Světlo a síla

| Kategorie: Časopis  |

Pro: Neurčeno
Vydal: - Neznámý vydavatel

Strana 10 z 24

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
000 10,000. Mají tvar krátkého šroubku bez hlavy, měří délku mm, průměru závit má stoupání mm. Proto vstupní pásmový filtr možno zhoto- viti drobnými jádry šroubkovými cívkách. cívky. Zbývají toliko malé rozměry možnost doladění. kdo /zvoJtUL so&é, spokojen je*v každé. oscilátoru proto šroubková jádra dobře hodí jak vidíme, přinesou kromě úspory ceně ještě další výhody. Příliš kvalitní cívky způsobují buď dvouhrbou křivku závislosti impedance roz­ ladění, nebo příliš ostré ladění při kritické vazbě mezi obvody, při němž rušivě vystupuje neodstranitelný rozdíl mezi osciláto­ rem vstupem. Naskýtá otázka. 1937. P jich používám e. Třetí nich vyžaduje vždy cívek nejlepších, neboť jejich činiteli jakosti přímo závisí selektivnost přijímače.Nová železová jádra., strana 89/90 roč.000 mikrohenry, jest 10. Již delší čas používá tovární výrobě přijímačů drobných železových jader pro vf. Tato jádra dává nyní Pála trh sou­ částí pro radioamatéry této úvaze věnujeme jim pozornost právě hlediska domácích konstruktérů. Přibližně platí, poměr nejmenší největší indukčnosti nezávislý vinutí činí šroubkových jader 0,78. Abychom mohli zodpověděti, nahlédněme moderního přijímače nejrozšířenějšího druhu superhetu., zda nejdeme snahách úsporu příliš daleko zda nedáváme levnou cenu nepřiměřenou oběť jakosti výrobku. Obvod oscilátorový však jakostních cívek nepotřebuje, vždyť jeden nebo dva závity, přidané re- akčnímu vinutí, vyrovnají větší ztráty, než jaké může cívka vůbec mít. Vyšroubováním jádra cívky můžeme tedy změniti asi o 22% vinutí rozměrných, jejichž výška větší než šířka, ‘ pdLa&Ju. Toliko v úzkých oblastech mohli bychom uvedeného vztahu použít; práce diagramem však vždy pohodlnější. Nejlépe se tomu hodí di­ agram stránce následující otištěný, z něhož nalezneme s dostačující přes- u — ■ n Tento diagram udává poměrnou závislost poloze jádra v cívce, vyjádřené počtem otáček šroubku, který rovná vzdálenosti středu cívky jádra milimetrech. 70V Jak nimi pracujem e. Cárá, udávající vztah mezi indukčnosti dvojmocí počtu závitů n2, není přímka, nýbrž odchyluje přímky tím více, čím větší vinutí. do&áf 2 . Rovnice L n2 neplatí tedy ani přibližně pro celý rozsah použitelnosti. Pro nová jádra je třeba jen uvést způ­ sob stanovení počtu závitů pro žádanou indukčnost. Poněvadž tomto případě není tvar vinutí přesně určen kostrou protože zejména pro větší indukčnosti vyjde střední průměr cívky značně větší než prů­ měr železového jádra, vidíme tedy jistý nesouhlas výsledkem, uve­ deným zmíněném předchozím článku. Jenom tam, kde potřebujeme nejvyššího dosažitelného stupně jakosti, musíme po­ užívat jader uzavřených části nebo zcela: tedy mezi- frekvenčních transformátorech při 465 kHz, vstupních obvo­ dech dvoulampovek vůbec přístrojů přímým zesílením. ností počet závitů pro indukčnost 0. Cívka této úpravě bude tedy stránce jakosti asi shodná odpovídající cívkou vzduchovou stejně pokud jde průběh magnetického pole, na něž drobné jádro větších vzdálenostech vliv malý. Cívky šroubkovými jádry vinou křížově trubičku s trolitulu nebo pertinaxu vnitřním závitem, němž šrou­ buje jádro. Naopak, obvod příliš jakostní způsobuje, napětí oscilátoru při ladění příliš mění pak nezbývá než oscilační obvod uměle zhoršit přidáním paralelního odporu desetinu původního činitele jakosti. Naráz zřejmé, není magnetická cesta ani z části uzavřená, neboť jádro proti cívce malé vyplňuje nanejvýš jen asi polovici světlosti cívky. Zajímá nás také, jak velký rozdíl můžeme vyrovnati šrou­ bováním jádra.000 centimetrů. Máme obvod vstupní, oscilátorový mezifrekvenční. Podobně tomu obvodů vstupních. Ze čtyř základních předností železových cívek tedy této úpravě zříkáme dvou: většího činitele jakosti soustředěného magnetického pole. Povšechné zásady, podle nichž postupujeme při výpočtu in- dukčnosti oscilač- i nich obvodů, uvedli jjo/° jsme tomto listě ^ v článku „Jak gQ nimi zacházet" v čísle 11