02, proud frekvenci kHz, protékající vedením nemá sousední vedení
žádný vliv. Při využití vnitřní cívky stačí jen vysílač položit kabel
.02 Vliv použité frekvence sousední vedení [3]
Obr. Protože vysílač je
spojen pomocí propojovacích kabelů přímo vyhledávaným vedením, nazýváno též
přímým připojením. případě
zapojení jako zpětného vedení využit vodivý plášť nebo stínění kabelu, případně
může být využita jiná žíla kabelu.03 Galvanické připojení vysílače [42]
Přivedení aktivní frekvence vyhledávané vedení možné buď galvanicky,
nebo indukčně.
Galvanické připojení zajišťuje nejlepší signál pro trasování. 6. Nemožnost nebo chybné vytyčení trasy 90% způsobeno právě špatným
nebo nevhodným způsobem aplikace signálu. Vlivem většího
vyzařování energie však více indukují souběžných okolních vedení. Správné přivedení signálu klíčové následnému přesnému vytyčení
kabelu. velikost proudu pak rozhodující vliv odpor zpětného
vedení. 6. Jak patrné
z obr. 6. Při použití stejného proudu, ale frekvenci kHz však ozařováno i
vedení při použití frekvence 100 kHz, zároveň vedení 3. Nejčastěji používané zapojení tedy uzemněním generátoru. Výhodou této metody možnost aplikovat signál provozovaná
vedení, tedy pod napětím.
Indukčně přivedena aktivní frekvence požadované vedení pomocí vnitřní
cívky vysílače nebo klešťové cívky, přičemž nutné vysílači volit vyšší frekvence
(běžně kHz více).03 jsou zobrazeny používané způsoby galvanického připojení
vysílače. Tím umožněno měření proudu tekoucího vedením volba všech
dostupných frekvencí.52
důležitá jejich správná volba.
Obr. obr. 6. Zapojení využívá pomocný vodič mimo kabel a
v zapojení zatěžovací odpor nahrazen kapacitou kabelu, jež roste úměrně jeho
délkou. Vyšší frekvence mají větší dosah měření. Doporučuje
se používat vlastního uzemnění vytvořeného pomocí uzemňovacího kolíku
