Vyšší frekvence mají větší dosah měření. Zapojení využívá pomocný vodič mimo kabel a
v zapojení zatěžovací odpor nahrazen kapacitou kabelu, jež roste úměrně jeho
délkou. Nemožnost nebo chybné vytyčení trasy 90% způsobeno právě špatným
nebo nevhodným způsobem aplikace signálu. Tím umožněno měření proudu tekoucího vedením volba všech
dostupných frekvencí. velikost proudu pak rozhodující vliv odpor zpětného
vedení.02 Vliv použité frekvence sousední vedení [3]
Obr. Při využití vnitřní cívky stačí jen vysílač položit kabel
. Při použití stejného proudu, ale frekvenci kHz však ozařováno i
vedení při použití frekvence 100 kHz, zároveň vedení 3.03 jsou zobrazeny používané způsoby galvanického připojení
vysílače. obr. 6. Protože vysílač je
spojen pomocí propojovacích kabelů přímo vyhledávaným vedením, nazýváno též
přímým připojením. Výhodou této metody možnost aplikovat signál provozovaná
vedení, tedy pod napětím. 6. Nejčastěji používané zapojení tedy uzemněním generátoru. Doporučuje
se používat vlastního uzemnění vytvořeného pomocí uzemňovacího kolíku.02, proud frekvenci kHz, protékající vedením nemá sousední vedení
žádný vliv. Vlivem většího
vyzařování energie však více indukují souběžných okolních vedení.
Obr. Správné přivedení signálu klíčové následnému přesnému vytyčení
kabelu. 6.
Galvanické připojení zajišťuje nejlepší signál pro trasování. případě
zapojení jako zpětného vedení využit vodivý plášť nebo stínění kabelu, případně
může být využita jiná žíla kabelu.
Indukčně přivedena aktivní frekvence požadované vedení pomocí vnitřní
cívky vysílače nebo klešťové cívky, přičemž nutné vysílači volit vyšší frekvence
(běžně kHz více). Jak patrné
z obr.52
důležitá jejich správná volba.03 Galvanické připojení vysílače [42]
Přivedení aktivní frekvence vyhledávané vedení možné buď galvanicky,
nebo indukčně. 6
