly k dispozici.3 linie 1. V této první etapě rozvoje sběrnicových systémů byly vyvinuty a na trh dodávány sběrnicové systémy pro řízení funkcí v bu- dovách, jako např. Tím byla zahájena druhá etapa rozvoje sběrnicových systémů. Dalším takovým- to firemním systémem byly prvky koncernu Siemens. V polovině 80. Ve Francii v téže době vzniklo jiné sdru- žení výrobců pod vedením Schneider Elect- ric Club Batibus, rozvíjející poněkud od- lišný sběrnicový systém. K tomu účelu byly vytvořeny specializované sběrnicové spojky LON, vždy několik typů pro jednotlivé sku- piny snímačů každého z výrobců. podlaží 4.4 linie 2. Nej- starší instalace s přístroji EIB/KNX jsou tedy datovány z tohoto období. V tomto případě šlo o systém s centrální řídicí jednotkou (osob- ním počítačem), která časově řídila provoz jednotlivých funkcí., Elektro-Pra- ga) čtyřžilovou sběrnicí, centrální řídi- cí jednotky, max. Pro zajištění vyšší úrovně funkcionalit a umožnění spolupráce přístrojů různých vý- robců připojených ke společné sběrnici se v roce 1987 sdružily firmy Siemens, Jung, Insta a Merten a zahájily společný vývoj de- centralizovaného systému instabus.1 oblast 1 (západní křídlo) oblast 2 (východní křídlo) klasická oblastní (OS)/liniová spojka (LS) 5. Souběžně vznikaly i menší sběrnicové systémy (především s centrálními řídicími jednotkami) u jednotlivých výrobců.0. V ná- sledujících letech k těmto firmám přidalo mnoho dalších renomovaných výrobců, kte- ří v roce 1990 založili mezinárodní asocia- ci EIBA (European Installation Bus Associ- ation) sídlem v Bruselu [1], [2].2.2 linie 2.5. Již v polovině 70. Tyto jednotlivé systémy byly pro- gramovány softwarově nebo jednoduše ma- nuálně přiřazením programovacími tlačítky; byly uzavřené a neumožňovaly vzájemnou komunikaci mezi výrobky různých výrobců.5.0 OS OS 1. Systém Sigma i-bus produkce ABB byl propracovanější, ke komunikaci využí- val samostatnou sběrnici.4