03 jsou zobrazeny používané způsoby galvanického připojení
vysílače. Při využití vnitřní cívky stačí jen vysílač položit kabel
.
Indukčně přivedena aktivní frekvence požadované vedení pomocí vnitřní
cívky vysílače nebo klešťové cívky, přičemž nutné vysílači volit vyšší frekvence
(běžně kHz více). Jak patrné
z obr.03 Galvanické připojení vysílače [42]
Přivedení aktivní frekvence vyhledávané vedení možné buď galvanicky,
nebo indukčně. Nemožnost nebo chybné vytyčení trasy 90% způsobeno právě špatným
nebo nevhodným způsobem aplikace signálu.02 Vliv použité frekvence sousední vedení [3]
Obr. Tím umožněno měření proudu tekoucího vedením volba všech
dostupných frekvencí. 6. případě
zapojení jako zpětného vedení využit vodivý plášť nebo stínění kabelu, případně
může být využita jiná žíla kabelu. obr. velikost proudu pak rozhodující vliv odpor zpětného
vedení. Výhodou této metody možnost aplikovat signál provozovaná
vedení, tedy pod napětím. 6. Správné přivedení signálu klíčové následnému přesnému vytyčení
kabelu.
Galvanické připojení zajišťuje nejlepší signál pro trasování. 6. Při použití stejného proudu, ale frekvenci kHz však ozařováno i
vedení při použití frekvence 100 kHz, zároveň vedení 3.52
důležitá jejich správná volba. Nejčastěji používané zapojení tedy uzemněním generátoru. Doporučuje
se používat vlastního uzemnění vytvořeného pomocí uzemňovacího kolíku. Protože vysílač je
spojen pomocí propojovacích kabelů přímo vyhledávaným vedením, nazýváno též
přímým připojením.
Obr.02, proud frekvenci kHz, protékající vedením nemá sousední vedení
žádný vliv. Zapojení využívá pomocný vodič mimo kabel a
v zapojení zatěžovací odpor nahrazen kapacitou kabelu, jež roste úměrně jeho
délkou. Vlivem většího
vyzařování energie však více indukují souběžných okolních vedení. 6. Vyšší frekvence mají větší dosah měření
