Nemožnost nebo chybné vytyčení trasy 90% způsobeno právě špatným
nebo nevhodným způsobem aplikace signálu. Zapojení využívá pomocný vodič mimo kabel a
v zapojení zatěžovací odpor nahrazen kapacitou kabelu, jež roste úměrně jeho
délkou.02 Vliv použité frekvence sousední vedení [3]
Obr. 6.
Indukčně přivedena aktivní frekvence požadované vedení pomocí vnitřní
cívky vysílače nebo klešťové cívky, přičemž nutné vysílači volit vyšší frekvence
(běžně kHz více). Doporučuje
se používat vlastního uzemnění vytvořeného pomocí uzemňovacího kolíku. Při využití vnitřní cívky stačí jen vysílač položit kabel
. velikost proudu pak rozhodující vliv odpor zpětného
vedení. 6. obr. případě
zapojení jako zpětného vedení využit vodivý plášť nebo stínění kabelu, případně
může být využita jiná žíla kabelu. 6.02, proud frekvenci kHz, protékající vedením nemá sousední vedení
žádný vliv. Jak patrné
z obr.
Obr. Nejčastěji používané zapojení tedy uzemněním generátoru. 6. Protože vysílač je
spojen pomocí propojovacích kabelů přímo vyhledávaným vedením, nazýváno též
přímým připojením.
Galvanické připojení zajišťuje nejlepší signál pro trasování. Výhodou této metody možnost aplikovat signál provozovaná
vedení, tedy pod napětím. Vyšší frekvence mají větší dosah měření.03 Galvanické připojení vysílače [42]
Přivedení aktivní frekvence vyhledávané vedení možné buď galvanicky,
nebo indukčně.03 jsou zobrazeny používané způsoby galvanického připojení
vysílače. Tím umožněno měření proudu tekoucího vedením volba všech
dostupných frekvencí. Správné přivedení signálu klíčové následnému přesnému vytyčení
kabelu.52
důležitá jejich správná volba. Vlivem většího
vyzařování energie však více indukují souběžných okolních vedení. Při použití stejného proudu, ale frekvenci kHz však ozařováno i
vedení při použití frekvence 100 kHz, zároveň vedení 3
