Máme obvod
vstupní, oscilátorový mezifrekvenční.
ností počet závitů pro indukčnost 0. Příliš kvalitní cívky
způsobují buď dvouhrbou křivku závislosti impedance roz
ladění, nebo příliš ostré ladění při kritické vazbě mezi obvody,
při němž rušivě vystupuje neodstranitelný rozdíl mezi osciláto
rem vstupem.
Ze čtyř základních předností železových cívek tedy této
úpravě zříkáme dvou: většího činitele jakosti soustředěného
magnetického pole.
Abychom mohli zodpověděti, nahlédněme moderního
přijímače nejrozšířenějšího druhu superhetu. Jenom tam, kde
potřebujeme nejvyššího dosažitelného stupně jakosti, musíme po
užívat jader uzavřených části nebo zcela: tedy mezi-
frekvenčních transformátorech při 465 kHz, vstupních obvo
dech dvoulampovek vůbec přístrojů přímým zesílením.
Pro nová jádra je
třeba jen uvést způ
sob stanovení počtu
závitů pro žádanou
indukčnost. Mají tvar krátkého šroubku bez
hlavy, měří délku mm, průměru závit má
stoupání mm. 1937. Vyšroubováním jádra cívky můžeme tedy změniti asi
o 22% vinutí rozměrných, jejichž výška větší než šířka,
‘
pdLa&Ju. Naopak, obvod příliš jakostní způsobuje, napětí
oscilátoru při ladění příliš mění pak nezbývá než oscilační
obvod uměle zhoršit přidáním paralelního odporu desetinu
původního činitele jakosti.000 10,000. Proto vstupní pásmový filtr možno zhoto-
viti drobnými jádry šroubkovými cívkách. Obvod oscilátorový však jakostních
cívek nepotřebuje, vždyť jeden nebo dva závity, přidané re-
akčnímu vinutí, vyrovnají větší ztráty, než jaké může cívka
vůbec mít.
Naskýtá otázka.Nová železová jádra. kdo /zvoJtUL so&é,
spokojen je*v každé. Poněvadž tomto případě
není tvar vinutí přesně určen kostrou protože zejména pro
větší indukčnosti vyjde střední průměr cívky značně větší než prů
měr železového jádra, vidíme tedy jistý nesouhlas výsledkem, uve
deným zmíněném předchozím článku.000 centimetrů. Nejlépe
se tomu hodí di
agram stránce
následující otištěný,
z něhož nalezneme
s dostačující přes-
u
— ■
n
Tento diagram udává poměrnou závislost poloze jádra
v cívce, vyjádřené počtem otáček šroubku, který rovná
vzdálenosti středu cívky jádra milimetrech. Tato jádra dává nyní Pála trh sou
částí pro radioamatéry této úvaze věnujeme jim pozornost
právě hlediska domácích konstruktérů. Zbývají toliko malé rozměry možnost
doladění. oscilátoru proto šroubková
jádra dobře hodí jak vidíme, přinesou kromě úspory ceně
ještě další výhody. Přibližně platí, poměr nejmenší největší
indukčnosti nezávislý vinutí činí šroubkových jader
0,78.
Cívky šroubkovými jádry vinou křížově trubičku
s trolitulu nebo pertinaxu vnitřním závitem, němž šrou
buje jádro. Toliko
v úzkých oblastech mohli bychom uvedeného vztahu použít;
práce diagramem však vždy pohodlnější.000 mikrohenry, jest
10. Cárá, udávající vztah
mezi indukčnosti dvojmocí počtu závitů n2, není přímka,
nýbrž odchyluje přímky tím více, čím větší vinutí.
Podobně tomu obvodů vstupních. do&áf
2
. Třetí nich vyžaduje
vždy cívek nejlepších, neboť jejich činiteli jakosti přímo
závisí selektivnost přijímače., zda nejdeme snahách úsporu
příliš daleko zda nedáváme levnou cenu nepřiměřenou
oběť jakosti výrobku.
Již delší čas používá tovární výrobě přijímačů drobných
železových jader pro vf. Naráz zřejmé, není magnetická cesta ani
z části uzavřená, neboť jádro proti cívce malé vyplňuje
nanejvýš jen asi polovici světlosti cívky.
Zajímá nás také, jak velký rozdíl můžeme vyrovnati šrou
bováním jádra. Rovnice
L n2
neplatí tedy ani přibližně pro celý rozsah použitelnosti.
P jich používám e. Cívka této úpravě
bude tedy stránce jakosti asi shodná odpovídající cívkou
vzduchovou stejně pokud jde průběh magnetického pole,
na něž drobné jádro větších vzdálenostech vliv malý.
70V
Jak nimi pracujem e. cívky.
Povšechné zásady, podle nichž postupujeme při výpočtu in-
dukčnosti oscilač- i
nich obvodů, uvedli jjo/°
jsme tomto listě ^
v článku „Jak gQ
nimi zacházet"
v čísle 11., strana
89/90 roč
