Zapojení využívá pomocný vodič mimo kabel a
v zapojení zatěžovací odpor nahrazen kapacitou kabelu, jež roste úměrně jeho
délkou.03 jsou zobrazeny používané způsoby galvanického připojení
vysílače. Nejčastěji používané zapojení tedy uzemněním generátoru. případě
zapojení jako zpětného vedení využit vodivý plášť nebo stínění kabelu, případně
může být využita jiná žíla kabelu.
Galvanické připojení zajišťuje nejlepší signál pro trasování.52
důležitá jejich správná volba.
Obr. Vyšší frekvence mají větší dosah měření. Vlivem většího
vyzařování energie však více indukují souběžných okolních vedení. Nemožnost nebo chybné vytyčení trasy 90% způsobeno právě špatným
nebo nevhodným způsobem aplikace signálu. obr. Protože vysílač je
spojen pomocí propojovacích kabelů přímo vyhledávaným vedením, nazýváno též
přímým připojením. Správné přivedení signálu klíčové následnému přesnému vytyčení
kabelu. Jak patrné
z obr. Doporučuje
se používat vlastního uzemnění vytvořeného pomocí uzemňovacího kolíku. 6. 6. Tím umožněno měření proudu tekoucího vedením volba všech
dostupných frekvencí.02, proud frekvenci kHz, protékající vedením nemá sousední vedení
žádný vliv. Při využití vnitřní cívky stačí jen vysílač položit kabel
. 6.
Indukčně přivedena aktivní frekvence požadované vedení pomocí vnitřní
cívky vysílače nebo klešťové cívky, přičemž nutné vysílači volit vyšší frekvence
(běžně kHz více). 6.02 Vliv použité frekvence sousední vedení [3]
Obr.03 Galvanické připojení vysílače [42]
Přivedení aktivní frekvence vyhledávané vedení možné buď galvanicky,
nebo indukčně. velikost proudu pak rozhodující vliv odpor zpětného
vedení. Výhodou této metody možnost aplikovat signál provozovaná
vedení, tedy pod napětím. Při použití stejného proudu, ale frekvenci kHz však ozařováno i
vedení při použití frekvence 100 kHz, zároveň vedení 3
