obr.02, proud frekvenci kHz, protékající vedením nemá sousední vedení
žádný vliv. velikost proudu pak rozhodující vliv odpor zpětného
vedení. Nejčastěji používané zapojení tedy uzemněním generátoru.
Indukčně přivedena aktivní frekvence požadované vedení pomocí vnitřní
cívky vysílače nebo klešťové cívky, přičemž nutné vysílači volit vyšší frekvence
(běžně kHz více). 6. Při použití stejného proudu, ale frekvenci kHz však ozařováno i
vedení při použití frekvence 100 kHz, zároveň vedení 3. Výhodou této metody možnost aplikovat signál provozovaná
vedení, tedy pod napětím.52
důležitá jejich správná volba. Jak patrné
z obr.03 Galvanické připojení vysílače [42]
Přivedení aktivní frekvence vyhledávané vedení možné buď galvanicky,
nebo indukčně. Správné přivedení signálu klíčové následnému přesnému vytyčení
kabelu. Tím umožněno měření proudu tekoucího vedením volba všech
dostupných frekvencí. Zapojení využívá pomocný vodič mimo kabel a
v zapojení zatěžovací odpor nahrazen kapacitou kabelu, jež roste úměrně jeho
délkou. 6.
Galvanické připojení zajišťuje nejlepší signál pro trasování. 6. 6. Vlivem většího
vyzařování energie však více indukují souběžných okolních vedení.02 Vliv použité frekvence sousední vedení [3]
Obr. Vyšší frekvence mají větší dosah měření. případě
zapojení jako zpětného vedení využit vodivý plášť nebo stínění kabelu, případně
může být využita jiná žíla kabelu. Doporučuje
se používat vlastního uzemnění vytvořeného pomocí uzemňovacího kolíku.
Obr. Nemožnost nebo chybné vytyčení trasy 90% způsobeno právě špatným
nebo nevhodným způsobem aplikace signálu.03 jsou zobrazeny používané způsoby galvanického připojení
vysílače. Protože vysílač je
spojen pomocí propojovacích kabelů přímo vyhledávaným vedením, nazýváno též
přímým připojením. Při využití vnitřní cívky stačí jen vysílač položit kabel
